Velká sfinga v Gíze: Porovnání verzí
m typograficky poupraveno a opraveno a doplněno |
#1Lib1Ref Doplněn zdroj. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 20: | Řádek 20: | ||
[[Soubor:Sfinks profil.jpg|thumb|vlevo|Profil hlavy]]Podle výzkumu z roku 2005 nechal Sfingu postavit syn [[Chufu|Cheopse]], [[Radžedef]]. Sfinga má znázorňovat jeho otce. Také prý byla barevná (měla mít zelené oči, červenou tvář a [[nemes]] z modrých a zlatých proužků. |
[[Soubor:Sfinks profil.jpg|thumb|vlevo|Profil hlavy]]Podle výzkumu z roku 2005 nechal Sfingu postavit syn [[Chufu|Cheopse]], [[Radžedef]]. Sfinga má znázorňovat jeho otce. Také prý byla barevná (měla mít zelené oči, červenou tvář a [[nemes]] z modrých a zlatých proužků. |
||
Jakým jménem nazývali Sfingu staří Egypťané dodnes přesně nevíme. Často užívané označení [[Sfinx]] bylo vytvořeno ve starověku [[Starověké Řecko|Řeky]] a pochází z egyptského slova ''sešepanch'', který lze přeložit jako „obraz žijícího“.{{ |
Jakým jménem nazývali Sfingu staří Egypťané dodnes přesně nevíme. Často užívané označení [[Sfinx]] bylo vytvořeno ve starověku [[Starověké Řecko|Řeky]] a pochází z egyptského slova ''sešepanch'', který lze přeložit jako „obraz žijícího“.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Verner|jméno=Miroslav|příjmení2=|jméno2=|titul=Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta|vydání=1|vydavatel=Univerzita Karlova|místo=Praha|rok=1997|počet stran=|strany=397|isbn=80-7184-446-2}}</ref> |
||
Toto pojmenování označovalo královské sochy ve [[4. dynastie|čtvrté dynastii]], ačkoli bylo v [[Nová říše|Nové říši]] více spojováno s Velkou sfingou. Egyptští [[Arabové]] používali označení Abul-Hol, což znamená Otec hrůzy.{{Doplňte zdroj}} |
Toto pojmenování označovalo královské sochy ve [[4. dynastie|čtvrté dynastii]], ačkoli bylo v [[Nová říše|Nové říši]] více spojováno s Velkou sfingou. Egyptští [[Arabové]] používali označení Abul-Hol, což znamená Otec hrůzy.{{Doplňte zdroj}} |
||
Verze z 17. 1. 2017, 18:22
v pozadí Rachefova pyramida
Velká sfinga v Gíze (psáno též Sfinga) je velká socha, v podobě lva s lidskou hlavou, nacházející se na Gízské plošině v Egyptě na západním pobřeží Nilu. Jde o největší sochu vytesanou z jednoho kusu kamene, která kdy byla vytvořena. Je 74 m dlouhá, 19 m široká a 21 m vysoká.
O jejím stáří se vedou spory. Řada egyptologů věří, že byla vytvořena starými Egypťany v 3. tisíciletí př. n. l, v době Staré říše za panování 4. dynastie, a to panovníkem Rachefem spolu s pyramidou, ale někteří vědci upozorňují, že Sfinga nese stopy po vodní erozi, způsobené silnými dešti či záplavami, které se v Egyptě vyskytovaly mezi lety 15 000–7 000 př. n. l.[1] a byla by tudíž o celé tisíce let starší. Sfinga má údajně znázorňovat právě panovníka IV. dynastie Rachefa (přibližně 2 558–2 532 př. n. l.).
Podle výzkumu z roku 2005 nechal Sfingu postavit syn Cheopse, Radžedef. Sfinga má znázorňovat jeho otce. Také prý byla barevná (měla mít zelené oči, červenou tvář a nemes z modrých a zlatých proužků.
Jakým jménem nazývali Sfingu staří Egypťané dodnes přesně nevíme. Často užívané označení Sfinx bylo vytvořeno ve starověku Řeky a pochází z egyptského slova sešepanch, který lze přeložit jako „obraz žijícího“.[2] Toto pojmenování označovalo královské sochy ve čtvrté dynastii, ačkoli bylo v Nové říši více spojováno s Velkou sfingou. Egyptští Arabové používali označení Abul-Hol, což znamená Otec hrůzy.[zdroj?]
Proměna Sfingy v čase
Sfinga v průběhu času utrpěla mnoho poškození. Je vytesána z vápencového podloží; časem pak došlo k částečnému zasypání pískem a obroušení zasypaných částí. První pokus vykopat Sfingu se datuje do roku 1 400 př. n. l., kdy se ji z pověření faraona Thutmose IV. podařilo odkrýt až po přední tlapy. Thutmose IV. pak mezi tlapami nechal vztyčit žulovou stélu, která připomíná tuto událost.
v Gíze zpola zasypaná, 1870–1900
Sfinze chybí původně asi jeden metr široký nos. Velmi rozšířená legenda tvrdí, že jí ho ustřelili Napoleonovi vojáci v průběhu jeho tažení do Egypta. Tato informace je však nepravdivá, protože existují obrazy Sfingy z doby před Napoleonovým tažením, které ji zobrazují bez nosu. Egyptský historik al-Makrízí připisuje zničení nosu súfijskému fanatikovi jménem Muhammad Sa'im al-Dahr, který byl rozhořčen tím, že prostí rolníci uctívají Sfingu, aby tím zlepšili svou úrodu. Sa'im al-Dahr byl poté pověšen za vandalismus. Zničení nosu se mělo odehrát v roce 1378.
V roce 1817 proběhly první moderní vykopávky, vedené kapitánem Cavigliou, které úplně odkryly její hruď. Úplně vykopána byla až v roce 1925.
Fotografie Sfingy z opačné strany nejsou zpravidla publikovány, protože jim dominuje v těsné blízkosti provozovna McDonald's a přilehlé neobyčejně rozsáhlé smetiště na samém okraji Gizy.
Reference
- ↑ KRUŠINA, Zdeněk. Tajné dějiny světa 1. Praha: Eminent, 2000. ISBN 80-7281-019-7. Kapitola Co prozrazuje sfinga, s. 157–163.
- ↑ VERNER, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1997. ISBN 80-7184-446-2. S. 397.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Velká sfinga v Gíze na Wikimedia Commons - O Sfinze na www.egyptologie.cz
