Carl Djerassi

Carl Djerassi
Carl Djerassi
	Carl Djerassi (17. června 2004)
Narození	29. října 1923; Vídeň; Rakousko
Úmrtí	30. ledna 2015 (ve věku 91 let); San Francisco, Kalifornie; USA
Alma mater	Wisconsinská univerzita v Madisonu; Wayne State University; American College of Sofia; Tarkio College; Kenyon College; Imperial College School of Medicine
Pracoviště	Wayne State University; BASF Schweiz AG; Stanfordova univerzita; Novartis
Obor	chemie
Ocenění	ACS Award in pure chemistry (1958); Ernest Guenther Award (1960); Stoletá cena (1963); Scheeleova cena (1972); Chemical Pioneer Award (1973); … více na Wikidatech
Manžel(ka)	Norma Lundholm Djerassi (1950–1976); Diane Middlebrook (1985–2007)
Děti	Dale Djerassi
Web	www.djerassi.com
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Carl Djerassi (29. října 1923 Vídeň – 30. ledna 2015 San Francisco) byl rakousko-americký chemik a spisovatel židovského původu. Jeho objevy otevřely cestu k vývoji antikoncepční pilulky. V roce 1951 syntetizoval jako první na světě hormon progesteron. Díky tomu bylo možno ovlivňovat menstruační období u žen. Na základě této regulace menstruace pak farmakologický průmysl vyrobil první ústně podávanou antikoncepci pro ženy.^[1] Objevil rovněž první známé antihistaminikum, které znamenalo průlom v boji s alergiemi.^[2]

Životopis

Narodil ve Vídni. Jeho otec pocházel z Bulharska, matka z Rakouska, oba byli Židé. Po Anšlusu, roku 1938, jeho rodina odešla nejprve do Bulharska, o rok později pak do Spojených států amerických. Ve Spojených státech amerických vystudoval chemii na Kenyon College (1942) v Ohiu a na University of Wisconsin–Madison (1949). Poté pracoval ve firmě Ciba a jeden čas i v Mexiku, ve společnosti Syntex Laboratories. Právě v Mexiku učinil roku 1951 svůj klíčový objev. Po návratu do Spojených států amerických pracoval na Wayne University v Detroitu a od roku 1959 až do svého odchodu do důchodu v roce 2002 na Stanfordově univerzitě v Kalifornii. Vedle toho v roce 1968 založil vlastní firmu Zoecon, která se věnovala výrobě insekticidů.^[3]

Roku 1973 obdržel Národní vyznamenání za vědu (National Medal of Science). V roce 1978 získal, jako vůbec první, Wolfovu cenu za chemii.

V závěru života se věnoval psaní románů, básní i divadelních her. První jeho literární dílo, román Cantor's Dilemma, vyšlo roku 1989. Jeho manželka Diane Middlebrooková byla známou publicistkou, věnovala se psaní biografií. Djarassi spolu s ní založil Djerassi Resident Artists Program na podporu umělců. V roce 2010 poskytl rozhovor pořadu České televize Na plovárně.^[4] Označoval se za ateistu.

Vyznamenání

Čestný kříž Za vědu a umění I. třídy (1998, Rakousko)^[5]
velká stříbrná dekorace Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku (2008)^[6]
velký záslužný kříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (2003)

Odkazy

Reference

↑ Zemřel chemik Djerassi. Jeho výzkum vedl k antikoncepční pilulce | Lidé. Lidovky.cz [online]. 2015-01-31 [cit. 2019-02-24]. Dostupné online.
↑ HAYMAN, Suzie. Carl Djerassi obituary. The Guardian. 2015-02-01. Dostupné online [cit. 2019-02-24]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
↑ Carl Djerassi | Austrian-born American chemist. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2019-02-24]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Na plovárně: Carl Djerassi. Česká televize [online]. [cit. 2019-02-24]. Dostupné online.
↑ 10542/AB XXIV. GP - Anfragebeantwortung, S. 1219 Dostupné online
↑ 10542/AB XXIV. GP - Anfragebeantwortung, S. 1833 Dostupné online

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Carl Djerassi na Wikimedia Commons

[1] Zemřel chemik Djerassi. Jeho výzkum vedl k antikoncepční pilulce | Lidé. Lidovky.cz [online]. 2015-01-31 [cit. 2019-02-24]. Dostupné online.

[2] HAYMAN, Suzie. Carl Djerassi obituary. The Guardian. 2015-02-01. Dostupné online [cit. 2019-02-24]. ISSN 0261-3077. (anglicky)

[3] Carl Djerassi | Austrian-born American chemist. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2019-02-24]. Dostupné online. (anglicky)

[4] Na plovárně: Carl Djerassi. Česká televize [online]. [cit. 2019-02-24]. Dostupné online.

[5] 10542/AB XXIV. GP - Anfragebeantwortung, S. 1219 Dostupné online

[6] 10542/AB XXIV. GP - Anfragebeantwortung, S. 1833 Dostupné online

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Nositelé Wolfovy ceny za chemii

1978–1979	Carl Djerassi (1978) • Herman F. Mark (1979)

1980–1989	Henry Eyring (1980) • Joseph Chatt (1981) • John Charles Polanyi / George C. Pimentel (1982) • Herbert S. Gutowsky / Harden M. McConnell / John S. Waugh (1983/4) • Rudolph A. Marcus (1984/5) • Elias James Corey / Albert Eschenmoser (1986) • David C. Phillips / David M. Blow (1987) • Joshua Jortner / Raphael David Levine (1988) • Duilio Arigoni / Alan R. Battersby (1989)

1990–1999	Richard R. Ernst / Alexander Pines (1991) • John Pople (1992) • Ahmed Zewail (1993) • Richard A. Lerner / Peter G. Schultz (1994) • Gilbert Stork / Samuel J. Danishefsky (1995) • Gerhard Ertl / Gabor A. Somorjai (1998) • Raymond Lemieux (1999)

2000–2009	Frank Albert Cotton (2000) • Henri Kagan / Rjódži Nojori / Karl Barry Sharpless (2001) • Harry B. Gray (2004) • Richard Zare (2005) • Ada Jonathová / George Feher (2006/07) William E. Moerner / Allen J. Bard (2008)

2010–2019	Stuart A. Rice / Ching W. Tang / Krzysztof Matyjaszewski (2011) • Paul Alivisatos / Charles M. Lieber (2012) • Robert S. Langer (2013) • Chi-Huey Wong (2014) • Kyriacos Costa Nicolaou / Stuart Schreiber (2016) • Robert G. Bergman (2017) • Omar M. Yaghi / Makoto Fujita (2018) • Stephen L. Buchwald / John F. Hartwig (2019)