Úsek B-6 Beroun lehkého opevnění vz. 37

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Úsek B-6 Beroun je stavební úsek čs. lehkého opevnění vzor 37[1][2] vybudovaný v roce 1937 severozápadně od Berouna směrem na Hýskov a Nižbor jako součást Pražské čáry[3][4] tvořící obranu Prahy před útokem Wehrmachtu z jihozápadu.[5][6]

Poloha a popis úseku[editovat | editovat zdroj]

B-6/61/A-220 Z
B-6/61/A-220 Z

Součástí čs. opevnění budovaného od poloviny 30. let byla i tzv. vnější obrana Prahy nazývané též Pražská čára. Vytvoření vnějšího okruhu opevnění Prahy navrhl velitel zemského vojenského velitelství Praha armádní generál Sergej Vojcechovský, který se mobilizací čs. armády stal velitelem mobilizované 1. armády. Cílem opevnění bylo ztížit postup Wehrmachtu ze severu, západu a jihozápadu, vytvořit časovou rezervu pro evakuaci strategických institucí a podniků a bránit dělostřeleckým útokům na Prahu. Opevnění pražské čáry měly tvořit stavební úseky ve vzdálenosti přibližně 30 km severně, západně a jižně od Prahy počínaje soutokem Labe a Vltavy u Mělníka a konče návazností na Vltavskou příčku. Jihozápadně od Prahy byly úseky plánovány tak, aby maximálně využily přírodní překážky – řeku Berounku a skalní útvary Českého Krasu. Stavební úsek lehkého opevnění B-6 Beroun je situován severozápadně od Berouna ve směru na Hýskov a Nižbor podél levého břehu řeky Berounky.[7] S následně vloženými objekty úseku 116 Berounka vytvářel nejširší palebnou přehradu Pražské čáry.[4] Délka úseku činí přibližně 12 km. Na severovýchodě na úsek navazuje stavební úsek A-5 Chyňava.[8][9][10][11] Linii úseku tvoří pomyslná spojnice mezi kostelem v Tetíně a kostelem Narození sv. Jana Křtitele ve Svatém Janu pod Skalou. Celkem byla naplánována výstavba 60 objektů.[7] Poloha objektů úseku B-6 se pohybuje v nadmořské výšce terénu od 223 do 275 m n. m..[4] Ve výsledném stavu úsek B-6 tvořilo 20 objektů nového typu vz. 37, z toho: 1 objekt B-100,[12] 1 objekt A-120,[13] 1 objekt A-140,[14] 6 objektů A-160[14], 4 objekty A-180,[14] 1 objekt C-2[15] a 2 objekty D-2.[14] Všechny objekty byly podle původního plánu postaveny s výjimkou jednoho, který byl zrušen, avšak zároveň byl jeden původně neplánovaný vložen. Do současnosti se dochovaly pouze některé objekty. Demolice objektů úseku B-6 probíhaly již krátce po vytvoření Protektorátu Čechy a Morava v červnu a červenci 1939. Důvodem byly obava, že by objekty umístěné na exponovaných místech mohly být využity k odboji.[16][17] Označení Z nebo N specifikuje sílu čelní stěny objektu.[18]

Seznam objektů úseku B-6[10][editovat | editovat zdroj]

ikona
Tato část článku potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: tabulka není kompletní, souřadnice vložit do šablony
č. Objekt č. Typ Odolnost Sled GPS Betonáž M.n.m. Pevnost Stav Sklon Šachta Chodba Kategorie
1 1 A 200 Z 1 N50,00474 E13,9902 1937 238 ? postaven, zničen VI.-VII. 1939, vybráno železo rovný malá ne[19][20]
2 2 A-180 Z 2 N50.00441 E13.99454 31.7.1937 254 378 zničen VI.-VII. 1939, čelní stěna rovný ne ne[21][22]
3 3 A-180 Z 2 N50.00458 1E3.99819 27.7.1937 267 402 Zničen VI.-VII. 1939 Čelní stěna a strop na zahradě rovný ne ne[23][24]
4 4 A-220 Z 1 N50.00231 E13.99704 24.7.1937 226 349 zničen VI.-VII. 1939 rovný malá ne[25][26]
5 5 A-180 N 2 N50.00432 E14.00271 4.8.1937 270 421 zničen VI-VII rovný ne ne[27][28]
6 6 A-200 Z 1 N50.00157 E14.00534 29.07.1937 226 (227-ropiky.net) 393 zničen VI - VII 1939 rovný ne ne[29][30]
7 7 A-160 N 2 N50.00331 E14.00686 5.8.1937 260 449 dochován, zabetonován rovný ne ne[31][32]
8 8 A-160 N 2 N50.00214 E14.00928 26.10.1937 260 413 zničen VI-VII 1939 rovný ne ne[33][34]
9 9 A-140 Z 1 N49.99996 E14.01294 11.8.1937 223 331 zničen VI-VII 1939 rovný malá ne[35][36]
10 10 A-200 N 1 N49.99817 E14.01978 13.8.1937 257 441 zničen VI-VII 1939 rovný ne ne[37][38]
11 11 A-180 N 2 N49.99851 E14.02371 17.8.1937 275 403 zničen, zahlazen rovný ne ne[39][40]
12 12 A-200 Z 1 N49.99324 E14.02833 24.8.1937 223 442 dochován, zabetonován rovný malá ne[41][42]
13 13 A-180 Z 2 N49.99718 E14.02755 14.8.1937 265 449 zničen VI-VII 1939 rovný ne ne[43][44]
14 14 D-2 N 2 N49.99713 E14.03023 18.8.1937 258 470 zničen VI-VII 1939, zbytek čelní zdi rovný ne ne[45][46]
15 15 D-1 N 2 N49.99687 E14.03102 19.8.1937 257 481 zničen VI-VII 1939 rovný ne ne[47][48]
16 16 A-180 N 3 N49.99765 E14.03197 28.8.1937 269 470 zničen VI-VII 1939 rovný ne ne[49][50]
17 17 A-180 Z 2 N49.99584 E14.03235 1.9.1937 264 426 zničen VI-VII 1939, zcela zahlazen na poli rovný ne ne[51][52]
18 18 A-220 Z 1 N49.99185 E14.03075 25.8.1937 225 425 zničen VI-VII 1939, zcela zahlazen rovný ano, vstupní šachta ne[53][54]
19 19 D-2 N 3 N49.99699 E14.03644 7.9.1937 275 420 zničen VI-VII 1939 rovný ne ne[55][56]
20 20 A-180 N 3 N49.99616 E14.03791 6.9.1937 275 458 zničen VI-VII 1939 rovný ne ne[57][58]
21 21 D-1 N 2 N49.99687 E14.03102 19.8.1937 257 481 zničen VI-VII 1939 rovný ne ne[47][48]

Historie úseku B-6[editovat | editovat zdroj]

Taktické určení úseku[editovat | editovat zdroj]

Úsek byl plánován a realizován jako součást obrany hlavního města Prahy.[59][60][61] Zámysl vycházel z předpokladu, že jeden z hlavních úderů by Wehrmacht vedla na jihozápadní hranici Československa s Německou říší zajišťované I. armádním sborem Československé armády.[62][63][64][65] Vzhledem k předpokládanému směru úderu Wehrmachtu z jihozápadu měla přispívat ke zdržení útoku na Prahu pražská čára a její úseky.[66] V době výstavby úseku B-6 byla nejbližší vojenská posádka v Berouně v Masarykových kasárnách, kde byl dislokován v době od 1. 10. 1920 do 1. 5. 1938 Pěší pluk 38 a jeho strážní prapory XIX a XX. Veliteli 38. pluku byli v době výstavby úseku B-6 a přípravy obrany ČSR plukovník pěchoty Evžen Vojtěch Rebenda (prosinec 1933 – říjen 1937) a plukovník pěchoty Josef Maxa (říjen 1937 – září 1938). Kromě velitelství pěšího pluku, hospodářské správy pluku a technické správy byly součástí pěšího pluku 38 Pěší prapor I/38, Pěší prapor II/38, Pěší prapor III/38, Náhradní prapor pluku, Pomocná rota a Technická rota pěšího pluku. Tyto jednotky tvořily sestavu pěšího pluku 38 od října 1920 do září 1938.[67][68][69][63] Tyto jednotky zajišťovaly v rámci výstavby pouze pochozí hlídky a logistiku (činnost vojenského stavebního dozoru). Dne 23. května 1938 Beroun opustilo velitelství pluku, I. a II. prapor, takže zde zůstal III. prapor a náhradní prapor. Vzhledem k poloze Berounska ve vnitrozemí ze nebyla zajišťována ochranu hranice, kterou v pohraničních okresech zajišťovaly v době míru prapory a družstva stráže obrany státu.[70][71]

Velitelství ženijního vojska I. sboru vyzvalo k účasti na soutěži o výstavbu úseku v červenci 1937 šest prověřených stavebních firem, z nichž jedna účast odmítla. Podmínkou bylo provedení stavby 39 lehkých objektů ve lhůtě 90 dnů, maximálně do 31. 10. 1937 (40. objekt byl do projektu zahrnut až po zadání prací). Ze soutěže o zadání výstavby úseku vyšla vítězně firma Josef Jelínek a synové z Berouna s nabídkovou cenou ...34 Kč. Po schválení výběru ŘOP byla stavba vítězné firmě zadána dne 7. června 1937. Vojenský stavební dozor zajišťoval kpt. Ferdinand Ticha sídlící v Berouně. Před zahájením prací ještě došlo k upřesnění podmínek a navýšení počtu objektů na 40.[60] V průběhu výstavby došlo k souhře technických a organizačních obtíží. Firma Jelínek následně na základě zkušeností získala zakázku na dalším úseku na jihozápadní hranici, a to úsek 195 Volary.[72] Na úseku B-6 Beroun na pořízených kontrolních kostkách byla destruktivními zkouškami prováděnými v Kloknerově ústavu v Praze (Výzkumný a zkušební ústav hmot a konstrukcí stavebních (při ČVUT)) zjištěna krychelná pevnost použitého betonu od 247 do 486 kg/cm² (45 MPa) podle ČSN 1039:1935. Vojenská správa požadovala krychelnou pevnost 450 kg/cm² a za nedodržení snižovala cenu za provedení stavby.[73] Pro srovnání úseků zajišťovaných I. sborem bylo dosaženo nejvyšší krychelné pevnosti na úseku 191 Lenora na objektu č. 15 (741 kg/cm³), u objektu č. 13 (738 kg(cm³), u objektu č. 9 (683 kg/m³), které realizovala firma Jelínek a synové z Berouna a na objektu č. 2 na úseku 112 Slaný (731 kg/m³), který realizovala firma Vilibald Hieke ze Slaného.[18]

Úsek B-6 v době mobilizace 23. září 1938[editovat | editovat zdroj]

Berunská kasárna

Již při částečné mobilizaci dne 20. května 1938[74] Beroun opustilo velitelství pluku 38 a jeho I. a II. prapor, takže zde zůstal III. prapor a náhradní prapor. V době mobilizace v září 1938 obsadil objekty opevnění na Berounsku nejprve pěší pluk 28 (I. prapor, II. prapor, III. prapor, Náhradní prapor 28. pěšího pluku, Pomocná rota 28. pěšího pluku, Technická rota 28. pěšího pluku, Rota doprovodných zbraní 28. pěšího pluku.). Všechny objekty úseku B6 byly v době zářijové mobilizace stavebně dokončeny včetně maskování. Nebyly však k dispozici plánované zbraně a další vybavení, takže řopíky byly vyzbrojeny lehkými kulomety vz. 26 uchycenými v improvizovaných závěsech. Tento stav ukazuje např. muzeum v objektu B6/51/E v Berouně.[75]

Úsek B-6 po roce 1938[editovat | editovat zdroj]

Po Mnichovské dohodě byla výstavba úseku zastavena. Všechny objekty byly po 15. březnu 1939, kdy území zbytku ČSR přešlo do Protektorátu německou vojenskou správou postupně ničeny.[17]

Úsek B-6 po roce 1989[editovat | editovat zdroj]

Dokumentace a prezentace objektů lehkého opevnění je zejména po roce 1989 předmětem zájmu dobrovolníků, amatérských badatelů a výzkumníků, jejichž přínos pro výzkum čs. lehkého opevnění v kontextu československé historie a historie Berounska je značný.[76] Například z objektu B6/51/E u Berouna vzniklo jedno z muzeí.[77] Úsek B-6 je důležitým dokladem o historii města Berouna a jeho okolí od roku 1918. V širším kontextu patří k hmotným dokladům o proměnách Středních Čech v době historických mezníků do roku 1938, v letech 1938 – 1945 a v letech 1948 - 1989.[17]

Úsek B-6 v literatuře[editovat | editovat zdroj]

Budování a problematice čs. opevnění v letech 1935 – 38 je věnována rozsáhlá odborná literatura. Významným tématem je výzkum budování a demolice Pražské čáry a tedy i úseku B-6 před rokem 1938 i po roce 1945. Výsledky bádání jsou publikovány v renomovaných nakladatelstvích v edicích, jejichž autory jsou vojenští ("pevnostní") historici zaměřující se na čs. fortifikaci. Jako příklad lze uvést (vybíráme pouze tituly dotýkající se aspoň částečně úseku B6) je nakladatelství Mladá fronta, které vydalo řadu reprezentativních obrazových publikací (Jan Lakosil, Tomáš Svoboda, Československé opevnění 1938. Velká obrazová kniha),[78] monografií a syntéz (Velká kniha o malých bunkrech[13]), odborných průvodců (Martin Dubánek, Tomáš Fic, Jan Lakosil, Putování po československém opevnění 1935 - 1989[79]). Nejdelší tradici si vytvořilo nakladatelství FORTE ve Dvoře Králové nad Labem, které v edici FORTE zveřejnilo desítky studií o výstavbě a historii jednotlivých obranných linií a úseků lehkého opevnění. Studie Jakuba Likovského a Václava Bauera Opevnění Republiky československé 1935 –1938. Opevnění předmostí Prahy[3] shrnuje výstavbu a historii úseku B6 a dalších částí Pražské čáry. Výzkum, dokumentace a prezentace lehkého opevnění je předmětem činnosti specializovaných webů.[80] Objekty úseku B-6 nacházejí své místo ve vlastivědné a časopisecké produkci Berounska a Českého Krasu.[81] a v různých magazínech.[82][83] Problematika čs. opevnění a obrany ČSR v roce 1938 je předmětem studentských prací např. Gymnázia v Berouně.[84] Opevnění je předmětem zájmu veřejnosti, na který reagují různé specializované weby.[85]

Úsek B-6 ve fotografii a kartografii[editovat | editovat zdroj]

V době výstavby a přípravy na obranné využití platil na všech stavbách lehkých objektů přísný zákaz fotografování a objekty byly střeženy vojenskými hlídkami. Dobové fotografie ze staveb jsou proto naprosto unikátní. I místní obyvatelé mohli vidět dokončené objekty až po německé okupaci, kdy bylo odstraňováno dřevěné oplocení zakrývající objekty. Příslušníci Wehrmachtu si naopak s oblibou pořizovali upomínkové fotografie, na kterých před řopíky pózovali.[79] V rámci zkoušek odolnosti a destrukcí objektů byly pořizovány dokumentační snímky zachycující výsledky zkoušek střelby různými zbraněmi na objekty a na jejich exponované části, zejména střílny. Po roce 1989 začal boom fotodokumentace a lokalizace objektů a jejich trosek. Dokumentační snímky jsou autory zveřejňovány na specializovaných webech. Nejaktivnější z výzkumníků pořídili a zveřejnili desítky tisíc snímků objektů na území ČR, ale i původního území předválečné ČSR, tedy dnešní Slovenské republiky a Ukrajiny. Významným popularizátorem lehkého opevnění jsou provozovatelé serveru ropiky.net, kde jsou dokumentovány dochované objekty i torza demolovaných objektů úseku B-6.[10][9] Součástí dokumentace je i upřesňování souřadnic, azimutů střílen a palebných vějířů, které jsou promítány do map. Rostoucí zájem o problematiku čs. opevnění a lehkých objektů je zřejmý z nakladatelské produkce reprezentativních publikací z pera autorů, kteří se historií opevnění dlouhodobě zabývají a publikují dobové snímky z vlastních sbírek, ze sbírek jiných sběratelů a z archívů. Tyto skutečnosti lze dokumentovat i na úseku B6, kde se zachoval např. snímek s pohledem na pravou stranu objektu B-6/8/A-160N ve svahu železniční trati Nižbor – Beroun zachycuje umístění objektu s týlovou stranou zapuštěnou ve svahu.[78] Současné fotografie lehkých objektů, jejich trosek a vytvářených muzeí jsou vkládány i do úložiště Wikimedia Commons.

Úsek B-6 v turistice[editovat | editovat zdroj]

Československé opevnění, ŘOP vzor 37, Pražská ul., Beroun, okr. Beroun, Středočeský kraj 04

Po roce 1989 se objekty lehkého opevnění staly předmětem profesionálního i amatérského zájmu, na který navazuje "pevnostní turistika"[86][87] a pořádání prezentací opevnění a významných událostí spojených s opevňovacími pracemi a zářijovou mobilizací v roce 1938. S ohledem na politické souvislosti se úsek lehkého opevnění u Berouna dochovaly jen zčásti. O dochované objekty vzrůstá zájem milovníků vojenské historie a militárií a provozovatelů specializovaných webů[88][89][90][91] a vznikla zde muzea v objektu.[92] Pražská čára a její objekty jsou součástí oficiální prezentace Středočeského kraje[93] a Města Beroun.[94] Některé objekty upravené na muzea jsou zahrnovány do turistických tras a nabídek.[95] Příkladem je např. Muzeum v objektu B-6/51/E v Berouně,[87] ve kterém je osazena výdřeva, replika kulometu a další dobové výbavy řopíku. Vzhledem k přírodní charakteristice Berounska se lehké objekty úseku B-6 stávají i tématem trampských výletů.[96] Úsek B-6 a jeho objekty jsou tématem a cílem Geocachingu.[97]

Galerie úseku B-6[editovat | editovat zdroj]

Dochované objekty úseku B-6[editovat | editovat zdroj]

B-6/42/A-200 Z[editovat | editovat zdroj]

  • B-6/42/A-200 Z
    B-6/42/A-200 Z
  • B-6/42/A-200 Z
    B-6/42/A-200 Z
  • B-6/42/A-200 Z
    B-6/42/A-200 Z
  • B-6/42/A-200 Z
    B-6/42/A-200 Z
  • B-6/42/A-200 Z
    B-6/42/A-200 Z
  • B-6/42/A-200 Z
    B-6/42/A-200 Z
  • B-6/42/A-200 Z
    B-6/42/A-200 Z

B-6/50/E[editovat | editovat zdroj]

  • B-6 50 D2-1 SZ
    B-6 50 D2-1 SZ
  • B-6 50 D2-12 JZ
    B-6 50 D2-12 JZ
  • B-6 50 D2-14 S
    B-6 50 D2-14 S
  • B-6 50 D2-2 JZ
    B-6 50 D2-2 JZ
  • B-6 50 D2-3 Z
    B-6 50 D2-3 Z
  • B-6 50 D2-5 SZ
    B-6 50 D2-5 SZ
  • B-6 50 D2-11 JZ
    B-6 50 D2-11 JZ
  • B-6 50 D2-13 SZ
    B-6 50 D2-13 SZ
  • B-6 50 D2-4 Z
    B-6 50 D2-4 Z
  • B-6 50 D2-6 SZ
    B-6 50 D2-6 SZ
  • B-6 50 D2-7 ZSZ
    B-6 50 D2-7 ZSZ
  • B-6 50 D2-8 JJZ
    B-6 50 D2-8 JJZ
  • B-6 50 D2-9
    B-6 50 D2-9

B-6/51/E[editovat | editovat zdroj]

  • B-6/51/E
    B-6/51/E
  • B-6/51/E
    B-6/51/E
  • B-6/51/E
    B-6/51/E
  • B-6/51/E
    B-6/51/E

B-6/54/A-200 Z[editovat | editovat zdroj]

  • B-6 54 A-200Z-1 JJZ
    B-6 54 A-200Z-1 JJZ
  • B-6 54 A-200Z-10 SZ
    B-6 54 A-200Z-10 SZ
  • B-6 54 A-200Z-11 S
    B-6 54 A-200Z-11 S
  • B-6 54 A-200Z-12 SZ
    B-6 54 A-200Z-12 SZ
  • B-6 54 A-200Z-13 JZ
    B-6 54 A-200Z-13 JZ
  • B-6 54 A-200Z-14 JZ
    B-6 54 A-200Z-14 JZ
  • B-6 54 A-200Z-2 Z
    B-6 54 A-200Z-2 Z
  • B-6 54 A-200Z-3 JZ
    B-6 54 A-200Z-3 JZ
  • B-6 54 A-200Z-4 JV
    B-6 54 A-200Z-4 JV
  • B-6 54 A-200Z-5 JJZ
    B-6 54 A-200Z-5 JJZ
  • B-6 54 A-200Z-6 VJV
    B-6 54 A-200Z-6 VJV
  • B-6 54 A-200Z-7 SV
    B-6 54 A-200Z-7 SV
  • B-6 54 A-200Z-8 SSZ
    B-6 54 A-200Z-8 SSZ

B-6/59/A-180 Z[editovat | editovat zdroj]

  • B-6 59 A-180Z-12 JV
    B-6 59 A-180Z-12 JV
  • B-6 59 A-180Z-13 JV
    B-6 59 A-180Z-13 JV
  • B-6 59 A-180Z-15 J
    B-6 59 A-180Z-15 J
  • B-6 59 A-180Z-16
    B-6 59 A-180Z-16
  • B-6 59 A-180Z-17 ZSZ
    B-6 59 A-180Z-17 ZSZ
  • B-6 59 A-180Z-2 SV
    B-6 59 A-180Z-2 SV
  • B-6 59 A-180Z-21 SSZ
    B-6 59 A-180Z-21 SSZ
  • B-6 59 A-180Z-4 SV
    B-6 59 A-180Z-4 SV
  • B-6 59 A-180Z-6 VSV
    B-6 59 A-180Z-6 VSV
  • B-6 59 A-180Z-7 S
    B-6 59 A-180Z-7 S
  • B-6 59 A-180Z-8 SSV
    B-6 59 A-180Z-8 SSV
  • B-6 59 A-180Z-10 SV
    B-6 59 A-180Z-10 SV
  • B-6 59 A-180Z-11 JV
    B-6 59 A-180Z-11 JV
  • B-6 59 A-180Z-14 J
    B-6 59 A-180Z-14 J
  • B-6 59 A-180Z-18 JZ
    B-6 59 A-180Z-18 JZ
  • B-6 59 A-180Z-19 JZ
    B-6 59 A-180Z-19 JZ
  • B-6 59 A-180Z-20 SZ
    B-6 59 A-180Z-20 SZ
  • B-6 59 A-180Z-3 SV
    B-6 59 A-180Z-3 SV
  • B-6 59 A-180Z-5 SV
    B-6 59 A-180Z-5 SV
  • B-6 59 A-180Z-9 V
    B-6 59 A-180Z-9 V

B-6/61/A-220 Z[editovat | editovat zdroj]

  • Beroun, bunkr Pražské čáry III
    Beroun, bunkr Pražské čáry III
  • Beroun, bunkry Pražské čáry
    Beroun, bunkry Pražské čáry

Torza demolovaných objektů a detaily eroze betonu[editovat | editovat zdroj]

Torzo objektu B-6/63/A-140 Z a detaily eroze betonu[editovat | editovat zdroj]

  • B-6 63 A-140Z-1 Z
    B-6 63 A-140Z-1 Z
  • B-6 63 A-140Z-16 SZ
    B-6 63 A-140Z-16 SZ
  • B-6 63 A-140Z-2 SSV
    B-6 63 A-140Z-2 SSV
  • B-6 63 A-140Z-3 SV
    B-6 63 A-140Z-3 SV
  • B-6 63 A-140Z-10 JV
    B-6 63 A-140Z-10 JV
  • B-6 63 A-140Z-11 J
    B-6 63 A-140Z-11 J
  • B-6 63 A-140Z-4 SSV
    B-6 63 A-140Z-4 SSV
  • B-6 63 A-140Z-5 SZ
    B-6 63 A-140Z-5 SZ
  • B-6 63 A-140Z-6 SSV
    B-6 63 A-140Z-6 SSV
  • B-6 63 A-140Z-8 JV
    B-6 63 A-140Z-8 JV
  • B-6 63 A-140Z-9 J
    B-6 63 A-140Z-9 J
  • B-6 63 A-140Z-12 JZ
    B-6 63 A-140Z-12 JZ
  • B-6 63 A-140Z-13 ZSZ
    B-6 63 A-140Z-13 ZSZ
  • B-6 63 A-140Z-14 SZ
    B-6 63 A-140Z-14 SZ
  • B-6 63 A-140Z-15 S
    B-6 63 A-140Z-15 S

Torzo objektu B-6/64/A-180 Z a detaily eroze betonu[editovat | editovat zdroj]

  • B-6 64 A-180Z-1 ZJZ
    B-6 64 A-180Z-1 ZJZ
  • B-6 64 A-180Z-19 SZ
    B-6 64 A-180Z-19 SZ
  • B-6 64 A-180Z-2 J
    B-6 64 A-180Z-2 J
  • B-6 64 A-180Z-21 SV
    B-6 64 A-180Z-21 SV
  • B-6 64 A-180Z-22 SV
    B-6 64 A-180Z-22 SV
  • B-6 64 A-180Z-10 JZ
    B-6 64 A-180Z-10 JZ
  • B-6 64 A-180Z-11 JJV
    B-6 64 A-180Z-11 JJV
  • B-6 64 A-180Z-13 Z
    B-6 64 A-180Z-13 Z
  • B-6 64 A-180Z-15 SZ
    B-6 64 A-180Z-15 SZ
  • B-6 64 A-180Z-18 ZSZ
    B-6 64 A-180Z-18 ZSZ
  • B-6 64 A-180Z-20 SZ
    B-6 64 A-180Z-20 SZ
  • B-6 64 A-180Z-3 JV
    B-6 64 A-180Z-3 JV
  • B-6 64 A-180Z-4 V
    B-6 64 A-180Z-4 V
  • B-6 64 A-180Z-5 JV
    B-6 64 A-180Z-5 JV
  • B-6 64 A-180Z-6 JV
    B-6 64 A-180Z-6 JV
  • B-6 64 A-180Z-7 JV
    B-6 64 A-180Z-7 JV
  • B-6 64 A-180Z-8 SV
    B-6 64 A-180Z-8 SV
  • B-6 64 A-180Z-9 JJZ
    B-6 64 A-180Z-9 JJZ
  • B-6 64 A-180Z-12
    B-6 64 A-180Z-12
  • B-6 64 A-180Z-14 S
    B-6 64 A-180Z-14 S
  • B-6 64 A-180Z-16 SSV
    B-6 64 A-180Z-16 SSV
  • B-6 64 A-180Z-17 SSV
    B-6 64 A-180Z-17 SSV

Torzo objektu B-6/65/A-180 Z a detaily eroze betonu[editovat | editovat zdroj]

  • B-6 65 A-180-1 Z
    B-6 65 A-180-1 Z
  • B-6 65 A-180-2 SZ
    B-6 65 A-180-2 SZ
  • B-6 65 A-180-20 ZJZ
    B-6 65 A-180-20 ZJZ
  • B-6 65 A-180-21 J
    B-6 65 A-180-21 J
  • B-6 65 A-180-8 VSV
    B-6 65 A-180-8 VSV
  • B-6 65 A-180-9 S
    B-6 65 A-180-9 S
  • B-6 65 A-180-10 SSV
    B-6 65 A-180-10 SSV
  • B-6 65 A-180-11 VSV
    B-6 65 A-180-11 VSV
  • B-6 65 A-180-12 VSV
    B-6 65 A-180-12 VSV
  • B-6 65 A-180-15 VJV
    B-6 65 A-180-15 VJV
  • B-6 65 A-180-16 JV
    B-6 65 A-180-16 JV
  • B-6 65 A-180-3
    B-6 65 A-180-3
  • B-6 65 A-180-4 S
    B-6 65 A-180-4 S
  • B-6 65 A-180-5 SSZ
    B-6 65 A-180-5 SSZ
  • B-6 65 A-180-13 VSV
    B-6 65 A-180-13 VSV
  • B-6 65 A-180-14 V
    B-6 65 A-180-14 V
  • B-6 65 A-180-17
    B-6 65 A-180-17
  • B-6 65 A-180-18 J
    B-6 65 A-180-18 J
  • B-6 65 A-180-19 JJV
    B-6 65 A-180-19 JJV
  • B-6 65 A-180-6 S
    B-6 65 A-180-6 S
  • B-6 65 A-180-7 SZ
    B-6 65 A-180-7 SZ

Torzo objektu B-6/66/A-160 Z a detaily eroze betonu[editovat | editovat zdroj]

  • B-6 66 A-160Z JV
    B-6 66 A-160Z JV
  • B-6 66 A-160Z VJV
    B-6 66 A-160Z VJV
  • B-6 66 A-160Z SSV
    B-6 66 A-160Z SSV
  • B-6 66 A-160Z JJV
    B-6 66 A-160Z JJV
  • B-6 66 A-160Z J
    B-6 66 A-160Z J
  • B-6 66 A-160Z spodní část
    B-6 66 A-160Z spodní část
  • B-6 66 A-160Z JJZ
    B-6 66 A-160Z JJZ

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]


Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Eduard Stehlík; ČTVERÁK, Vladimír; DURDÍK, Tomáš; LUTOVSKÝ, Michal; STEHLÍK, Eduard. Pevnosti a opevnění v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Redakce Jaroslav Richter. 2. Dotisk. vyd. Praha: Libri, 2002. 555 fot., obr. s. ISBN 80-7277-096-9. Kapitola Československý pevnostní systém z let 1935-38, s. 387–415. [Dále jen STEHLÍK.]
  2. ↑ SVOBODA, Tomáš; LAKOSIL, Jan; ČERMÁK, Ladislav. Velká kniha o malých bunkrech. Československé lehké opevnění 1936-1938. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2011. 335, [16] s. fot. a map s. ISBN 978-80-204-2422-8. S. 61 66. [Dále jen Velká kniha o malých bunkrech.]
  3. ↑ a b LÍKOVSKÝ, Jakub; BAUER, Zdeněk. Opevnění Republiky československé 1935-1938.Opevnění předmostí Prahy. 1. vyd. Praha: Železný, 1998. 116 s. ISBN 80-237-3581-0. [Dále jen LÍKOVSKÝ, BAUER.]
  4. ↑ a b c VÁLA, Jan. Vnější opevnění Prahy z let 1936 - 1938 [online]. Jan Vála, rev. 2018-05-15 [cit. 2018-11-26]. Dostupné online. [Dále jen VÁLA, Vnější opevnění]
  5. ↑ CEJPEK, Stanislav. Československá armáda v roce 1938 a obrana jižních Čech. Marginalia Historica V. Roč. 2002, čís. V, s. 243. Dostupné online [cit. 2018-11-16]. ISSN 1804-5367. [Dále jen CEJPEK.]
  6. ↑ ANGER, Jan. Na směru hlavního úderu. (Obrana západních a jihozápadních Čech v září 1938.).. Historie a vojenství. Časopis Historického ústavu Československé armády.. Roč. 40 (1991), čís. 6, s. 34–35. Dostupné online [cit. 2018-11-16]. ISSN 0018-2583. [Dále jen ANGER.]
  7. ↑ a b LIKOVSKÝ, BAUER, s. 48-50.
  8. ↑ LIKOVSKÝ, BAUER, s. 46-48.
  9. ↑ a b JONÁŠ, Pavel. Popis úseku B-6 Beroun [online]. Praha: ropiky.net, 2004-02-02 [cit. 2018-11-27]. Dostupné online. [Dále jen JONÁŠ, Popis úseku B-6 Beroun.]
  10. ↑ a b c Seznam objektů úseku B-6 Beroun [online]. Příprava vydání Zdeněk Hanáček, Vladimír Sýkora. Praha: ropiky.net, rev. 2008-10-30 [cit. 2018-12-11]. Dostupné online. [Dále jen ropiky.net, Seznam objektů úseku B-6 Beroun.]
  11. ↑ LAKOSIL, Jan; SVOBODA, Tomáš. Československé opevnění 1938. Velká obrazová kniha. Redakce Věra Vlková, David Pazdera. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2017. 275 stran, 16 nečíslovaných stran obrazových příloh s. ISBN 978-80-204-4629-9. Kapitola Pražská čára, s. 190–191. [Dále jen Československé opevnění 1938.]
  12. ↑ Velká kniha o malých bunkrech, s. 120 - 124
  13. ↑ a b Velká kniha o malých bunkrech, s. 116 - 119
  14. ↑ a b c d STEHLÍK, tamtéž.
  15. ↑ STEHLÍK, 396 - 398.
  16. ↑ LÍKOVSKÝ, BAUER, s. 75 - 78.
  17. ↑ a b c VÁLA, Jan. Pražská čára v proudu času [online]. Praha: Jan Vála, 2016-09-27 [cit. 2018-12-07]. Dostupné online. 
  18. ↑ a b VONDROVSKÝ, Ivo. Netypické objekty československého lehkého opevnění z let 1936-1938. 1. vyd. Karlov: FORTprint, 2005. 99 84 fot. a obr., tab. s. (Pevnosti; Architectura militaris). ISBN 80-86011-27-5. Kapitola B - Odolnost, s. 12–14. [Dále jen Netypické objekty československého lehkého opevnění z let 1936–1938.]
  19. ↑ VÁLA, Jan. B6/1/A-200/Z [online]. Jan Vála [cit. 2018-11-27]. Kapitola Seznam objektů úseku B6 - Beroun. Dostupné online. 
  20. ↑ ObjektB-6/1/A-200 Z [online]. Praha: ropiky.net [cit. 2018-11-26]. Kapitola Seznam objektů úseku B-6 Beroun. Dostupné online. 
  21. ↑ VÁLA, Jan. B6/2/A-180/Z [online]. Jan Vála, rev. 2016-02-05 [cit. 2018-11-27]. Kapitola Seznam objektů úseku B6 - Beroun. Dostupné online. 
  22. ↑ Objekt B-6/2/A-180Z [online]. Příprava vydání Vl- Sýkora,J.Hrabák,M.Doležal, P.Jonáš, Zd. Hanáček. x: ropiky.net, rev. 2012-10-2 [cit. 2018-11-27]. Kapitola Seznam objektů úseku B-6 Beroun. Dostupné online. 
  23. ↑ VÁLA, Jan. B6/3/A-180/Z [online]. Jan Vála, rev. 2016-02-5 [cit. 2018-11-27]. Kapitola Seznam objektů úseku B6 - Beroun. Dostupné online. 
  24. ↑ Objekt B-6/3/A-180Z [online]. Příprava vydání J. Hrabák,M. Doležal,Vl.Sýkora,Zd. Hanáček. ropiky.net, rev. 2012-06-26 [cit. 2018-11-27]. Kapitola Seznam objektů úseku B-6 Beroun. Dostupné online. 
  25. ↑ VÁLA, Jan. B6/4/A-220/Z [online]. Jan Vála, rev. 2017-11-04 [cit. 2018-11-27]. Kapitola Seznam objektů úseku B6 - Beroun. Dostupné online. 
  26. ↑ Objekt B-6/4/A-220Z [online]. Příprava vydání Jiří Hrabák,Vl. Sýkora,Zd. Hanáček. ropiky.net, rev. 2013-02-02 [cit. 2018-11-27]. Kapitola Seznam objektů úseku B-6 Beroun. Dostupné online. 
  27. ↑ VÁLA, Jan. B6/5/A-180 [online]. Jan Vála, 2016-2-5, rev. 2016-2-5 [cit. 2018-11-27]. Kapitola Seznam objektů úseku B6 - Beroun. Dostupné online. 
  28. ↑ Objekt B-6/5/A-180 [online]. Příprava vydání J.Hrabák,M. Doležal,Vl. Sýkora,P. Jonáš, Zd. Hanáček. ropiky.net, rev. 2011-05-1 [cit. 2018-11-27]. Kapitola Seznam objektů úseku B-6 Beroun. Dostupné online. 
  29. ↑ VÁLA, Jan. B6/6/A-200/Z [online]. Jan Vála, 2016-02-5, rev. 2016-02-5 [cit. 2018-11-27]. Kapitola Seznam objektů úseku B6 - Beroun. Dostupné online. 
  30. ↑ Objekt B-6/6/A-200Z [online]. Příprava vydání Vladimír Sýkora,Zdeněk Hanáček. ropiky.net, rev. 2008-04-11 [cit. 2018-11-27]. Kapitola Seznam objektů úseku B-6 Beroun. Dostupné online. 
  31. ↑ VÁLA, Jan. B6/7/A-160 [online]. Jan Vála, 2016-02-05, rev. 2016-02-05 [cit. 2018-11-28]. Kapitola Seznam objektů úseku B6 - Beroun. Dostupné online. 
  32. ↑ Objekt B-6/7/A-160 [online]. Příprava vydání J.Hrabák,M. Doležal,Vl. Sýkora,P. Jonáš, Zd. Hanáček. ropiky.net, rev. 2010-04-12 [cit. 2018-11-28]. Kapitola Seznam objektů úseku B-6 Beroun. Dostupné online. 
  33. ↑ VÁLA, Jan. B6/8/A-160 [online]. Jan Vála, 2016-02-05, rev. 2016-02-05 [cit. 2018-11-28]. Kapitola Seznam objektů úseku B6 - Beroun. Dostupné online. 
  34. ↑ Objekt B-6/8/A-160 [online]. Příprava vydání J.Hrabák,M.Doležal,Vl.Sýkora, Zd. Hanáček. ropiky.net, rev. 2010-04-10 [cit. 2018-11-28]. Kapitola Seznam objektů úseku B-6 Beroun. Dostupné online. 
  35. ↑ VÁLA, Jan. B6/9/A-180/Z [online]. Jan Vála, 2017-10-31, rev. 2017-10-31 [cit. 2018-11-28]. Kapitola Seznam objektů úseku B6 - Beroun. Dostupné online. 
  36. ↑ Objekt B-6/9/A-180Z [online]. Příprava vydání Jiří Hrabák,Vladimír Sýkora,Zdeněk Hanáček. ropiky.net, rev. 2012-06-26 [cit. 2018-11-28]. Kapitola Seznam objektů úseku B-6 Beroun. Dostupné online. 
  37. ↑ VÁLA, Jan. B6/10/A-200 [online]. Jan Vála, 2016-02-05, rev. 2016-02-05 [cit. 2018-11-28]. Kapitola Seznam objektů úseku B6 - Beroun. Dostupné online. 
  38. ↑ Objekt B-6/10/A-200 [online]. Příprava vydání Jiří Hrabák,Miloš Doležal,Vladimír Sýkora,Zdeněk Hanáček. ropiky.net, rev. 2010-10-12 [cit. 2018-11-28]. Kapitola Seznam objektů úseku B-6 Beroun. Dostupné online. 
  39. ↑ VÁLA, Jan. B6/11/A-180 [online]. Jan Vála, 2016-02-05, rev. 2016-02-05 [cit. 2018-11-28]. Kapitola Seznam objektů úseku B6 - Beroun. Dostupné online. 
  40. ↑ Objekt B-6/11/A-180 [online]. Příprava vydání Jiří Hrabák,Vladimír Sýkora,Zdeněk Hanáček. ropiky.net, rev. 2010-04-12 [cit. 2018-11-28]. Kapitola Seznam objektů úseku B6 - Beroun. Dostupné online. 
  41. ↑ VÁLA, Jan. B6/12/A-200/Z [online]. Jan Vála, 2005-12-23, rev. 2016-05-02 [cit. 2018-11-28]. Kapitola Seznam objektů úseku B6 - Beroun. Dostupné online. 
  42. ↑ Objekt B-6/12/A-200Z [online]. ropiky.net, rev. 2016-03-08 [cit. 2018-11-28]. Kapitola Seznam objektů úseku B-6 Beroun. Dostupné online. 
  43. ↑ VÁLA, Jan. B6/13/A-180/Z [online]. Jan Vála, 2016-02-05 [cit. 2018-11-28]. Kapitola Seznam objektů úseku B6 - Beroun. Dostupné online. 
  44. ↑ Objekt B-6/13/A-180Z [online]. Příprava vydání Jiří Hrabák,Miloš Doležal,Vladimír Sýkora,Pavel Jonáš,Zdeněk Hanáček. ropiky.net, rev. 2011-05-01 [cit. 2018-11-28]. Kapitola Seznam objektů úseku B-6 Beroun. Dostupné online. 
  45. ↑ VÁLA, Jan. B6/14/D2 [online]. Jan Vála, 2016-02-05 [cit. 2018-11-28]. Kapitola Seznam objektů úseku B6 - Beroun. Dostupné online. 
  46. ↑ Objekt B-6/14/D2 [online]. Příprava vydání Miloš Doležal,Vladimír Sýkora,Zdeněk Hanáček. ropiky.net, rev. 2008-04-13 [cit. 2018-11-28]. Kapitola Seznam objektů úseku B-6 Beroun. Dostupné online. 
  47. ↑ a b VÁLA, Jan. B6/15/D1 [online]. Jan Vála, 2015-02-05, rev. 2015-02-05 [cit. 2018-11-28]. Kapitola Seznam objektů úseku B6 - Beroun. Dostupné online. 
  48. ↑ a b Objekt B-6/15/D1 [online]. Příprava vydání Jiří Hrabák,Miloš Doležal,Vladimír Sýkora,Pavel Jonáš,Zdeněk Hanáček. ropiky.net, rev. 2012-01-12 [cit. 2018-11-28]. Kapitola Seznam objektů úseku B-6 Beroun. Dostupné online. 
  49. ↑ VÁLA, Jan. B6/16/A-180 [online]. Jan Vála, 2016-02-05 [cit. 2018-11-28]. Kapitola Seznam objektů úseku B6 - Beroun. Dostupné online. 
  50. ↑ Objekt B-6/16/A-180 [online]. Příprava vydání Jiří Hrabák,Miloš Doležal,Vladimír Sýkora,Zdeněk Hanáček. ropiky.net, rev. 2012-01-09 [cit. 2018-11-28]. Kapitola Seznam objektů úseku B-6 Beroun. Dostupné online. 
  51. ↑ VÁLA, Jan. B6/17/A-180/Z [online]. Jan Vála, 2016-02-05 [cit. 2018-11-28]. Kapitola Seznam objektů úseku B6 - Beroun. Dostupné online. 
  52. ↑ Objekt B-6/17/A-180Z [online]. Příprava vydání Vladimír Sýkora,Zdeněk Hanáček. ropiky.net, rev. 2008-04-13 [cit. 2018-11-28]. Kapitola Seznam objektů úseku B-6 Beroun. Dostupné online. 
  53. ↑ VÁLA, Jan. B6/18/A-220/Z [online]. Jan Vála, 2016-02-05 [cit. 2018-11-28]. Kapitola Seznam objektů úseku B6 - Beroun. Dostupné online. 
  54. ↑ Objekt B6/18/A-220/Z [online]. Příprava vydání Miloš Doležal,Vladimír Sýkora,Zdeněk Hanáček, Josef Aksenov, Jiří Hrabák. ropiky.net, rev. 2009-12-20 [cit. 2018-11-28]. Kapitola Seznam objektů úseku B-6 Beroun. Dostupné online. 
  55. ↑ VÁLA, Jan. B6/19/D2 [online]. Jan Vála, 2015-02-05, rev. 2015-02-05 [cit. 2018-11-28]. Kapitola Seznam objektů úseku B6 - Beroun. Dostupné online. 
  56. ↑ Objekt B6/19/D2 [online]. Příprava vydání Vladimír Sýkora,Zdeněk Hanáček. ropiky.net, rev. 2008-04-13 [cit. 2018-11-28]. Kapitola Seznam objektů úseku B-6 Beroun. Dostupné online. 
  57. ↑ VÁLA, Jan. B6/20/A-180 [online]. Jan Vála, 2016-02-05 [cit. 2018-11-28]. Kapitola Seznam objektů úseku B6 - Beroun. Dostupné online. 
  58. ↑ Objekt B-6/20/A-180 [online]. Příprava vydání Miloš Doležal,Vladimír Sýkora,Zdeněk Hanáček. ropiky.net, rev. 2008-04-13 [cit. 2018-11-28]. Kapitola Seznam objektů úseku B-6 Beroun. Dostupné online. 
  59. ↑ LÍKOVSKÝ, BAUER, 39.
  60. ↑ a b HŘÍDEL, s. 23.
  61. ↑ HAMÁK, Bedřich; VONDROVSKÝ, Ivo; ŠKODA, Jan. Mobilizovaná československá armáda 1938. (30. září 1938). Ilustrace Jan Škoda. 1. vyd. Karlov: FORTprint, 2010. 207 s., [40] s. map a obr. s. (Pevnosti ;; Architectura militaris; sv. 32). ISBN 978-80-86011-43-1. [Dále jen HAMÁK, VONDROVSKÝ]
  62. ↑ SANDER, Rudolf. Abecední přehled dislokace československé mírové armády v letech 1918-1939. Sborník archivních prací.. 2000, roč. 50, čís. 1, s. 205–319. ISSN 0036-5246. [Dále jen SANDER.]
  63. ↑ a b FIDLER, Jiří; SLUKA, Václav. Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920 - 1938. 1. vyd. Praha: LIBRI, 2006. 767 s. ISBN 80-7277-256-2. S. 1–767. [Dále jen FIDLER.]
  64. ↑ Historie opevňování Šumavy [online]. Praha: ropiky.net, 2004-03-26 [cit. 2018-11-03]. Dostupné online. 
  65. ↑ MINAŘÍK, Pavel. Reorganizace armády ve 2. polovině 30. let a vytvoření operační sestavy vojsk po vyhlášení mobilizace. S. 65–90. Sborník vojenské akademie v Brně, řada C-D [online]. Vojenská akademie v Brně, 1999 [cit. 2019-07-23]. Roč. 1999, čís. 2, s. 65–90. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-07-19. 
  66. ↑ LIKOVSKÝ, BAUER, s. 23.
  67. ↑ Pěší pluk 38.38th Infantry Regiment [online]. Příprava vydání Jiří FIDLER. Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz [cit. 2018-11-27]. Dostupné online. (čeština,angličtina) 
  68. ↑ HŘÍDEL, s. 11.
  69. ↑ SANDER, Rudolf. Abecední přehled dislokace československé mírové armády v letech 1918-1939. Sborník archivních prací.. 2000, roč. 50, čís. 1, s. 205–319. ISSN 0036-5246. 
  70. ↑ Přehled obvodů, velitelů, početních stavů a ztrát praporů SOS. [online]. Praha: Codyprint, 2017 [cit. 2018-11-17]. Dostupné online. 
  71. ↑ LÁŠEK, Radan. Jednotka určení SOS. Díl třetí. Praha: Codyprint, 2008. 335 il., mapy, portréty, faksim. s. ISBN 978-80-902964-9-7. 
  72. ↑ Seznam objektů úseku 195 Volary [online]. Příprava vydání Ivo Vondrovský, Zdeněk Hanáček. Praha: ropiky.net, rev. 2011-02-25 [cit. 2018-12-09]. Dostupné online. 
  73. ↑ Velká kniha o malých bunkrech, s. 69 - 70
  74. ↑ STRAKA, Karel. Částečná mobilizace v květnu 1938: od domněnek k faktům [online]. Praha: Vojenský historický ústav, 2018 [cit. 2018-12-06]. Dostupné online. 
  75. ↑ Putování po československém opevnění 1935–1989, s. 142
  76. ↑ Muzeum čs. opevnění z let 1935 - 1938 Majdalena [online]. Majdalena u Třeboně: Muzeum čs. opevnění z let 1935 - 1938 Majdalena [cit. 2018-12-05]. Kapitola Průzkum "pevnostní mlhoviny" u Berouna – části úseků B-6 a 116.. Dostupné online. 
  77. ↑ Putování po československém opevnění 1935–1989, s. 141 - 143
  78. ↑ a b Československé opevnění 1938, s. 191
  79. ↑ a b Putování po československém opevnění 1935–1989, s. 191
  80. ↑ Bunkry.cz [online]. Praha: Ladislav Čermák, 2001 - 2018 [cit. 2018-11-27]. Dostupné online. 
  81. ↑ JANČAŘÍKOVÁ, Irena. Z Muzea Českého Krasu Beroun do Srbska. In: JANČAŘÍKOVÁ, Irena. Exkurze České geologické společnosti. Beroun: Česká geologická společnost, 2006. Kapitola Objekt lehkého opevnění, s. 12–13.
  82. ↑ BRABEC, Martin. Pražská čára: Linie 830 bunkrů měla bránit hlavní město. 100+1 zahraniční zajímavosti [online]. Extra Publishing, s. r. o., 2015-01-12 [cit. 2018-12-05]. Roč. 2015, čís. 1. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-09. ISSN 1804-9907. 
  83. ↑ MACOUN, Jiří. Nacistický blesk měla zastavit zabetonovaná Praha a deset tisíc řopíků. Technet.cz [online]. MAFRA,a.s., 2013-02-28 [cit. 2018-12-08]. Roč. 2013. Dostupné online. 
  84. ↑ ŠPETOVÁ, Karolína; VOTRUBOVÁ, Anna. Druhá světová válka v Berouně [online]. Beroun: Gymnázium Joachima Barranda v Berouně [cit. 2018-11-27]. Dostupné online. 
  85. ↑ ŠRÁMEK, Pavel. 1458. Které jednotky obsazovaly v době mobilizace v r. 1938 opevnění v prostoru Berouna a Nižbora (Nové Huti), a které jednotky zajišťovaly jeho střežení před mobilizací a který útvar byl v této době umístěn v Berounských kasárnách? [online]. Praha: Vojenství.cz [cit. 2018-11-27]. Dostupné online. 
  86. ↑ DUBÁNEK, Martin; LAKOSIL, Jan; FIC, Tomáš; PILVOUSEK, Tomáš. Nové putování po československém opevnění 1935-1989. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2017. 310 s. (Tipy na výlet). ISBN 978-80-204-4393-9. S. 1–310. 
  87. ↑ a b Putování po československém opevnění 1935–1989, s. 140
  88. ↑ JENČÍK, Zdeněk. Pražská čára, část 1. [online]. Praha: ArmyWeb.cz, 2015-08-12 [cit. 2018-12-05]. Dostupné online. 
  89. ↑ JENČÍK, Zdeněk. Pražská čára, část 2. [online]. Praha: ArmyWeb.cz, 2015-09-02 [cit. 2018-12-05]. Dostupné online. 
  90. ↑ NIČ, Martin; VEIS, Martin. Lehké opevnění vz. 37 na Berounsku [online]. Praha: Martin Nič (Martin Veis), 2000-2018, rev. 2000-2018 [cit. 2018-12-05]. Kapitola Úsek B6 Beroun. Dostupné online. 
  91. ↑ BARTOŠ, V. Pražská čára [online]. Praha: www.opevneni.vojenstvi.cz, rev. 2003-05-31 [cit. 2018-12-05]. Dostupné online. 
  92. ↑ Objekt H-33/10/A-140 [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2016-5-9 [cit. 2018-11-14]. 
  93. ↑ Středočeská Pražská čára [online]. Praha: Středočeský kraj [cit. 2018-11-27]. 
  94. ↑ 26 Lehké opevnění řopík [online]. Beroun: Město Beroun [cit. 2018-11-27]. Dostupné online. 
  95. ↑ Bunkr Beroun - vojenské opevnění.Součást čs. opevnění budovaného v období 1936-38, ležící na tzv. Pražské čáře. Beroun – objekt vz. 37 typ E [online]. Praha: World Media Partners, s.r.o., 2010 - 2018 [cit. 2018-11-27]. Dostupné online. 
  96. ↑ VÁLA, Jan. Bunkr č.42 v úseku B6 - Beroun - Do Hýskova za opevněním [online]. Praha: T.O.Minessota, 2015-11-25, rev. 2017-10-11 [cit. 2018-12-05]. Dostupné online. 
  97. ↑ Prazska cara-usek B-6 Beroun [online]. 1. vyd. Praha: https://www.geocaching.com/careers/, 2009-03-15, rev. 2018-09-15 [cit. 2018-12-05]. Kapitola Prazska cara-usek B-6 Beroun. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ANGER, Jan. Na směru hlavního úderu. (Obrana západních a jihozápadních Čech v září 1938.).. Historie a vojenství. Časopis Historického ústavu Československé armády.. Roč. 40 (1991), čís. 6, s. 34–35. Dostupné online [cit. 2018-11-16]. ISSN 0018-2583. 
  • CEJPEK, Stanislav. Československá armáda v roce 1938 a obrana jižních Čech. Marginalia Historica V. Roč. 2002, čís. V, s. 243. Dostupné online [cit. 2018-11-16]. ISSN 1804-5367. 
  • DUBÁNEK, Martin; FIC, Tomáš; LAKOSIL, Jan. Putování po československém opevnění 1935-1989. Muzea a zajímavosti. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2010. 258 s., [40] s. barev. obr. s. ISBN 978-80-204-2200-2. S. 1–258. 
  • DUBÁNEK, Martin; LAKOSIL, Jan; FIC, Tomáš; PILVOUSEK, Tomáš. Nové putování po československém opevnění 1935-1989. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2017. 310 s. (Tipy na výlet). ISBN 978-80-204-4393-9. S. 1–310. 
  • FIDLER, Jiří; SLUKA, Václav. Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920 - 1938. 1. vyd. Praha: LIBRI, 2006. 767 s. ISBN 80-7277-256-2. S. 1–767. 
  • HAMÁK, Bedřich; VONDROVSKÝ, Ivo. Mobilizovaná československá armáda 1938 (30. září 1938). 2., dopl. a opr.. vyd. Dvůr Králové nad Labem: Fortprint Dvůr Králové nad Labem, 2011. 207 [10] složených l. barev. obr. příl. : il., mapy, portréty, plány, faksim s. ISBN 978-80-86011-44-8. S. 5–207. 
  • LAKOSIL, Jan. Utajená obrana Šumavy. Lehké opevnění jihozápadní hranice Československa od Mnichova po současnost. Redakce Věra Vlková, David Pazdera. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2012 (2012 tisk). 328 + 16 stran barevné přílohy s. ISBN 978-80-204-2791-5. S. 15, 300. 
  • LAKOSIL, Jan; SVOBODA, Tomáš. Československé opevnění 1938. Velká obrazová kniha. Redakce Věra Vlková, David Pazdera. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2017. 275 stran, 16 nečíslovaných stran obrazových příloh s. ISBN 978-80-204-4629-9. Kapitola Pražská čára, s. 190–191. 
  • LAKOSIL, Jan; SVOBODA, Tomáš; ČERMÁK, Ladislav. Souboj bez vítěze. Německé přípravy na dobývání čs. lehkého opevnění v roce 1938. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2010. 310 [16] s. barev. obr. příl. s. ISBN 978-80-204-2201-9. S. 1–310. 
  • LÁŠEK, Radan. Jednotka určení SOS. Díl třetí. Praha: Codyprint, 2008. 335 il., mapy, portréty, faksim. s. ISBN 978-80-902964-9-7. 
  • LIKOVSKÝ, Jakub; BAUER, Zdeněk. Opevnění Republiky československé 1935-1938.. 1. vyd. Praha: Železný, 1998. 116 s. S. 1–116. 
  • Pamětní spis o česko-slovenském stálém opevnění. Překlad Kupka, Vladimír. 1. vyd. Karlov: FORTprint, 2000. 220 s., mp., plánky s. (Pevnosti). ISBN 80-86011-10-0. 
  • SANDER, Rudolf. Abecední přehled dislokace československé mírové armády v letech 1918-1939. Sborník archivních prací.. 2000, roč. 50, čís. 1, s. 205–319. ISSN 0036-5246. 
  • Seznam objektů úseku B-6 Beroun [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2008-10-03 [cit. 2018-12-03]. Dostupné online. 
  • SVOBODA, Tomáš; LAKOSIL, Jan; ČERMÁK, Ladislav. Velká kniha o malých bunkrech. Československé lehké opevnění 1936-1938. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2011. 335, [16] s. fot. a map s. ISBN 978-80-204-2422-8. S. 61–66. 
  • VÁLA, Jan. Vnější opevnění Prahy z let 1936 - 1938 [online]. Jan Vála, 2016-02-05, rev. 2016-02-05 [cit. 2018-12-03]. Kapitola Seznam objektů úseku B6 - Beroun. Dostupné online. 
  • VONDROVSKÝ, Ivo. Netypické objekty československého lehkého opevnění z let 1936-1938. 1. vyd. Karlov: FORTprint, 2005. 99 84 fot. a obr., tab. s. (Pevnosti; Architectura militaris). ISBN 80-86011-27-5. Kapitola B - Odolnost, s. 12–14. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Úsek_B-6_Beroun_lehkého_opevnění_vz._37&oldid=23043507“