Prokešův puč
| Prokešův puč | |||
|---|---|---|---|
| Trvání | 17. květen 1949 | ||
| Místo | především Praha, ČSR | ||
| Výsledek | překažení puče, zatčení a potrestání účastníků | ||
| Strany | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Prokešův puč byl neúspěšný pokus o vojenský puč v ČSR v roce 1949, namířený proti komunistickému režimu s cílem obnovit demokratické poměry ve státě. Akci inicioval major ve výslužbě Květoslav Prokeš (krycí jméno Květa). Dalšími hlavními organizátory byl advokát Jaroslav Borkovec a bývalý náčelník kriminální policie JUDr.Rudolf Hrbek. Plán puče byl prozrazen a krátce před jeho plánovaným započetím byli hlavní účastníci zatčeni.
Plán
Puč byl připravován od února 1949. Akce byla naplánována na 17. května 1949, se začátkem o 03:00 nad ránem v Praze, kde měly být v první řadě obsazeny důležité objekty (ústřední vedení Sboru národní bezpečnosti, generální štáb armády, některá ministerstva, Československý rozhlas, letiště v Ruzyni a Kbelích). V okolí bylo záměrem obsadit důležité vojenské posádky. Podle plánu měl být následně internován prezident Klement Gottwald, rozpuštěny Lidové milice, Sbor národní bezpečnosti a komunistické organizace. Velitelem povstání měl být jmenován tehdy již zatčený generál Karel Kutlvašr. Jako dočasné opatření měla státní moc převzít armáda.[1]
Původně se počítalo se současným vypuknutím převratu na Slovensku, kde měli být jeho strůjci vojenští důstojníci a členové organizací Sokol, Orel a Junák.[1]
Odhalení Státní bezpečností
Vzhledem k široké základně zainteresovaných osob (přes 100 armádních důstojníků i civilních osob) začala tyto tendence prošetřovat Státní bezpečnost (StB). Čtyři dny před zamýšleným dnem D byl do řad konspirátorů nasazen provokatér StB a jen 20 hodin před hodinou H zakročila StB k zatýkání zúčastněných osob. V té době zatkli cca 58 osob, některé účastníky akce se podařilo zadržet až krátce před hodinou H.[1]
Justiční dohra
Květoslav Prokeš a jeho spolupracovníci byli obžalovaní z přípravy ozbrojeného protistátního puče. V následném soudním procesu udělil 30. července 1949 Státní soud v Praze rozsudek smrti Květoslavu Prokešovi, Jaroslavu Borkovcovi, Vratislavu Jandovi, Emanuelu Čančíkovi, Vratislavu Polesnému a Josefu Charvátovi za zločin velezrady a vyzvědačství.[2] Rudolf Hrbek byl spolu s dalšími dvěma obžalovanými odsouzen na 25 let odnětí svobody. Poprava byla provedena 5. listopadu 1949 ve věznici na Pankráci v Praze.[2][1] Do Prokešová puče byl zapojen i Miloš Vokurka-Borovička ale ten byl zproštěn obvinění.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prokešov puč na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b c d MALLOTA, Petr. Květoslav Prokeš [online]. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2015 [cit. 2015-04-03]. Dostupné online.
- ↑ a b TOMEK, Prokop. Třetí odboj v Československu - domácí : Prokešův puč [online]. 2015 [cit. 2015-04-03]. Dostupné online.