451 stupňů Fahrenheita

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
451 stupňů Fahrenheita
Autor Ray Bradbury
Původní název Fahrenheit 451
Překladatel Jarmila Emmerová
Josef Škvorecký
Země Spojené státy americké
Jazyk anglický
Žánry science fiction
Vydavatel Ballantine Books
Datum vydání 1953
Počet stran 179

451 stupňů Fahrenheita (anglicky: Fahrenheit 451) je jeden z nejznámějších románů spisovatele Raye Bradburyho, popisuje antiutopickou vizi budoucnosti, ve které vítězí povrchní kultura masových médií nad přemýšlivou společností uznávající hodnotu knih. Do češtiny přeložili Jarmila Emmerová a Josef Škvorecký.

Příběh[editovat | editovat zdroj]

Děj knihy se odehrává ve velice hektické budoucnosti. Doba je charakterizována neustálým spěchem, většinou za zábavou; lidé nemají čas ani chuť číst knihy a starat se o něco jiného než o vlastní potěšení. Zájem o literaturu postupně upadá a knihy jsou posléze oficiálně zakázány a ničeny.

Hlavním hrdinou je požárník Guy Montag. Požárníci však v této době nejsou těmi, jež požáry hasí. Domy se vyrábějí z ohnivzdorných materiálů a požárníci už nemají co na práci, začínají dělat pravý opak své původní práce. Vyhledávají nelegální přechovavatele knih a vypalují jejich knihovny, často i celé domy. „451 stupňů Fahrenheita (232,8 °C) je teplota při které se papír vznítí a hoří”, píše Bradbury v úvodu. Proto mají požárníci ve znaku právě číslo 451.

Montag svou práci miluje, ale jeho nová sousedka Clarissa McClellanová, dívka pocházející z rodiny podivínů (vzpomínajících na minulost) ho svými řečmi nahlodá a Guy začne přemýšlet o tom, co se v knihách asi tak píše. Při jedné akci Guy ukradne z domu nelegálních přechovavatelů několik knih, vezme je domů a v práci nahlásí, že je nemocný. Velitel Beatty si vše domyslí a přijde k Montagovi domů a vypoví mu minulost hasičů. Také řekne, že když hasič ukradne knihu a do jednoho dne jí spálí, nic se mu nestane. Guy ho sice poslechne, ale nechá spálit pouze jedinou knihu na radu profesora Fabera, kterého kdysi potkal v parku. Beatty se však doví, že Guyovi doma ještě zbývají knihy, a na dalším výjezdu hasičů zastaví před Montagovým domem.

Hrdinu udala jeho žena Mildred a její přítelkyně, jimž předtím četl básničky právě z ukradené knihy. Guy je přinucen zapálit svůj dům a všechno v něm. Avšak poté, co Beatty přijde na jeho tajné spojení s Faberem, je ho Guy nucen zabít a dát se na útěk. Policie okamžitě vysílá mechanického Ohaře, aby Montaga vystopoval, ale Guy se převléká do Faberových šatů, které navíc polije alkoholem, a daří se mu Ohařovi utéct korytem řeky. Celá honička ovšem běží naživo v televizi a policie si nemůže dovolit neuspět. Pošle tedy Ohaře k místu, kde se každý den prochází nějaký člověk a nechá zabít nevinného muže, aby oklamali bavící se lidi.

Guy se mezitím dostává do lesa ke skupině bývalých vysokoškolských profesorů, kteří putují z místa na místo a pamatují si vědomosti z knih (každý si pamatuje nějakou). Montag, jelikož sám nějaké knihy četl, se k nim přidává.

Po nějaké době propukne válečný konflikt a město plné „benzínových štvanců“ a věčně se bavících lidí je během několika minut zničeno bombardováním. Vzdělanci se vydávají městu na pomoci tím, co mají – vědomostmi získanými z knih.

Vydání[editovat | editovat zdroj]

  • Příběh byl jako krátká povídka otištěn v časopise Galaxy Science Fiction v únoru 1951
  • Jako kniha poprvé vyšlo v říjnu 1953
  • Česky vydalo v poslední době např. nakladatelství Baronet roku 2001, Přeložili Jarmila Emmerová a Josef Škvorecký, Ilustrace obálky: Valentino Sani

Filmová adaptace[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]