Želju Želev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Želju Želev
Желю Желев.jpg
Prezident Bulharska
Ve funkci:
22. ledna 1992 – 22. ledna 1992
Předseda vládyFilip Dimitrov
Ljuben Berov
Žan Videnov
Reneta Indžovová (prozatímní)
ViceprezidentkaBlaga Dimitrova
NástupcePetar Stojanov
Stranická příslušnost
ČlenstvíBulharská komunistická strana (1960–1965)
Svaz demokratických sil (1989–1990)

Narození3. března 1935
Veselinovo
Úmrtí30. ledna 2015 (ve věku 79 let)
Sofie
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Sofii
ChoťMaria Zheleva
Alma materSofijská univerzita
Profesepolitik, filozof a spisovatel literatury faktu
Náboženstvípravoslaví
OceněníŘád Stara planina
řetěz Řádu svobody
velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky
Řád 8. září
PodpisŽelju Želev, podpis
CommonsZhelyu Zhelev
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Želju Mitev Želev (Желю Митев Желев, 3. březen 193530. leden 2015) byl bulharský politik a disident, který byl prezidentem Bulharska v letech 19901997.

Život[editovat | editovat zdroj]

Želju Želev pocházel, jako většina bulharských prezidentů z rolnické rodiny. Narodil se 3. března 1935 ve vesnici Veselinovo v okrese Šumen na severovýchodě Bulharska. Po ukončení studia filosofie na Univerzitě sv. Klimenta Ochridského v roce 1958 vstoupil do Komunistické strany Bulharska a stal se aktivním členem Hnutí mladých komunistů. Stranu však z politických důvodů roku 1965 opustil. Poté byl šest let nezaměstnaný a byl mu zakázán návrat do Sofie.

Rok před revolucí založil Rusenský komitet a o rok později založil Klub podpory glasnosti a perestrojky. Díky němu se stal předsedou Koordinační rady Hnutí demokratických sil.

Za tuto stranu také kandidoval ve volbách do parlamentu v roce 1990. 1. srpna 1990 ho Sedmé velké národní shromáždění zvolilo prvním demokratickým prezidentem Bulharské republiky. Svůj pětiletý prezidentský mandát začal vykonávat od ledna 1992. V následujících prezidentských volbách v lednu 1997 byl poražen stranickým kolegou – Petrem Stojanovem.

Po roce 1996 jeho politický vliv zeslábl, zůstal však předsedou Hnutí liberálních demokratů.

Želju Želev byl nejen politikem, ale také spisovatelem. V roce 1982 napsal knihu Fašismus, ta však byla po třech týdnech stažena z knihkupectví a knihoven, neboť poukazovala na některé společné rysy fašismu a socialismu.

Po revoluci se na knihu zapomnělo.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 12 lipca 1994 r. o nadaniu orderu.. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2021-09-29]. Dostupné online. 
  2. ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2021-09-29]. Dostupné online. 
  3. Macedonia President: Bulgaria Leader in Recognizing Our Independence - Novinite.com - Sofia News Agency. www.novinite.com [online]. [cit. 2021-09-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]