Geosaurinae

Geosaurinae; Stratigrafický výskyt: Střední jura až raná křída, před 168 až 135 miliony let
	Neptunidraco, zástupce skupiny.
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	plazi (Sauropsida);
Infratřída	Archosauromorpha;
Nadřád	Crocodylomorpha;
Podřád	Thalattosuchia;
Čeleď	Metriorhynchidae;
Podčeleď	Geosaurinae; Lydekker, 1889
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geosaurinae („Zemští ještěři“) je podčeleď dávno vyhynulých krokodýlovitých mořských plazů příbuzných dnešním krokodýlům. Spadali do kladu Thalattosuchia a čeledi Metriorhynchidae a byli velmi dobře anatomicky a fyziologicky adaptovaní na život v mořích. Žili v období střední jury až rané křídy, zhruba před 168 až 135 miliony let v mořích téměř celého světa. Známým zástupcem této skupiny je například rod Dakosaurus, známý i z Evropy.^[1] Podčeleď Geosaurinae stanovil formálně roku 1889 britský paleontolog Richard Lydekker.

Popis a význam

Tito mořští krokodýlovití plazi dosahovali obvykle délky asi 4 až 7 metrů a vykazovali velké množství pokročilých adaptací (anatomických a fyziologických přizpůsobení) pro život v mořích.^[2] Mezi tyto adaptace mohla patřit i přítomnost zpětně "uzavíratelných" nozder.^[3]

Zajímavým anatomickým znakem metriorhynchidů byla výrazná vertikální ocasní ploutev, připomínající ploutve žraloků. Jejich pádlovité končetiny byly relativně krátké a v průběhu vývoje tito plazi ztratili osteodermy (zkostnatělé destičky, pokrývající tělo). Jedná se o jedinou známou skupinu celého kladu Archosauria, u nichž došlo ke kompletnímu přechodu do moře a stali se pelagickými formami.

Velcí zástupci této skupiny představovali dominantní predátory ve svých ekosystémech, kde soupeřili s velkými zástupci nepříbuzných mořských plazů ze skupiny Plesiosauria.

Zástupci

Neptunidraco
Purranisaurus
"Nižší klad"
- Torvoneustes
- Tyrannoneustes
Geosaurini
- Aggiosaurus
- "Dakosaurina"
  - Dakosaurus
- Geosaurina
  - Geosaurus
  - Ieldraan
- Plesiosuchina
  - Plesiosuchus
  - Suchodus

České objevy

Zástupci této skupiny žili v období rané křídy (věk hauteriv, asi před 133 miliony let) také na území dnešní České republiky. Jejich fosilní zuby byly objeveny patrně na začátku 20. století ve vápencových masivech v okolí Štramberka. Objeveny byly pouze fosilní zuby, uložené nejpozději od roku 1912 v Přírodovědeckém muzeu ve Vídni. Jednalo se patrně o vývojové příbuzné rodů Plesiosuchus a Torvoneustes, dosahující délky mezi 4 a 6 metry.^[4]

Vedoucím odborné studie, která tyto metriorhynchidy v květnu roku 2021 popsala, je český paleontolog Daniel Madzia. Na základě samotných fosilních zubů však není možné stanovit přesné zařazení do rodu a druhu, k tomu budou nezbytné případné další fosilní objevy.

Odkazy

Reference

↑ SOCHA, Vladimír (2019). Nová cesta do pravěku. Nakl. CPress, Brno. ISBN 978-80-264-2494-9. (str. 92-93)
↑ Schwab, J. A.; et al. (2020). Inner ear sensory system changes as extinct crocodylomorphs transitioned from land to water. Proceedings of the National Academy of Sciences. doi: https://doi.org/10.1073/pnas.2002146117
↑ Mark T. Young, Sven Sachs, Pascal Abel, Davide Foffa, Yanina Herrera & James J. N. Kitson (2020). Convergent evolution and possible constraint in the posterodorsal retraction of the external nares in pelagic crocodylomorphs. Zoological Journal of the Linnean Society. 189 (2): 494-520. doi: https://doi.org/10.1093/zoolinnean/zlaa021
↑ Daniel Madzia, Sven Sachs, Mark T. Young, Alexander Lukeneder and Petr Skupien (2021). Evidence of two lineages of metriorhynchid crocodylomorphs in the Lower Cretaceous of the Czech Republic. Acta Palaeontologica Polonica. doi: https://doi.org/10.4202/app.00801.2020

Literatura

Andrea Cau; Federico Fanti (2011). The oldest known metriorhynchid crocodylian from the Middle Jurassic of North-eastern Italy: Neptunidraco ammoniticus gen. et sp. nov. Gondwana Research. 19 (2): 550–565.
Andrade, M. B. D.; Young, M. T.; Desojo, J. B.; Brusatte, S. L. (2010). The evolution of extreme hypercarnivory in Metriorhynchidae (Mesoeucrocodylia: Thalattosuchia) based on evidence from microscopic denticle morphology. Journal of Vertebrate Paleontology. 30 (5): 1451–1465.
Mark T. Young and Marco Brandalise de Andrade (2009). What is Geosaurus? Redescription of Geosaurus giganteus (Thalattosuchia: Metriorhynchidae) from the Upper Jurassic of Bayern, Germany. Zoological Journal of the Linnean Society. 157 (3): 551–585.
Vignaud, P.; Gasparini, Z. B. (1996). New Dakosaurus (Crocodylomorpha, Thalattosuchia) from the Upper Jurassic of Argentina. Comptes Rendus de l'Académie des Sciences, Paris. 2. 322: 245-250.

Externí odkazy

SOCHA, Vladimír. Když u Štramberka plavali v moři krokodýli. OSEL.cz [online]. 24. května 2021. Dostupné online. (česky)

[1] SOCHA, Vladimír (2019). Nová cesta do pravěku. Nakl. CPress, Brno. ISBN 978-80-264-2494-9. (str. 92-93)

[2] Schwab, J. A.; et al. (2020). Inner ear sensory system changes as extinct crocodylomorphs transitioned from land to water. Proceedings of the National Academy of Sciences. doi: https://doi.org/10.1073/pnas.2002146117

[3] Mark T. Young, Sven Sachs, Pascal Abel, Davide Foffa, Yanina Herrera & James J. N. Kitson (2020). Convergent evolution and possible constraint in the posterodorsal retraction of the external nares in pelagic crocodylomorphs. Zoological Journal of the Linnean Society. 189 (2): 494-520. doi: https://doi.org/10.1093/zoolinnean/zlaa021

[4] Daniel Madzia, Sven Sachs, Mark T. Young, Alexander Lukeneder and Petr Skupien (2021). Evidence of two lineages of metriorhynchid crocodylomorphs in the Lower Cretaceous of the Czech Republic. Acta Palaeontologica Polonica. doi: https://doi.org/10.4202/app.00801.2020

[1]

[2]

[3]

[4]