Pomník československým legionářům v Jekatěrinburgu
| Pomník československým legionářům v Jekatěrinburgu | |
|---|---|
.jpg) | |
| Základní údaje | |
| Autor | Gennadij Ivanovič Beljankin |
| Rok vzniku | 17. listopadu 2008 |
| Popis | |
| Materiál | uralský mramor |
| Umístění | |
| Umístění | Michajlovský hřbitov |
| Stát |  Rusko |
| Zeměpisné souřadnice | 56°50′53,45″ s. š., 60°38′13,77″ v. d. |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pomník československým legionářům v Jekatěrinburgu je monument na Michajlovském hřbitově v ruském Jekatěrinburgu, v místech posledního odpočinku bezmála 400 československých legionářů, kteří v letech 1918–1919 padli při bojích ve městě a jeho okolí. Pomník byl vystavěn roku 2008 na náklady České republiky.
Historické okolnosti
Jekatěrinburg byl jakožto strategické místo Transsibiřské magistrály od 25. července 1918 do července 1919 v rukou československých legií. Legionáři si tu zřídili své středisko, trávili zde dovolenou, provozovali nemocnice, nacházelo se zde velitelství generála Radoly Gajdy, československý generální konzulát i pobočka Československé národní rady.
V oblasti průmyslového Uralu měli ovšem bolševici mnoho stoupenců, tvrdé střety tak probíhaly nejenom při dobývání města, ale i později v okolí. Své padlé spolubojovníky pohřbívali legionáři na místě vyhrazeném na zdejším Michajlovském hřbitově. Po ústupu Čechoslováků byly náhrobky odstraněny a místo bylo dále užíváno k pohřbívání.[1][2]
Pomník
Pomník byl slavnostně odhalen 17. listopadu 2008 za účasti předsedy poslanecké sněmovny, náměstka ministryně obrany, velvyslance ČR v Rusku, generálního konzula ČR v Jekatěrinburgu, gubernátora Sverdlovské oblasti či starosty Jekatěrinburgu. Čestnou stráž drželi představitelé ruských historických klubů v uniformách československých legií. Veškeré náklady na výstavbu platila česká strana, z celkových 3,5 milionu Kč uhradilo 1,5 milionu ministerstvo obrany, 2 miliony darovala soukromá firma.[zdroj?]
Pomník je zhotoven z černého a červeného mramoru na žulovém podstavci. Na svislých deskách jsou uvedena jména 358 legionářů a připomíná se dalších 30 neidentifikovaných osob. Na centrální stéle je pod československým lvem vytesán nápis v češtině, slovenštině a ruštině:[3][4][5][6]
„ČESKOSLOVENSKÝM LEGIONÁŘŮM, / KTEŘÍ POLOŽILI ŽIVOT / NA CESTĚ KE SVOBODNÉ VLASTI“
„ČESKOSLOVENSKÝM LEGIONÁROM, / KTORÍ POLOŽILI ŽIVOT / NA CESTE K SLOBODNEJ VLASTI“
„ЧЕХОСЛОВАЦКИМ ЛЕГИОНЕРАМ, / ПАВШИМ / НА ПУТИ К СВОБОДНОЙ РОДИНЕ“
Návštěvy představitelů České republiky
- Roku 2013 položil k pomníku věnec předseda vlády Petr Nečas.[7]
- Roku 2017 položil k pomníku věnec prezident republiky Miloš Zeman.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ Bitva o Jekatěrinburg. www.legiefilm.cz [online]. [cit. 2018-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-17.
- ↑ Reportáž z ruského hřbitova, kam se letí poklonit Češi. Aktuálně.cz [online]. 2013-05-29 [cit. 2018-01-07]. Dostupné online.
- ↑ ŘEPKA, Milan. Jekatěrinburg – pomník československým legionářům [online]. Praha: Československá obec legionářská, 2008-11-18 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Čeští legionáři získali pomník až po devadesáti letech. iDNES.cz [online]. 2008-11-18 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online.
- ↑ KABRHELOVÁ, Lenka; HROMÁDKA, Martin. Po 90 letech se českoslovenští legionáři dočkali památníku v Jekatěrinburgu [online]. Praha: Český rozhlas, 2008-11-17 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Jekatěrinburg [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2018-01-10]. Kapitola Hřbitov a památník Obětí 1. světové války – čs. legionářů. Dostupné online.
- ↑ Cesta do Ruska otevřela českým firmám dveře na tamní trh, zhodnotil Nečas. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2018-01-10].
- ↑ Zeman na Urale chválil Zetor, pak dostal doktorát a uctil legionáře. iDNES.cz [online]. 2017-11-24 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pomník československým legionářům v Jekatěrinburgu na Wikimedia Commons
