Želivský klášterní pivovar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Želivský klášterní pivovar
Želivský klášterní pivovar 01.JPG
Místo Želiv
IČO 28118685
Želivský klášterní pivovar
Želivský klášterní pivovar

Želivský klášterní pivovar je minipivovar situovaný do sklepních prostor opatství kláštera Želiv.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Navazuje na tradici vaření piva v tomto klášteře započatou již ve 14. století. Za vlády Jiřího z Poděbrad byl klášter premonstrátům zkonfiskován a roku 1467 jej získal čáslavský hejtman Burian Trčka z Lípy, kteří západní část kláštera přestavěli na tzv. Trčkovský hrad. Podstatné však je, že z této doby, konkrétně z roku 1617 pochází první písemný záznam o pivovaru, sladovně, dvou chmelnicích v bezprostředním okolí, dvou spilkách v podzemí, půdách a obilnicích na pšenici a ječmen[1], což naznačuje charakter tehdy vařeného piva. Již v roce 1622 získávají klášter i s pivovarem zpět premonstráti a pivo se zde vaří až do roku 1907, kdy areál kláštera včetně pivovaru zachvátil a vážně poškodil požár. Klášter se v krátké době podařilo opravit, avšak k obnově činnosti pivovaru již nedošlo. Pokus o obnovu tradice vaření piva v klášteře nastal v roce 2003 kdy byl založen Klášterní pivovar Želiv. K dispozici však byla díky omezeným finančním prostředkům pouze již použitá varní technologie z bývalého minipivovaru Patriot v Jihlavě[2]. Sládkem v té době byl Libor Pavelec. V červenci 2005 započal spor o označení piva "klášterní", které bylo trapistickými kláštery v Belgii vykládáno jako "trapistické" pivo, tedy jako označení vázané na místo původu. Záměr však z finančních důvodů mj. i po neúspěšném pokusu se prosadit v Kanadě, skončil v roce 2010 nezdarem a činnost byla ukončena. Kanonie premonstrátů však obratem již v roce 2010 založila nový Želivský klášterní pivovar vybavený novou technologií[1]. Po dobu rekonstrukce bylo pivo Haštal a Marsil vařeno v Humpolci. Nový pivovar s 2 hl varnou a s ním i první várka byla slavnostně posvěcena 11.12.2011. Od roku 2011 do začátku roku 2014 byl sládkem v obnoveném pivovaru Jiří Novák. V současné době je vrchním sládkem Jiří Kratochvíl[3]. V roce 2016 byl celý pivovar modernizován a kapacita byla zvýšena. 2 hl varna byla vyměněna za novou o objemu 15 hl.[4]

Produkce[editovat | editovat zdroj]

Stálá produkce[editovat | editovat zdroj]

Gottschalk[5]

15° svrchně kvašené světlé klášterní pivo s obsahem alkoholu 6,5% obj. bylo první pivo po obnovení výroby. Výroba ukončena do roku 2009.

Castulus[6]

13° světlé svrchně kvašené medovinové klášterní s obsahem alkoholu 6,5 %[7] obj. Výroba ukončena do roku 2009.

Siard Falco[8]

13° svrchne kvašené klášterní pivo s višňovou příchutí a a obsahem alkoholu 5,2 % obj. Výroba ukončena do roku 2009.

Marsil[9]

Bylinné klášterní pivo. Výroba ukončena.

Magni

Klášterní borůvkové pivo. Výroba ukončena.

Milo[10]

Světlé svrchně kvašené pivo typu American Ale z ječného sladu, kalifornských kvasnic a oregonského chmele. Výroba ukončena.

Drslav[11]

Speciální svrchně kvašené světlé pivo typu Abby Ale. Výroba ukončena.

Haštal[6]

12° světlý ležák s obsahem alkoholu 5,0 % obj., vycházející z původní klášterní receptury.

Salesius[12]

15° světlý speciál s obsahem alkoholu 5,9 % obj., vařený z několika druhů sladů. Výroba ukončena.

Jeroným[13]

12° pšeničný spodně kvašený ležák, s dobou ležení přes 30 dnů.

Godšalk[14]

12° svrchně kvašené světlé pivo typu Abbey Ale.

Falco[14]

14° tmavé spodně kvašené pivo.

Příležitostná produkce[editovat | editovat zdroj]

Vitus

13° medový speciál představený dne 13. října 2012 u příležitosti 100. výročí narození opata Víta Bohumila Tajovského.

Vánoční speciál

Vánoční 15° polotmavý speciál představený na vánoce 2012, vařený z pěti druhů sladů s jemnou karamelovou příchutí.

Vánoční speciál 2013

Vánoční 15° polotmavý speciál ze světlého, karamelového, mnichovského a praženého sladu s přídavkem koriandru a medu.

Postní pivo 2014

16% polotmavý speciál z pěti druhů sladů s minimálním obsahem alkoholu 7,5 % obj.

Velikonoční speciál 2014

16% polotmavý speciál.

Vánoční speciál 2014

Polotmavý 18° speciál typu doppelbock s obsahem alkoholu 8,0 % objemových byl představen 30.11.2014.

Postní speciál

16% speciál vídeňského typu představený 21.2.2015.

Masopustní tmavá pšeničná 15°

Spodně kvašený speciál z pšeničných a tmavých sladů, čtyřnásobně chmelený, s obsahem alkoholu 5,9 % obj.

Velikonoční speciál 16°

16°speciál vídeňského typu

Vánoční speciál 2015

Polotmavý 18° speciál typu doppelbock s obsahem alkoholu 8,0 % objemových.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b O nás. Želivský klášterní pivovar [online]. [cit. 2016-01-02]. Dostupné z: http://zeliv.eu/klasterni-pivovar/o-nas/
  2. Želivský klášterní pivovar. Pivovary.info [online]. [cit. 2016-01-02]. Dostupné z: http://www.pivovary.info/prehled/zeliv/zeliv.htm
  3. Klášterní pivovar Želiv | Kam se vydat.cz. Kam se vydat - cestování, dovolená a ubytování. Foto z cest. 2016-07-25. Dostupné online [cit. 2017-04-06]. (cs-CZ) 
  4. Klášterní pivovar: Ze staré technologie zbyly tři tanky. Pelhřimovský deník. 2016-06-03. Dostupné online [cit. 2017-04-06]. (česky) 
  5. Pojmenováno po prvním opatu zdejšího kláštera Bl. Gottschalkovi.
  6. a b Pojmenován po třetím opatu kláštera Haštalovi lat. Castulus (opatem do roku 1200), díky jehož modlitbám se objevil vydatný pramen vody, z něhož je dodnes vařeno zdejší pivo.
  7. Údaj z webu pivovary.info.S ohledem na původní extrakt by se však obsah alkoholu měl pohybovat spíše kolem 5,2 % obj.
  8. Pojmenováno po 35. opatu želivském Siardu Falco.
  9. Pojmenováno po jednom z prvních opatů kláštera.
  10. Pojmenováno po 36. opatu Milo Stroblovi.
  11. Pojmenováno po jednom z prvních opatů tohoto kláštera.
  12. Pojmenováno po Salesiu Josefu Roubíčkovi, 47. opatovi zdejšího kláštera, který se zasloužil o obnovu po požáru v roce 1907.
  13. Pojmenován po 37. opatu zdejšího kláštera Jeronýmu Václavu Hlinovi, který k přestavě a obnově kláštera po požáru v roce 1712 přizvala Jana Blažeje Santiniho-Aichela.
  14. a b Pivovar - Klášter Želiv. Klášter Želiv. . Dostupné online [cit. 2017-04-06]. (cs-CZ) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]