Vysoká (Jihlava)
Vysoká | |
---|---|
Centrum vsi | |
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Jihlava |
Okres | Jihlava |
Kraj | Kraj Vysočina |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°22′17″ s. š., 15°32′2″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 72 (2021)[1] |
Katastrální území | Vysoká u Jihlavy (4,97 km²) |
PSČ | 586 01 |
Počet domů | 18 (2011)[2] |
Vysoká | |
Další údaje | |
Kód části obce | 121011 |
Kód k. ú. | 721018 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vysoká (německy Hochdorf)[3] je vesnice, část krajského města Jihlava. Nachází se asi 5 km na jihozápad od Jihlavy. V roce 2009 zde bylo evidováno 92 adres.[4] V roce 2001 zde trvale žilo 43 obyvatel.[5]
Vysoká leží v katastrálním území Vysoká u Jihlavy o rozloze 4,97 km2.[6]
Název
Název se vyvíjel od varianty Alta villa (1362), Hohendorf (1365), Hochdorff (1678), Hochdorf (1718, 1720, 1751), Hochdorf, Hohendorf a Wysoka (1846), Hochdorf a Vysoká (1872), Vysoká (1881) až k podobám Vysoká a Hochdorf v roce 1924. Místní jméno vzniklo od přídavného jména vysoký a znamenalo místo, které leží výše či vysoko.[7]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1359.[8]
Přírodní poměry
Vysoká leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 2 km jižně od Hosova, 6 km jihozápadně od Jihlavy, 5,5 km západně od Rančířova a 3,5 km od severozápadně od Popic. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Kosovská pahorkatina.[9] Průměrná nadmořská výška činí 610 metrů. Nejvyšší bod, Vysoká (665 m n. m.), leží jižně od vsi. Jihovýchodně od Vysoké stojí Hůrka (623 m n. m.) a severozápadně od vsi Kamenný kopec (Špičácká vrchovina, 651 m). Na východním okraji Vysoké pramení bezejmenný potok a na jihu potok Okrouhlík.[10] Na území Vysoké se nachází evropsky významná lokalita Lužný rybník, který je pod ochranou pro přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition.[11]
Obyvatelstvo
Podle sčítání 1930 zde žilo v 22 domech 151 obyvatel. 27 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 124 k německé. Žilo zde 131 římských katolíků, 18 evangelíků a 2 příslušníci Církve československé husitské.[12]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 145 | 152 | 157 | 136 | 140 | 138 | 151 | 121 | 64 | 50 | 49 | 44 | 43 | 54 |
Fotogalerie
-
Stavení čp. 3
-
Hasičská zbrojnice
-
Rozcestník cyklotras
-
Autobusová zastávka
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 13.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-28.
- ↑ Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-10-16 [cit. 2003-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-29.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 761–762.
- ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-02]. S. 566, 567, záznam 36-15. Dostupné online.
- ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-09-17]. Dostupné online.
- ↑ Vysoká [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-09-22]. Dostupné online.
- ↑ Lužný rybník [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-10-02]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 56.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vysoká na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Vysoká v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Katastrální mapa katastru Vysoká u Jihlavy na webu ČÚZK
Statutární město Jihlava | |
---|---|
Jihlava (k. ú. Jihlava • Bedřichov u Jihlavy • Pančava) • Staré Hory • Horní Kosov • Hosov • Vysoká • Popice • Pístov • Sasov • Kosov • Helenín • Hruškové Dvory • Henčov • Heroltice • Pávov (část k. ú. Pávov) • Červený Kříž (část k. ú. Pávov, část k. ú. Antonínův Důl) • Antonínův Důl (část k. ú. Pávov, část k. ú. Antonínův Důl) • Zborná |