Přeskočit na obsah

m-xylen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z 1,3-dimethylbenzen)
m-xylen
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Model molekuly
Model molekuly
Obecné
Systematický název1,3-dimethylbenzen
Ostatní názvymeta-xylen
Sumární vzorecC8H10
Vzhledbezbarvá kapalina[1]
Identifikace
Registrační číslo CAS108-38-3
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)203-576-3
PubChem7929
ChEBI28488
SMILESCc1cccc(c1)C
InChIInChI=1S/C8H10/c1-7-4-3-5-8(2)6-7/h3-6H,1-2H3
Číslo RTECSZE2275000
Vlastnosti
Molární hmotnost106,16 g/mol
Teplota tání−48 °C (225 K)[1]
Teplota varu139 °C (412 K)[1]
Hustota0,864 g/cm3 (20 °C)[1]
Dynamický viskozitní koeficient0,581 mPa.s[1]
Index lomu1,4973 (20 °C)[1]
Rozpustnost ve voděnerozpustný[1]
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
rozpustný v acetonu, ethanolu, a chloroformu[1]
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech
rozpustný v benzenu a diethyletheru[1]
Tlak páry0,8 kPa (20 °C)
1,1 kPa (25 °C)[1]
Ionizační energie8,56 eV[1]
Povrchové napětí28,47 mN/m[1]
Termodynamické vlastnosti
Standardní molární spalná entalpie ΔH°sp4335 kJ/mol[1]
Entalpie varu ΔHv402 J/g (25 °C)
336 J/g (139 °C)[1]
Bezpečnost
GHS02 – hořlavé látky
GHS02
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
H-větyH226 H304 H312 H315 H332 H411[1]
P-větyP210 P240 P241 P242 P243 P261 P264 P271 P280 P301+316 P302+352 P303+361+353 P304+340 P317 P321 P331 P332+317 P362+364 P370+378 P403+235 P405 P501[1]
Teplota vzplanutí25 °C (298 K)[1]
Teplota vznícení527 °C (800 K)[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

m-Xylen (meta-xylen) je aromatický uhlovodík, jeden ze tří izomerů dimethylbenzenu (xylenu). Předpona m- nebo meta- označuje, že dvě methylové skupiny jsou u této látky na benzenovém jádře umístěny v polohách 1 a 3; dalšími izomery jsou o-xylen (1,2-dimethylbenzen) a p-xylen (1,4-dimethylbenzen). Stejně jako další xyleny je i m-xylen bezbarvý a vysoce hořlavý.[2]

Výroba a použití

[editovat | editovat zdroj]

Xyleny tvoří kolem 1 % hmotnosti ropy.[3] Meta izomer lze ze směsi xylenů izolovat po částečné sulfonaci (kde ostatní izomery reagují pomaleji), odstranění nesulfonovaných složek, a parní destilaci sulfonovaných produktů.

m-Xylen se nejčastěji používá na výrobu kyseliny isoftalové (katalytickou oxidací), používané při výrobě polyethylentereftalátu za účelem úpravy jeho vlastností. m-Xylen může být také použit na výrobu dalších látek, například 2,4- a 2,6-xylidinu.[4][2] Amoxidací vzniká isoftalnitril.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku m-Xylene na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s m-Xylene [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. 
  2. a b ZIEGLER-SKYLAKAKIS, Kyriakoula; FABRI, Jörg; GRAESER, Ulrich. Xylenes. Weinheim, Germany: Wiley-VCH Verlag GmbH & Co. KGaA Dostupné online. ISBN 978-3-527-30673-2. DOI 10.1002/14356007.a28_433.pub2. S. 1–20. (anglicky) DOI: 10.1002/14356007.a28_433.pub2. 
  3. EPA-454/R-93-048 [1] Emission Inventory Branch Technical Support Division Office of Air Quality Planning and Standards U.S. Environmental Protection Agency March 1994
  4. Ashford's Dictionary of Industrial Chemicals, third edition, page 9692

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]