Krymský chanát
Krymský chanát Qırım Hanlığı قريم يورتى
| |||||||||||
Geografie
| |||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||
kypčacké (krymská tatarština aj.), osmanská turečtina, čagatajština (literatura), italština, řečtina, krymská gótština
| |||||||||||
Státní útvar | |||||||||||
Vznik
|
|||||||||||
Zánik
|
|||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||
|
Krymský chanát (krymskotatarsky Къырым Ханлыгъы, Qırım Hanlığı, قريم خانلغى) byl historický státní útvar krymských Tatarů v letech 1441–1783, rozkládající se na území poloostrova Krym, okolo pobřeží Azovského moře, severního pobřeží Černého moře a území Kubáně mezi ústím Dunaje a Dněprem.
Zakladatelem dynastie Girejů a prvním vládcem samostatného státu krymských Tatarů se stal Hadži I. Girej. V roce 1475 se Krymský chanát stal oficiálně vazalem Osmanské říše, ale v jejím rámci si zachoval praktickou nezávislost. V roce 1532 bylo centrum chanátu přeneseno do Bachčisaraje.[1] Po rusko-turecké válce na základě mírové dohody z Küçük Kaynarca (1774) se Osmané Krymu vzdali a v roce 1783 chanát anektovalo Rusko a vytvořilo na jeho území Tavrickou gubernii. Krymský chanát byl nejdéle existující stát z následnických států po rozpadu Zlaté hordy.
Reference
- ↑ COUFALOVÁ, Iveta; ŠORM, Martin. Krym. Poloostrov vzdálených říší. Dějiny a současnost. Březen 2009, roč. IXL, čís. 3, s. 8. ISSN 0418-5129.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Krymský chanát na Wikimedia Commons