Beatrice d'Este
| Beatrix Estenská | |
|---|---|
 | |
| Narození | 29. června 1475 Ferrara |
| Úmrtí | 3. ledna 1497 (ve věku 21 let) Milán |
| Pohřbena | kostel sv. Marie Milostiplné |
| Potomci | Herkules Maxmilián Sforza a František II. Maria Sforza |
| Rod | Estenští |
| Otec | Herkules I. Estenský a Ferdinand I. Neapolský |
| Matka | Eleonora Aragonská a Johana Neapolská |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Beatrice d'Este (29. června 1475 – 3. ledna 1497) byla vévodkyně z Milána z rodu Estenských a mecenáška umění.
Beatrice byla druhou dcerou vévody Herkula I. z Ferrary, Modeny a Reggia a Eleonory Aragonské. Mezi jejími sourozenci byli Isabella d'Este (1474–1539), Alfonso I. d'Este (1476–1534) a Ippolito I. d'Este (1479–1520). Vdala se jako šestnáctiletá 18. ledna 1491 za čtyřicetiletého Lodovica Sforzu řečeného il Moro (1451–1508), pozdějšího (od roku 1494) milánského vévodu. V roli vévodkyně z Milána se pak stala patronkou Donata Bramanta, Ludovica Ariosta a především Leonarda da Vinciho. Také do Milána zvala umělce ze své rodné Ferrary. Během šesti let svého manželství prosadila také rozšíření milánského hradu (Castello Sforzesco) a kartuziánského kláštera v Pavii.
Byla matkou
- Maxmiliána Sforzy (1493–1530), vévody z Milána v letech 1512–1515, a
- Františka II. Sforzy (1495–1535), vévody z Milána v letech 1521–1535.
Beatrice zemřela ve věku 21 let při porodu třetího dítěte, mrtvě narozeného syna. Byla pohřbena v chóru kostela Santa Maria delle Grazie v Miláně. Po její smrti Lodovico il Moro pověřil sochaře Cristofora Solariho (kolem 1460–1527), aby vytvořil monumentální hrobku pro něho a Beatrici. Ta však byla dokončena jen zčásti a vzhledem k tomu, že Lodovico zemřel v zajetí ve Francii a Beatrice je pohřbena v Miláně, byla dokončená část hrobky, zobrazení ležících manželů, přenesena do kartuziánského kláštera v Pavii a nyní je umístěna v transeptu kostela.[1]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Beatrice d’Este (Sforza) na německé Wikipedii.
- ↑ Monumento funebre di Ludovico il Moro e Beatrice d'Este, navštíveno 21. 9. 2020
Literatura
- Julia Cartwright: Beatrice d’Este, Duchess of Milan, 1475–1497. A study of the Renaissance. AMS Press, New York 1973 (přetisk vydání Londýn 1905).
- Karen Essex: Da Vinci und die Principessa. Historischer Roman. Köln: Bastei Lübbe 2010.
- Antonius Lux (Hrsg.): Große Frauen der Weltgeschichte. Tausend Biographien in Wort und Bild. Sebastian Lux Verlag, München 1963, S. 158
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Beatrix Estenská na Wikimedia Commons
