Železniční trať Košice – Hidasnémeti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Košice – Hidasnémeti
Zákres trati v mapě
Zákres trati v mapě
Číslo 169
Provozovatel dráhy ŽSR
Technické informace
Délka 26,1 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová třída D4
Napájecí soustava 3 kV DC (Košice – Čaňa št.hr.)
25 kV / 50 Hz AC (Čaňa št.hr. – Hidasnémeti)
Maximální sklon 3 ‰
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 100 km/h[1]
Externí odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
trať do Žiliny
98,750 Košice
97,800 Košice nákladná stanica
97,070 Košice predmestie
Silnice R2
94,902 Barca St. 1
trať do Čierne nad Tisou
94,200
368,950
Barca
trať do Zvolena
365,260 Hr. Valaliky
ŠRT (1520 mm)
363,047 Geča
360,801 Čaňa
358,363 Gyňov
354,629 Seňa
352,839 Kechnec
350,751 státní hranice SK/HU
347,482 Hidasnémeti
trať do Miskolce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Košice – Hidasnémeti (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 169) je jednokolejná železniční trať na východním Slovensku. Trať začíná v železniční stanici Košice. Ve stanici Barca se odděluje od tratí Košice – Čierna nad Tisou a Košice – Zvolen a odtud vede jižním směrem přes Čaňumaďarské hranici, za kterou končí v pohraniční stanici Hidasnémeti. Na slovenském úseku je trať elektrifikována stejnosměrnou trakční soustavou 3 kV, která se na státní hranici mění na střídavý systém 25 kV / 50 Hz, používaný na maďarských železnicích.

Na trati je provozována mezistátní nákladní doprava a také doprava osobní, zastoupená však pouze dálkovými vlaky kategorie EuroCity. Zastávkové osobní vlaky byly na trati zrušeny v roce 2011.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Síť tratí Tiské železnice

Trať Košice – Hidasnémeti tvoří poslední a nejsevernější část původní železnice z Miskolce do Košic. Tato trať byla již ve čtyřicátých letech 19. století zahrnuta mezi plánované nejdůležitější železniční spojnice.[2] Kvůli revolučnímu roku 1848 však byla její realizace opožděna a koncesi na stavbu trati PešťMiskolcKošice obdržel hrabě Andrássy až dne 10. listopadu 1856.[2] Den nato vznikla společnost Tiské železnice (maďarsky Tiszavidéki Vasút), jež tuto trať začala stavět. Po několika problémech s nedostatkem financí, které vyřešily půjčky od státu a nákup části akcií, byla roku 1858 zahájena realizace i trati do Košic. 5. července 1860 do Košic dorazil první neoficiální vlak a pravidelný provoz započal 14. srpna téhož roku.[3]

První léta provozu nepřinesla větší úspěchy, protože kratší trať PešťMiskolc přes Füzesabony, původně do projektu také zahrnutá, se realizace nakonec nedočkala (postavila ji až jiná společnost mnohem později).[2] Ještě ve druhé polovině 60. let tak cesta vlakem z Košic do Pešti trvala až 15 hodin, což bylo pomalejší než dostavníkem.[2] Roku 1880 byla společnost Tiské železnice zestátněna.[3]

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1918 trať převzaly nové vzniklé Československé státní dráhy (ČSD), které provedly poválečnou obnovu svršku. V období druhé světové války trať provozovaly Slovenské železnice (SŽ) a v květnu 1945 se trať opět vrátila do vlastnictví ČSD. Roku 1949 vznikl v blízkosti trati nový průmyslový podnik, který začal využívat služeb železnice – stal se jím závod Železničná priemyselná stavebná výroba (ŽPSV) Čaňa.[4] Roku 1955 byla položena druhá traťová kolej v úseku Barca St. 1 – Košice, společnému s trati Košice – Čierna nad Tisou.[5] Stejný úsek také prošel počátkem šedesátých let elektrifikací pomocí v té době používané stejnosměrné soustavy 3 kV – elektrický provoz zde probíhá od 18. ledna 1962.[5]

Od druhé poloviny 70. let rostl význam spojnice pro mezinárodní dopravu do Maďarska a následně přišel plán zahájit elektrifikaci i na této trati. První úsek BarcaČaňa byl pro elektrickou trakci otevřen 7. listopadu 1984, následně však na více jak deset let práce ustaly.[6] Elektrifikace přeshraničního úseku ČaňaHidasnémeti započala až po roce 1993, kdy byla dohodnuta spolupráce s maďarskou stranou. Na státní hranici se tak setkala slovenská stejnosměrná soustava s maďarskou střídavou 25 kV / 50 Hz.[7] Zahajovací elektrický vlak po trati projel 5. června 1997, veden lokomotivou 350.012.[7] Zajímavostí je fakt, že ve stejný den byl pro elektrický provoz otevírán také úsek PlavečPusté Pole na trati Prešov – Muszyna a tento vlak projel oba tyto úseky najednou.[7] Krátce nato začala pravidelná mezistátní osobní i nákladní doprava. Dočasně bylo Hidasnémeti pouze oddělenou stanicí střídavé soustavy – elektrifikace trati z Miskolce byla dokončena až v roce 2000.[7]

Nízké využití regionálních osobních vlaků na trati vedlo k postupné redukci spojů – zatímco v jízdním řádu 1997/1998 bylo v relaci Košice – Čaňa zavedeno pět párů vlaků a další tři v celé trati až do Hidasnémeti,[8] roku 2009 už šlo o pouhé tři páry, z toho jeden pouze v pracovní dny v úseku KošiceGyňov.[9] Přeshraniční vlaky do Maďarska byly zrušeny v prosinci 2010; provoz posledních dvou párů vlaků do Gyňova, zaváděných jen v pracovní dny, skončil se změnou jízdního řádu v květnu 2011 a spoje dosud nebyly obnoveny.[7][10]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Železniční stanice Hidasnémeti

V současnosti (2017) jsou na trati provozovány pouze dva páry vlaků kategorie EuroCity, vedené ve dvanáctihodinovém taktu v relaci KošiceMiskolc.[11] Nákladní dopravu zastupují mezistátní nákladní vlaky dopravce ZSCS, spojující Košice s Hidasnémeti, kde si vlaky přebírá maďarská strana. Do stanice Čaňa příležitostně zajíždí vlaky soukromých dopravců k odvozu výrobků z místního závodu ŽPSV.[4] Kvůli styku dvou odlišných napájecích soustav jsou na přeshraničních vlacích používány dvousystémové elektrické lokomotivy, nejčastěji řad 350 či 363.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. TABUĽKY TRAŤOVÝCH POMEROV 109B [online]. Bratislava: Železnice Slovenskej republiky, 2005-12-11, rev. 2015-11-15 [cit. 2017-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02. (slovensky) 
  2. a b c d ŽSR 169 : Košice - Hidasnémeti MÁV [online]. Vlaky.net [cit. 2017-01-30]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. a b HALFAR, Richard. Život v rytme „Áčiek“ (5. diel – história rušňov s jedinou hnacou osou u Tiskej železničnej spoločnosti) [online]. Vlaky.net, 2010-09-12 [cit. 2017-01-30]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. a b WEINWURM, Milan. Železničná stanica Čaňa [online]. Vlaky.net, 2015-03-06 [cit. 2017-01-30]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. a b ŽSR 190 : Košice - Kalša - Trebišov, Sátoraljaújhely-Slovenské N. M. - Čierna n./T. [online]. Vlaky.net [cit. 2017-01-30]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. WEINWURM, Milan. Železničná stanica Barca dnes [online]. Vlaky.net, 2015-02-11 [cit. 2017-01-30]. Dostupné online. (slovensky) 
  7. a b c d e LISINOVIČ, Miroslav. Tri hodiny v Hidasnémeti... [online]. Railtrains.sk, 2011-08-14 [cit. 2017-01-30]. Dostupné online. (slovensky) 
  8. http://www.vlaky.net/upload/trate/trate/prilohy/002083-GVD-1997-1998.pdf Cestovný poriadok 1997/1998 169 Košice-Kechnec-Hidasnémeti a späť
  9. http://www.vlaky.net/upload/trate/trate/prilohy/000238-GVD-2008-2009.pdf Cestovný poriadok 2008/2009 169 Košice-Hidasnémeti a späť
  10. http://www.zeleznicne.info/storage/kcp20101212/20101212_169.pdf Cestovný poriadok 2010/2011 169 Košice-Hidasnémeti a späť
  11. CESTOVNÝ PORIADOK VLAKOV OSOBNEJ DOPRAVY 2016/2017 – trať 169 [online]. Bratislava: Železnice Slovenskej republiky, 2016-12-11 [cit. 2017-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-11. (slovensky)