Železniční trať Počerady–Vrskmaň
Počerady–Vrskmaň | |
---|---|
Vodárna u bývalé trati | |
Stát | Česko |
Technické informace | |
Délka | 18 km |
Rozchod koleje | 1435 mm (normální) |
Napájecí soustava | neelektrizovaná |
Ozubnice | ne |
Počet kolejí | 1 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Železniční trať Počerady–Vrskmaň je zrušená železnice, která v letech 1887–1984 spojovala Počerady v okrese Most s Vrskmaní v okrese Chomutov. Sloužila zejména k přepravě hnědého uhlí z dolů u Jirkova, cukrové řepy a do roku 1960 k osobní dopravě.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Koncesi k provozování dráhy získali Markus Stein a Adolf Löw 2. listopadu 1881. Jejich cílem bylo postavit železnici, která by propojila trať Ústí nad Labem – Chomutov s tratí Žatec–Obrnice. Po nové trati se mělo přepravovat hnědé uhlí z Jirkovské pánve a cukrová řepa do havraňského cukrovaru. Provoz na trati byl zahájen 1. března 1887. Až do konce roku 1922 jej zajišťovala společnost Rakouské státní dráhy. Od 1. ledna 1922 byla dráha zestátněna a spravována obvodním ředitelstvím Praha sever. Během druhé světové války trať spravovalo ředitelství v Drážďanech.[1]
Přepravu uhlí umožnily vlečky k dolům Běta a Elektra u Vrksmaně, dolu Anna ve Strupčicích a dolu Hrabák u Čepiroh. U strupčického nádraží končila dopravní lanovka od pohlodského dolu Ondřej a v Poleradech od dolu Moravia. Nákladní dopravu zajišťovala lokomotiva 414.0 a osobní dopravu tři osobní a dva zavazadlové vozy.[1]
S rozšiřováním lomů Jan Šverma a Vršany se význam lokálky snižoval. Osobní doprava byla na trati zastavena od 1. ledna 1960, ale nákladní pokračovala a v úseku Havraň–Vrskmaň probíhala až do roku 1984.[1]
Stanice a zastávky
[editovat | editovat zdroj]Většina stanic a zastávek byla otevřena 1. března 1887, ale stanice Počerady na starší trati byla v provozu od roku 1872 a koncová Vrskmaň už od roku 1870. Zastávka v Koporeči byla zřízena až 1. dubna 1933 a v Okoříně od 15. května 1933.[1] Stanice Vrskmaň (od roku Vrskmany nádraží místní dráhy[1]) na lokálce byla propojena se stanicí Vrskmaň na trati Ústí nad Labem – Chomutov až v roce 1926.[2] Na trati stávaly stanice a zastávky:[1]
- Počerady (km 0)
- Polerady u Mostu (km 4,0)
- Koporeč (km 6,0)
- Havraň (km 7,9)
- Malé Březno u Mostu (km 11,4)
- Strupčice (km 13,6)
- Okořín (km 15,8)
- Vrskmaň (Vrskmany nádraží místní dráhy, km 17,6)
- Vrskmaň (km 17,8)
Pozůstatky trati
[editovat | editovat zdroj]Těleso železnice se částečně dochovalo v úseku od Malého Března do Polerad, kde koleje nahradila asfaltová místní komunikace. Kromě propustků a jiných drobných památek se u Polerad dochoval zděný viadukt a v polích mezi Havraní a Koporečí budova vodárny.[3] Zastávka Malé Březno stávala v místech fotbalového hřiště.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Vrskmaň. Chomutov: Okresní muzeum, 2000. 40 s. ISBN 80-239-4164-X. Kapitola Vrskmaň, s. 8.
- ↑ 125 let viaduktu u Polerad [online]. Viadukt Polerady, 2011-06-01 [cit. 2020-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-03.
- ↑ Obec Polerady. Na bývalé trati [PDF online]. Obecní úřad Polerady [cit. 2020-10-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Počerady–Vrskmaň na Wikimedia Commons
- VRÁNA, Jakub. Zaniklé tratě: Heligóny havraňské lokálky neměly proti rypadlům šanci [online]. iDnes.cz, 2020-05-03 [cit. 2020-10-12]. Vložené video. Dostupné online.