Přeskočit na obsah

Široká koalice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Široká koalice je označení užívané v politice pro koalici vzniklou v situaci spojení skoro všech relevantních politických stran. Koalice musí být minimálně dvoučlenná a vyskytuje se v ní zpravidla více politických subjektů, než je zapotřebí k získání nadpoloviční většiny. V široké koalici jsou zpravidla sdruženy subjekty ideově nesourodé, ze širokého politického spektra, může se tedy jednat o koalici středo-pravo-levou.[1]

Příklady širokých koalic

[editovat | editovat zdroj]

Česká republika

[editovat | editovat zdroj]

V letech 2008–2012 byla uplatněna vláda široké koalice například v Zastupitelstvu Zlínského kraje, které se zúčastnily strany ČSSD, ODS a KDU-ČSL.[2]

Související informace naleznete také v článku První vláda Mikuláše Dzurindy.

Na Slovensku vznikla po volbách v roce 1998 vládní široká koalice stran SDK, SDĽ, SMK a SOP. Předsedou vlády byl Mikuláš Dzurinda.

Československo

[editovat | editovat zdroj]

V československé první republice existovaly v letech 1929–1938 tři široké koalice na vládní úrovni. V jejich čele stáli postupně František Udržal, Jan Malypetr a Milan Hodža. Jednalo se o koalice sestavené na základě výsledků voleb v letech 1929 a 1935. Ačkoli ve volbách v roce 1935 získala nejvíce hlasů Sudetoněmecká strana, ve vládní koalici zastoupena nebyla.

V koalici byly během její existence sdruženy tyto strany:

Do široké koalice patřily tyto vlády: