Želva žlutohnědá
 Želva žlutohnědá | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 zranitelný | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | plazi (Reptilia) |
| Řád | želvy (Testudines) |
| Podřád | skrytohrdlí (Cryptodira) |
| Čeleď | želvovití (Testudinidae) |
| Rod | želva (Testudo) |
| Druh | želva žlutohnědá (T. graeca) |
| Binomické jméno | |
| Testudo graeca L., 1758 | |
 Areál rozšíření | |
| Poddruhy | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Želva žlutohnědá (Testudo graeca) je býložravá želva vyskytující se od jižní Evropy po Střední východ a v severní Africe (Maroko, Libye, Egypt).
Popis
Dosahuje velikosti až 30 cm, u některých jedinců i více. Je velmi podobná želvě zelenavé, ale je trochu méně nazelenalá. Tato želva má na okraji karapaxu (vrchní část krunýře) nad ocasem jen jeden štítek, to jí odlišuje od želvy zelenavé. Ta tam má štítky dva. Na stehnech nohou má ostruhy, proto se také přezdívá želva ostruhatá, i když se tak nazývá želva s latinským názvem Geochelone sulcata. Nad ocáskem většinou nemá rozdělený nadocasní štítek, který je u jiných druhů želv rozdělen. Na krunýři nad hlavou má znatelně vyobrazenou mašli.Pohlaví želvy nelze určit hned po narození, ale zhruba kolem pěti let.
Způsob života
V přírodě se páří od září do října. Samice snáší 2 - 12 vajec od dubna do července. Žije v křovinách, na loukách a písečných dunách. Je býložravá, ale může se živit i masem. I v zajetí je možné vychovat želvu jako kdyby žila v přírodě, toto štěstí však tolik želv nemá.
Externí odkazy
Galerie želva žlutohnědá na Wikimedia Commons
