Želju Želev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Želju Želev
Zhelyu-Zhelev-20090423.jpg
Stranická příslušnost
ČlenstvíBulharská komunistická strana (1960–1965)
Svaz demokratických sil (1989–1990)

Narození3. března 1935
Veselinovo, Shumen Province
Úmrtí30. ledna 2015 (ve věku 79 let)
Sofie
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Sofii
ChoťMaria Zheleva
Alma materSofijská univerzita
Profesepolitik, filozof a spisovatel literatury faktu
Náboženstvípravoslaví
OceněníŘád Stara planina
řetěz Řádu svobody
velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky
Řád 8. září
PodpisŽelju Želev, podpis
CommonsZhelyu Zhelev
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Želju Mitev Želev (Желю Митев Желев, 3. březen 193530. leden 2015) byl bulharský politik a disident, který byl prezidentem Bulharska v letech 19901997.

Život[editovat | editovat zdroj]

Želju Želev pocházel, jako většina bulharských prezidentů z rolnické rodiny. Narodil se 3. března 1935 ve vesnici Veselinovo v okrese Šumen na severovýchodě Bulharska. Po ukončení studia filosofie na Univerzitě sv. Klimenta Ochridského v roce 1958 vstoupil do Komunistické strany Bulharska a stal se aktivním členem Hnutí mladých komunistů. Stranu však z politických důvodů roku 1965 opustil. Poté byl šest let nezaměstnaný a byl mu zakázán návrat do Sofie.

Rok před revolucí založil Rusenský komitet a o rok později založil Klub podpory glasnosti a perestrojky. Díky němu se stal předsedou Koordinační rady Hnutí demokratických sil.

Za tuto stranu také kandidoval ve volbách do parlamentu v roce 1990. 1. srpna 1990 ho Sedmé velké národní shromáždění zvolilo prvním demokratickým prezidentem Bulharské republiky. Svůj pětiletý prezidentský mandát začal vykonávat od ledna 1992. V následujících prezidentských volbách v lednu 1997 byl poražen stranickým kolegou – Petrem Stojanovem.

Po roce 1996 jeho politický vliv zeslábl, zůstal však předsedou Hnutí liberálních demokratů.

Želju Želev byl nejen politikem, ale také spisovatelem. V roce 1982 napsal knihu Fašismus, ta však byla po třech týdnech stažena z knihkupectví a knihoven, neboť poukazovala na některé společné rysy fašismu a socialismu.

Po revoluci se na knihu zapomnělo.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]