Železniční trať Valjevo–Loznica

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nedokončený úsek u města Valjevska Kamenica.
Tunel Trifković.

Železniční trať ValjevoLoznica (srbsky Железничка пруга Ваљево–Лозница/Želznička pruga Valjevo–Loznica) se nachází v západním Srbsku. Trať nebyla nikdy dokončena. Měla zajistit lepší spojení severovýchodní části Bosny a Hercegoviny se zbytkem Srbska. Napojena měla být na trať Ruma–Zvornik na západním a na trať Bělehrad–Bar na východním konci. Trať měla mít rozchod kolejí 760 mm. Dlouhá měla být 68,1 km.

Trať je známá také jako válečná trať (srbsky Ратна пруга/Ratna pruga), vzhledem k tomu, že její výstavbu přerušily různé válečné konflikty.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Myšlenka o spojení obou měst železnicí se objevila již v okamžiku rané fáze rozvoje železniční sítě v Srbsku, v roce 1886.[1] Stanice ve Valjevu tehdy byla pro trať z Bělehradu konečnou. Rozhodnutí trať vybudovat padlo v předvečer první světové války. Francouzský investor tehdy získal koncesi na výstavbu trati. Stavební práce postupovaly poměrně rychle; byl vyražen tunel pod vrcholem Brđani, nedaleko Valjeva. Postaveny byly také pilíře mostu přes řeku Obnica. Vzhledem k vypuknutí konfliktu však byly stavební práce zastaveny. Rozhodnutí o obnově stavebních prací na trati padlo v roce 1941, nedlouho před začátkem druhé světové války.

Na trati se měly nacházet původně nacházet 3 tunely (Popare, 1991 m – částečně proražen, Trifković, 1719 m – zcela dokončen a Jovanja, 1600 m – částečně proražen). V horském terénu, kudy trať měla být vedena, mělo být zbudováno celkem 69 mostů. Řada z nich byla dokončena a dodnes slouží pro silniční dopravu. Celkem má být na trati tunelů devatenáct se souhrnnou délkou 10 km.[2]

Po skončení konfliktu bylo provedeno několik ekonomických studií, které měly prověřit rentabilitu trati. Vzhledem k tomu, že se tento směru ukázal být jako ekonomicky ospravedlnitelný, byly stavební práce nejprve v roce 1990 a poté v roce 1998 a 1999 částečně obnoveny. Trať však nikdy nebyla dokončena. Počítalo se s maximální cestovní rychlostí 120 km/h[2] a se stavebními náklady ve výši 250 milionů USD (s tím, že již pětinu se podařilo do finálního zastavení prací proinvestovat). Stavební práce probíhaly především na tunelech, byly však zastaveny kvůli bombardování a válce v Kosovu.

Dokončení trati by zkrátilo dopravu zboží z Bosny a Hercegoviny do Severní Makedonie o 190 km. Očekávána je přeprava 800 000 lidí ročně a 3,5 milionů tun nákladu.[3] Srbská vláda počítá s tím, že dojde k dokončení výstavby trati v budoucnu; pro stavbu si nechala zpracovat projektovou a technickou dokumentaci.[4] V roce 2014 však rozhodla, že prioritní je rekonstrukce hlavní železniční trati mezi městy Stara Pazova a Novi Sad, a dokončení trati tak bylo odsunuto.[5]

Stanice[editovat | editovat zdroj]

Stanice se měly nacházet v následujících obcích.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pruga Valjevo—Loznica na srbské Wikipedii.

  1. Článek na portálu blic.rs (srbsky)
  2. a b Článek na portálu rts.rs (srbsky)
  3. Článek na portálu města Loznica (srbsky). www.loznica.rs [online]. [cit. 2017-10-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-10-23. 
  4. Tisková zpráva Vlády republiky Srbsko (srbsky)
  5. Článek na portálu blic.rs (srbsky)