Otokar Bém
| Otokar Bém | |
|---|---|
| Narození | 25. května 1868 Heřmanův Městec  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 28. října 1949 (ve věku 81 let) Kunčice pod Ondřejníkem  Československo |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění ve Vídni |
| Povolání | architekt |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Otokar Bém (25. května 1868 Heřmanův Městec – 28. října 1949 Kunčice pod Ondřejníkem) byl český architekt.
Život
Otokar Bém (někdy uváděn jako Otakar) se narodil roku 1868 v Heřmanově Městci. Po ukončení studií na Vyšší technické škole v Liberci v letech 1894–1896 studoval na Akademii výtvarného umění ve Vídni u architekta Karla von Hasenauera a ve architektonické speciálce prof. Otto Wagnera. Od roku 1898 působil v Moravské Ostravě, nejdříve jako stavbyvedoucí u stavitele Františka Jurečka, jehož dceru si v roce 1900 vzal za manželku. V prvopočátcích používal vegetabilní secesní dekor, často v kombinaci s historizující kompozicí a detailem. V průběhu prvního desetiletí 20. století uplatňoval tvarosloví geometrické secese. Ve 20. letech šlo o art deco.
Dílo
Ve spolupráci s Hubertem Gessnerem zpracovali projekt školy v Mnichově Hradišti, záložny v Poděbradech. V období 1896–1897 projekt vyšší obchodní školy v Hradci Králové a domu J. Horáka ve Valašských Kloboukách.
V Ostravě jsou to především stavby městských domů ve stylu novobarokním, novorenesančním i secesním s uplatněním vegetabilního secesního dekoru.
- Hotel Slavia (1898) – pozdní historismus s prvky secese.[1] Dvoupatrová budova se zkoseným nárožím a zvalbenou střechou. Po stranách a u nároží rizality ukončené volutovými štítky, u nároží atikovým štítem. Dle dobového tisku ... se s elegancí jeho 22 pokojů žádný jiný hotel nemohl srovnávat a návštěvníci kavárny si mohli vybrat ze sedmi desítek novin a časopisů... Dne 28. 10. 1918 zde proběhla schůze zástupců stran, za předsednictví Jana Prokeše, která připravila ustanovení národního výboru pro moravskoostravský okres.[2] Dnes jsou dochovány v interiéru pozůstatky štukové výzdoby a dvojramenné schodiště[1].
- Občanská záložna v ulici Čs. legií (1903) – novorenesance.
- Kostel Panny Marie Královny v Mariánských Horách (1901–1925) – novobarokní trojlodní bazilika s dvojvěžovým průčelím. Interiér spojuje novobaroko se secesním dekorativizmem od Antonína Blažka. Lustry v hlavní lodi dle návrhu Jana Kotěry.[3]
- Přestavba domu pro Pražskou úvěrní banku (1923–1935), Masarykovo náměstí. Původní návrh od Felixe Neumanna, dvoupodlažní dům s volutovým štítem, fasáda v provedení pozdní novorenesance z režného zdiva. Dům přestavěn O. Bémem (1923–1925) pro filiálku pražské Úvěrní banky. Byl zvýšen o patro, opatřen novým průčelím s omítanou fasádou a završen dynamicky modelovaným štítem s maskou Merkura. Zachována restaurace v přízemí a reprezentativní schodiště ve středním traktu.[4]
- Dostavba ředitelství Vítkovických kamenouhelných dolů, Smetanovo náměstí. Původní návrh Felixe Neumanna z roku 1896, symetrická dvoupodlažní budova režného cihlového zdiva. Postupně prováděny úpravy (1905 F. Neuman) přístavby a nástavba třetího patra a schodišťového rizalitu do dvora (forma individualistické moderny). V letech 1925–1926 přestavby O. Bém, rekonstrukce v letech 2004–2005 Karel Cieślar.[5]
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Otokar Bém
- Informační systém abART:Otokar Bém
