Římskokatolická farnost Suchdol nad Odrou
| Farnost Suchdol nad Odrou | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Církev | římskokatolická |
| Děkanát | Bílovec |
| Diecéze | ostravsko-opavská |
| Provincie | Morava |
| Administrátor excurrendo | P. Mgr. Ladislav Stanečka |
| Území farnosti | |
| Suchdol nad Odrou • Kletné | |
| Kontakt | |
| Adresa sídla | Komenského 164, Suchdol nad Odrou, 742 01 |
| Datová schránka | 4j9uywt |
| IČO | 44937768 (VR) |
| Údaje v infoboxu aktuální k 05/2013 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolická farnost Suchdol nad Odrou je územní společenství římských katolíků v Suchdole nad Odrou, s farním kostelem Nejsvětější Trojice. Farnost od prázdnin roku 2011 spravuje farář v Jeseníku nad Odrou P. Mgr. Ladislav Stanečka.[1]
Fara v Suchdole nad Odrou je poprvé zmiňována v listině z roku 1337; farář se tehdy jmenoval Petr.[2] V 16. století se ocitla v luteránských rukou, neboť Suchdol měl ještě za třicetileté války luteránskou vrchnost, současně zde však bylo i významné centrum Jednoty bratrské. Od roku 1624 spadal Suchdol pod farnost Šenov (jen v letech 1629–1631 pod farnost Odry[3]), až roku 1725 zde vrchnost zřídila lokální kaplanství šenovské farnosti a o čtyři roky později obnovila i samostatnou faru.[2] Obnova farnosti byla součástí snahy o rekatolizaci poté, co ve 20. letech 18. století více než 100 tajných nekatolíků odešlo do Ochranova v Sasku.[4][5][6]
K farnosti náležela nejprve jen vesnice Suchdol, ale po vyhlášení tolerančního patentu se většina obyvatel přihlásila k evangelické víře a k farnosti byla pro zvýšení počtu katolíků přidělena obec Kletné.[7] Farnost patřila k děkanátu Nový Jičín olomoucké (arci)diecéze, v letech 1952 až 1962 k děkanátu Odry, od 1. ledna 1963 patří k děkanátu Bílovec a s ním od roku 1996 k diecézi ostravsko-opavské.[8]
Patronát nad suchdolskou farností patřil vrchnosti, tj. majitelům panství Kunín (Kunvald), k němuž Suchdol náležel.[6][9]
Farním kostelem je kostel Nejsvětější Trojice, původně luteránský, vystavený roku 1605 na místě staršího dřevěného kostela sv. Kateřiny. U něj je barokní fara z roku 1730. V Kletném je římskokatolická kaple sv. Františka, vystavěná roku 1825, se hřbitovem.[10][11]
Rozloha farního obvodu činí 22,99 ha.[12] V roce 1859 žilo ve farnosti 803 katolíků, 952 evangelíků a 38 židů.[9] V roce 1930 žilo ve farnosti 2853 obyvatel, z čehož 1580 (55 %) se přihlásilo k římskokatolickému vyznání.[13] V roce 2001 žilo ve farnosti 2493 obyvatel, z čehož 639 (26 %) se přihlásilo k římskokatolickému vyznání.[14] V roce 2011 žilo ve farnosti 2508 obyvatel, z čehož 221 (9 %) se přihlásilo k římskokatolickému vyznání.[15]
Suchdolští kněží od znovuzřízení farnosti:[7]
- Melchior Ignatz Gürlich (1729-1740)
- Jeremias Nepomuk Langer (1740-1753)
- Anton Dominik Schindler (1754-1777)
- Franz Latke (1777-1824)
- Heinrich Ullmann (1798-1810)
- Anton Ullmann (1810-1814)
- Johann Habernig (1824-1849)
- Karl Schilhab (1849-?)
- Josef Axmann (1849-1851)
- Franz Holletschek (1852-1875)
- Johann Šafránek (1875-?)
- Franz Heeg (1875-1885)
- Anselm Zorn (1885-1885)
- Josef Židek (1885-1901)
- Franz Dovrtěl (1901-1901)
- Břetislav Bruno Vejborný (1901-1920)
- Adalbert Tinz (1920-1927)
- Leopold Paar (1920-1946)
- Antonín Frech (1946-1961)
- Vladimír Tichý (1961-1971)
- Karel Javorek (1971-1981)
- Josef Byrtus (1981-1984)
- Milán Kouba (1984-1989)
- Zdeněk Pluhař (1990-2000)
- Miroslav Ševiola (2000-2011)
- Ladislav Stanečka (od 2011)
Spolu s farností Suchdol nad Odrou je v současnosti z Jeseníka nad Odrou administrována i římskokatolická farnost Vražné.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ P. Mgr. Ladislav Stanečka [online]. Suchdol nad Odrou: Řínmskokatolická farnost Suchdol nad Odrou, 2011, rev. 2012 [cit. 2013-06-09]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ a b WOLNY, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren. I. Abtheilung. Svazek 3. Brno: Nitsch und Grosse, 1859. 480 s. S. 171. (německy)
- ↑ ROLLEDER, Anton. Geschichter der Stadt und des Gerichtsbezirkes Odrau. Steyr: vlastním nákladem, 1903. 760 s. S. 216–217. (německy)
- ↑ CHOBOT, Karel; A KOL. Okres Nový Jičín. Místopis obcí. Svazek 2. Nový Jičín: Okresní úřad – referát regionálního rozvoje a Státní okresní archiv v Novém Jičíně, 1998. 192 s. S. 156.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1148 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 687.
- ↑ a b WOLNY, Gregor. Die Markgraffschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch geschildert. 2. vyd. Svazek 1 (Prerauer Kreis). Brno: Karl Winiker, 1846. 486 s. S. 254–255. (německy)
- ↑ a b DOBEŠ, Tomáš. Římskokatolická farnost Suchdol nad Odrou – Historie farnosti [online]. Suchdol nad Odrou: Římskokatolický farní úřad v Suchdole nad Odrou, 2012 [cit. 2013-05-23]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Historie děkanátu Bílovec [online]. Bílovec: Děkanský úřad Bílovec [cit. 2013-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-08-15.
- ↑ a b Wolny, Kirchliche Topographie, s. 169.
- ↑ Wolny, Topographie, s. 135.
- ↑ Wolny, Kirchliche Topographie, s. 170.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: Ottovo nakladatelství, s. r. o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1114.
- ↑ Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. 213 s. S. 52.
- ↑ Sčítaní lidu, domů a bytů 2001 (Okres Nový Jičín) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2005 [cit. 2013-05-23]. [cz/sldb/sldb2001.nsf/okresy/CZ0814 Dostupné online].
- ↑ Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (okres Nový Jičín) [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2013-05-23 [cit. 2013-05-23]. Dostupné online.
