Prachomety (vojenský újezd Hradiště)
| Prachomety | |
|---|---|
,_historick%C3%A1_ortofotomapa_(50._l%C3%A9ta).jpg) Letecký snímek vesnice z 50. let 20. století | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklá vesnice |
| Obec | Vojenský újezd Hradiště |
| Okres | Karlovy Vary |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°14′14″ s. š., 13°7′57″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Bražec u Hradiště a Radošov u Hradiště |
  Prachomety | |
| Další údaje | |
| Zaniklé obce.cz | 73 |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Prachomety (německy Promuth) je zaniklá vesnice ve vojenském újezdu Hradiště v okrese Karlovy Vary. Stála v Doupovských horách asi jedenáct kilometrů severovýchodně od Bochova v nadmořské výšce okolo 720 metrů.[1]
Název
Název vesnice vznikl spojením slova prach a staročeského slovesa míesti. Výsledný výraz byl posměšným označením lidí, kteří místo mouky hnětou prach. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: in Prachomyetech (1410), w Prachometech (1543), Prachomety (1546), Prachmudt (1563), Prachmut nebo Brachmuth (1573), Pragmuth (1627), Brachmut (1631), Prochmuth (1654) a Promuth (1720–1847).[2]
Historie
První písemná zmínka o Prachometech je z roku 1410,[2] ale německojazyčná vlastivědná literatura z první poloviny dvacátého století udává i rok 1273. Roku 1410 byl majitelem vesnice Jan Doupovec z Doupova, který tehdy věnoval výnosy z Prachomet doupovskému kostelu.[3]
Prachomety patřily k doupovskému panství a spravoval je rychtář z Řednice. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly žilo osm sedláků a dva chalupníci. Obdělávali neúrodná pole, na kterých pěstovali žito, ale hlavním zdrojem jejich obživy býval chov dobytka, popř. prodej šindelů. V první polovině devatenáctého století ve vsi krátce fungovala sklárna. Od roku 1829 měly Prachomety vlastní jednotřídní školu, ale samostatnou školní budovu nechala obec postavit až v roce 1867. Podle díla Johanna Gottfrieda Sommera z roku 1847 ve vsi žilo 220 obyvatel ve 34 domech.[3]
Z původních dvou hostinců přetrval do dvacátého století jen Kauerův hostinec, který stál na místě ovčína uváděného už ve třináctém století. Řemeslo ve vsi provozovali kovář, krejčí, truhlář a tři tesaři, ale z obchodů byla v Prachometech pouze trafika a za všemi ostatními službami se docházelo do Doupova, kde bylo i sídlo farnosti. Zásobování vodou umožňoval od roku 1909 vodovod. Po druhé světové válce došlo k vysídlení Němců, a počet obyvatel poklesl ze 180 v roce 1930 na 28 v roce 1947.[3]
Prachomety zanikly vysídlením v důsledku zřízení vojenského újezdu během druhé etapy rušení sídel. Vesnice byla úředně zrušena 31. srpna 1953.[3]
Přírodní poměry
Prachomety stávaly na rozhraní katastrálních území Bražec u Hradiště a Radošov u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi jedenáct kilometrů severovýchodně od Bochova. Nacházely se v nadmořské výšce okolo 720 metrů v údolí Zlatého potoka, který je levostranným přítokem Liboce. Oblast leží v jihovýchodní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Hradišťská hornatina.[4] Půdní pokryv tvoří kambizem eutrofní.[5]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí Prachomety stály v chladné oblasti oblasti CH7,[4] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 15–16 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 850–1000 milimetrů, sníh zde leží 100–120 dní v roce. Mrazových dnů bývá 140–160, zatímco letních dnů jen 10–30.[6]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 198 obyvatel (z toho 101 mužů), z nichž bylo 197 Němců a jeden cizinec. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 180 obyvatel německé národnosti a římskokatolického vyznání.[8]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 192 | 180 | 197 | 186 | 196 | 198 | 180 | 39 |
| Domy | 36 | 37 | 38 | 38 | 36 | 36 | 35 | 26 |
Obecní správa
Po zrušení patrimoniální správy se Prachomety staly roku 1850 obcí. V letech 1868–1880 byly osadou obce Řednice, ale poté se znovu osamostatnily.[3]
Pamětihodnosti
Jedinou církevní stavbou v Prachometech byla kaple Panny Marie postavené v letech 1893–1894 na místě starší svatyně. U mostu přes potok stávala socha svatého Jana Nepomuckého, ke které vždy 16. května konala procesí.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-04-08]. Dostupné online.
- ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (M–Ř). Svazek III. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 454.
- ↑ a b c d e f BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1998. 94 s. ISBN 80-238-2668-9. Kapitola Prachomety, s. 20–21.
- ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-03-25]. Dostupné online.
- ↑ CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-03-25]. Dostupné online.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 237.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 130.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online.
Literatura
- BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Prachomety – Promuth, s. 58.