Želivský klášterní pivovar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Želivský klášterní pivovar
Želivský klášterní pivovar
Želivský klášterní pivovar

Želivský klášterní pivovar je minipivovar situovaný do sklepních prostor opatství kláštera Želiv.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Navazuje na tradici vaření piva v tomto klášteře započatou již ve 14. století. Za vlády Jiřího z Poděbrad byl klášter premonstrátům zkonfiskován a roku 1467 jej získal čáslavský hejtman Burian Trčka z Lípy, kteří západní část kláštera přestavěli na tzv. Trčkovský hrad. Podstatné však je, že z této doby, konkrétně z roku 1617 pochází první písemný záznam o pivovaru, sladovně, dvou chmelnicích v bezprostředním okolí, dvou spilkách v podzemí, půdách a obilnicích na pšenici a ječmen[1], což naznačuje charakter tehdy vařeného piva. Již v roce 1622 získávají klášter i s pivovarem zpět premonstráti a pivo se zde vaří až do roku 1907, kdy areál kláštera včetně pivovaru zachvátil a vážně poškodil požár. Klášter se v krátké době podařilo opravit, avšak k obnově činnosti pivovaru již nedošlo. Pokus o obnovu tradice vaření piva v klášteře nastal v roce 2003 kdy byl založen Klášterní pivovar Želiv. K dispozici však byla díky omezeným finančním prostředkům pouze již použitá varní technologie z bývalého minipivovaru Patriot v Jihlavě[2]. Sládkem v té době byl Libor Pavelec. V červenci 2005 započal spor o označení piva "klášterní", které bylo trapistickými kláštery v Belgii vykládáno jako "trapistické" pivo, tedy jako označení vázané na místo původu. Záměr však z finančních důvodů mj. i po neúspěšném pokusu se prosadit v Kanadě, skončil v roce 2010 nezdarem a činnost byla ukončena. Kanonie premonstrátů však obratem již v roce 2010 založila nový Želivský klášterní pivovar vybavený novou technologií[1]. Po dobu rekonstrukce bylo pivo Haštal a Marsil vařeno v Humpolci. Nový pivovar s 2 hl varnou a s ním i první várka byla slavnostně posvěcena 11.12.2011. Od roku 2011 do začátku roku 2014 byl sládkem v obnoveném pivovaru Jiří Novák. V současné době je vrchním sládkem Jiří Kratochvíl[3]. V roce 2016 byl celý pivovar modernizován a kapacita byla zvýšena. 2 hl varna byla vyměněna za novou o objemu 15 hl.[4]

Produkce[editovat | editovat zdroj]

Stálá produkce[editovat | editovat zdroj]

Gottschalk[5]

15° svrchně kvašené světlé klášterní pivo s obsahem alkoholu 6,5% obj. bylo první pivo po obnovení výroby. Výroba ukončena do roku 2009.

Castulus[6]

13° světlé svrchně kvašené medovinové klášterní s obsahem alkoholu 6,5 %[7] obj. Výroba ukončena do roku 2009.

Siard Falco[8]

13° svrchne kvašené klášterní pivo s višňovou příchutí a a obsahem alkoholu 5,2 % obj. Výroba ukončena do roku 2009.

Marsil[9]

Bylinné klášterní pivo. Výroba ukončena.

Magni

Klášterní borůvkové pivo. Výroba ukončena.

Milo[10]

Světlé svrchně kvašené pivo typu American Ale z ječného sladu, kalifornských kvasnic a oregonského chmele. Výroba ukončena.

Drslav[11]

Speciální svrchně kvašené světlé pivo typu Abby Ale. Výroba ukončena.

Haštal[6]

12° světlý ležák s obsahem alkoholu 5,0 % obj., vycházející z původní klášterní receptury.

Salesius[12]

15° světlý speciál s obsahem alkoholu 5,9 % obj., vařený z několika druhů sladů. Výroba ukončena.

Jeroným[13]

12° pšeničný spodně kvašený ležák, s dobou ležení přes 30 dnů.

Godšalk[14]

12° svrchně kvašené světlé pivo typu Abbey Ale.

Falco[14]

14° tmavé spodně kvašené pivo.

Příležitostná produkce[editovat | editovat zdroj]

Vitus

13° medový speciál představený dne 13.10.2012 u příležitosti 100. výročí narození opata Víta Bohumila Tajovského.

Vánoční speciál

Vánoční 15° polotmavý speciál představený na vánoce 2012, vařený z pěti druhů sladů s jemnou karamelovou příchutí.

Vánoční speciál 2013

Vánoční 15° polotmavý speciál ze světlého, karamelového, mnichovského a praženého sladu s přídavkem koriandru a medu.

Postní pivo 2014

16% polotmavý speciál z pěti druhů sladů s minimálním obsahem alkoholu 7,5 % obj.

Velikonoční speciál 2014

16% polotmavý speciál.

Vánoční speciál 2014

Polotmavý 18° speciál typu doppelbock s obsahem alkoholu 8,0 % objemových byl představen 30.11.2014.

Postní speciál

16% speciál vídeňského typu představený 21.2.2015.

Masopustní tmavá pšeničná 15°

Spodně kvašený speciál z pšeničných a tmavých sladů, čtyřnásobně chmelený, s obsahem alkoholu 5,9 % obj.

Velikonoční speciál 16°

16°speciál vídeňského typu

Vánoční speciál 2015

Polotmavý 18° speciál typu doppelbock s obsahem alkoholu 8,0 % objemových.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b O nás. Želivský klášterní pivovar [online]. [cit. 2016-01-02]. Dostupné z: http://zeliv.eu/klasterni-pivovar/o-nas/
  2. Želivský klášterní pivovar. Pivovary.info [online]. [cit. 2016-01-02]. Dostupné z: http://www.pivovary.info/prehled/zeliv/zeliv.htm
  3. Klášterní pivovar Želiv | Kam se vydat.cz. Kam se vydat - cestování, dovolená a ubytování. Foto z cest. 2016-07-25. Dostupné online [cit. 2017-04-06]. (cs-CZ) 
  4. Klášterní pivovar: Ze staré technologie zbyly tři tanky. Pelhřimovský deník. 2016-06-03. Dostupné online [cit. 2017-04-06]. (česky) 
  5. Pojmenováno po prvním opatu zdejšího kláštera Bl. Gottschalkovi.
  6. a b Pojmenován po třetím opatu kláštera Haštalovi lat. Castulus (opatem do roku 1200), díky jehož modlitbám se objevil vydatný pramen vody, z něhož je dodnes vařeno zdejší pivo.
  7. Údaj z webu pivovary.info.S ohledem na původní extrakt by se však obsah alkoholu měl pohybovat spíše kolem 5,2 % obj.
  8. Pojmenováno po 35. opatu želivském Siardu Falco.
  9. Pojmenováno po jednom z prvních opatů kláštera.
  10. Pojmenováno po 36. opatu Milo Stroblovi.
  11. Pojmenováno po jednom z prvních opatů tohoto kláštera.
  12. Pojmenováno po Salesiu Josefu Roubíčkovi, 47. opatovi zdejšího kláštera, který se zasloužil o obnovu po požáru v roce 1907.
  13. Pojmenován po 37. opatu zdejšího kláštera Jeronýmu Václavu Hlinovi, který k přestavě a obnově kláštera po požáru v roce 1712 přizvala Jana Blažeje Santiniho-Aichela.
  14. a b Pivovar - Klášter Želiv. Klášter Želiv. . Dostupné online [cit. 2017-04-06]. (cs-CZ) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 49°31′47″ s. š., 15°12′51″ v. d.