Štefan Kiripolský
| Štefan Kiripolský | |
|---|---|
| Narození | 14. prosince 1914 Palárikovo |
| Úmrtí | 6. července 1992 (ve věku 77 let) |
| Povolání | rozhlasový moderátor, politický vězeň a rozhlasový redaktor |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Štefan Kiripolský (14. prosince 1914[1] Slovenský Meder – 6. července 1992) byl pracovník vídeňské pobočky Rádia Svobodná Evropa, který byl v roce 1954 sovětskými okupačními vojsky (pravděpodobně ve spolupráci s československou Státní bezpečností) z Rakouska unesen do Československa, kde byl odsouzen na doživotí.
Emigrace[editovat | editovat zdroj]
V létě 1952 Štefan Kiripolský uprchl z Československa spolu se svou družkou Helenou Neumannovou. V noci tajně na loďce přepluli Dunaj do Rakouska a usadili se jako političtí uprchlíci ve Vídni. Zde začal Kiripolský pracovat ve vídeňské pobočce Rádia Svobodná Evropa a údajně byl také spolupracovníkem americké vojenské zpravodajské služby CIC. Pomáhal s výslechem uprchlíků z východního bloku a vysílal agenty do Československa a Maďarska, kteří měli pomáhat při přechodech hranice a získávat informace.
Už koncem roku 1952 měla Státní bezpečnost ve vídeňské pobočce Rádia Svobodná Evropa nasazeného agenta, který podával hlášení mimo jiné o činnosti Štefana Kiripolského. V lednu 1953 již byl vypracován plán na únos Kiripolského. Ve Vídni ho měla uskutečnit tříčlenná skupina agentů ve spolupráci se sovětskou vojenskou rozvědkou. Tento plán však nebyl realizován, protože náměstek ministra národní bezpečnosti Antonín Prchal ho z nezjištěných důvodů neschválil.[2]
Únos z Rakouska[editovat | editovat zdroj]
Samotný únos Kiripolského a Neumannové nakonec uskutečnila okupační Sovětská armáda. V srpnu 1954 plánovala dvojice strávit dovolenou v jižním Rakousku, což však znamenalo, že budou muset cestovat přes sovětskou okupační zónu. Navzdory varováním se Kiripolský a Neumannová pro cestu rozhodli. Na železničním kontrolním bodě ve Vídeňském Novém Městě je sovětští vojáci vysadili z vlaku, posadili do auta a odvezli na výslech. Kiripolského obvinili z provádění špionáže proti Sovětskému svazu a snažili se získat informace o pracovnících CIC ve Vídni. Dne 10. září 1954 oba předali československými orgánům v Mikulově, odkud byli převezeni do Prahy. Rok a půl byl Kiripolský podrobován výslechům spojeným s mučením a týráním a 27. července 1955 byl odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody. Ten mu byl později změněn nejprve na 25 a poté na 15 let vězení. Helena Neumannová byla odsouzena k pěti letům odnětí svobody.
Vězení[editovat | editovat zdroj]
Štefan Kiripolský si odpykával trest v leopoldovské a ilavské věznici. Zmírnění trestu pravděpodobně souviselo s nabídkou Státní bezpečnosti, aby Kiripolský veřejně vystoupil s předem nacvičeným prohlášením o Rádiu Svobodná Evropa a CIC. K tomu nakonec nedošlo, protože jeho projev byl příliš mechanický a nevěrohodný. Během trestu pracoval později v nemocnici ilavské věznice.
Z vězení byl propuštěn až v období pražského jara v květnu 1968 po téměř 14 letech. Zemřel 6. července 1992.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Štefan Kiripolský na slovenské Wikipedii.
- ↑ Registračné protokoly agentúrnych a operatívnych zväzkov Štátnej bezpečnosti [online]. upn.gov.sk [cit. 2016-02-03]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Tomek (2006)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HRADSKÝ, Juraj. Odsúdený č. 3359 Štefan Kiripolský. Bratislava: Slovart, 2015. ISBN 978-80-556-1430-4. (slovensky)
- TOMEK, Prokop. Československé bezpečnostní složky proti Rádiu Svobodná Evropa – „Objekt ALFA“. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2006. Dostupné online. Kapitola Dobrovolné i nedobrovolné návraty do Československa, s. 194–195.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Štefan Kiripolský
- (anglicky) In the Shadows of The Third Man: Political Kidnapping in Vienna
