Su Sung
| Su Sung | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1020 Čchüan-čou |
| Úmrtí | 1101 (ve věku 80–81 let) |
| Povolání | kartograf, stavební inženýr, astronom, diplomat, vynálezce, architekt, metalurg, matematik, astrolog, farmaceut, politik, básník, filozof, botanik, lékař, zoolog a přírodovědec |
| Děti | Su Jing[1] Su Xi[1] Su Xi[1] Su Jiong[1] Su Jia[1] |
| Rodiče | Su Shen[1] |
| Příbuzní | Su Shide[1] (vnuk) |
| Funkce | velvyslanec Číny |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Su Sung (čínsky pchin-jinem Sū Sòng, znaky zjednodušené 苏颂, tradiční 蘇頌; 1020 – 1101) byl čínský vědec a vynálezce z období dynastie Sung. Díky širokému rozsahu oborů jeho činnosti bývá někdy řazen k polyhistorům; věnoval se například matematice, mechanice (zejména hodinářství), astronomii, kartografii, farmakologii, mineralogii, zoologii, botanice nebo architektuře.
Mimořádných výsledků dosáhl v oblasti konstrukce hodinářských mechanismů; dále se věnoval poezii, byl státním úředníkem a působil v diplomatických službách sungské dynastie. Jeho současníkem byl další čínský učenec a polyhistor Šen Kua.
Život a dílo
Narodil se v roce 1020 v prefektuře Čchüan-čou v provincii Fu-ťien.[2] Po absolvování čínských úřednických zkoušek (vynikl díky své eseji o čínském kalendáři)[3] působil na mnoha významných pozicích ve veřejné správě dynastie Sung, včetně tří kanceláří a šesti ministerstev; nejdřív byl ministrem státní správy, pak byl v roce 1086 jmenován ministrem trestů.[4] V roce 1077 byl vyslán na diplomatickou misi do říše Liao; kromě jiného pomohl urovnat hraniční spor mezi oběma říšemi.[5]
K jeho nejvýznamnějším vědeckým výsledkům patří například sestavení mapy hvězdné oblohy (jež je dodnes nejstarší dochovanou podobnou mapou v tištěné formě)[6] a redakce rozsáhlého farmakologicko-mineralogického pojednání, v němž tým učenců vytvořil například klasifikaci minerálů,[7] popsal len setý[8] nebo odhalil stimulační účinky efedrinu.[2]
V roce 1088 vytvořil v středověkém Kchaj-fengu mimořádně důmyslné vodní hodiny založené na hydraulickém principu a s obsaženým krokovým mechanismem; šlo o první mechanické hodiny světa, které navíc kromě času ukazovaly i pohyb Slunce, Měsíce a planet.[9] Su Sungovo hodinářské pojednání z roku 1092 vyšlo v roce 1094 a představuje (kromě jiného) nejstarší dochovanou zmínku o nekonečném řetězovém pohonu[10] a významný důkaz technologické vyspělosti soudobé čínské civilizace.[11]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g Biografická databáze čínských historických postav.
- ↑ a b NEEDHAM, Joseph. Science and Civilization in China. Svazek 4. Tchaj-pej: Caves Books, 1986. S. 446. (anglicky)
- ↑ Needham, svazek 4, S. 447
- ↑ HARRIST, Robert E., Jr. The Artist as Antiquarian: Li Gonglin and His Study of Early Chinese Art. Artibus Asiae. 1995, roč. 55, čís. 3/4, s. 237–280. (anglicky)
- ↑ WRIGHT, David Curtis. The History of China. Westport: Greenwood Press, 2001. S. 269. (anglicky)
- ↑ SIVIN, Nathan. Science in Ancient China: Researches and Reflections. Svazek III. Brookfield, Vermont: Ashgate Publishing, 1995. S. 32. (anglicky)
- ↑ Needham, svazek 3, S. 648
- ↑ Needham, svazek 6, část 1, S. 174-175
- ↑ FERGUSON, Niall. Civilizace: Západ a zbytek světa. Překlad Emanuel Geissler. Praha: Argo/Dokořán, 2014. (Zip; sv. 43). S. 45.
- ↑ Needham, svazek 4, S. 111
- ↑ Ferguson, S. 45-46
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Su Sung na Wikimedia Commons
