Šejchupura

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Šejchupura
شیخوپورہ (urdsky)
شیخوپور (paňdžábsky)
Pevnost v Šekhupuře
Pevnost v Šekhupuře
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška236 m n. m.
Časové pásmo+5
StátPákistánPákistán Pákistán
ProvinciePáňdžáb
DistriktLáhaur
OkresŠejchupura
Šejchupura
Šejchupura
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha75 km²
Počet obyvatel473 129[1] (2017)
Správa
StatusMěsto
PSČ39350
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šejchupura (urdsky شیخوپورہ, paňdžábsky شیخوپور, anglicky Sheikhupura) je město v provincii Paňdžáb v Pákistánu. Šejchupura byla založena v roce 1607 mughalským císařem Džahángírem a v roce 2017 byla 17. největším pákistánským městem podle počtu obyvatel.[2][3] Je sídlem okresu Šejchupura. Šejchupura je průmyslovým centrem a satelitním městem Láhauru, od kterého se nachází asi 38 km na severozápad.[4]

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Oblast kolem Šejchupury byla dříve známa jako Virk Garh neboli „Virkská pevnost“, což odkazovalo na etnickou skupinu Džátů, kteří zde žili. Město založené v roce 1607 pojmenoval sám mughalský císař Džahángír – první jméno města je zaznamenáno v jeho pamětech Tzuk e-Džahángírí, kde město označuje jako Džahángír pura.[5] Město poté začalo být známé pod svým současným názvem, který je odvozen od Džahángírovy přezdívky Šejchu, kterou mu dala jeho matka, manželka Akbara Velikého.[6]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pevnost Šejchupura byla postavena v roce 1607

Mughalská říše[editovat | editovat zdroj]

Mughalský císař Džahángír položil základy Šejchupury v roce 1607 poblíž staršího města, které bylo významným provinčním městem v rané mughalské éře.[7] V letech 1607–1620 nechal postavit nedaleký komplex Hirán Minár, nejznámější místo v Šejchupuře, jako památník pro svého jelena Mansiraje, a to v době, kdy tato oblast sloužila císaři jako královské loviště.[8] Džahángír položil v roce 1607 základy pevnosti Šejchupura, která se nachází v centru města.

Britská Indie[editovat | editovat zdroj]

Po nastolení britské koloniální vlády byl Bhattiům navrácen majetek, který jim byl zabaven sikhy. Rozsáhlá oblast mezi řekami Čanáb a Ráví byla zpočátku spojena do jednoho okresu, jehož prvním sídlem byla do roku 1851 Šejchupura. Oblast kolem Šejchupury získala v roce 1919 status okresu, jehož prvním správcem byl M.M.L. Karry.[9]

Rozdělení obyvatelstva[editovat | editovat zdroj]

Před rozdělením Britské Indie tvořili sikhové 19 % obyvatel okresu. Přestože v oblasti převažovali muslimové, sikhové doufali, že hraniční komise přidělí oblast Indii vzhledem k blízkosti Šejchupury k městu Nánkana Sáhib, které je považováno za rodiště zakladatele sikhismu Gurua Nánaka.[10] Šejchupuru nepostihly nepokoje, které předtím v roce 1947 zachvátily Láhaur a sikhské obyvatelstvo města se nepřesunulo do Indie dříve, než byla vyhlášena Radcliffova linie, která vytyčila hranice Paňdžábu na indickou a pákistánskou část.[10]

Sikhové z města neodešli a zůstali ve městě uvězněni až do 31. srpna 1947.[10] V městském uprchlickém táboře bylo ubytováno na 100 000 sikhských uprchlíků, kteří do města přišli na začátku tohoto roku z Gudžranvaly a okolních měst.[10] V Šejchupuře vypukly nepokoje mezi muslimy a sikhy, při kterých bylo mezi 16. a 31. srpnem zabito odhadem 10 000 lidí.[10]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání lidu z roku 1998 žilo ve městě 280 263 obyvatel. Podle pákistánského sčítání lidu z roku 2017 žilo ve městě 473 219 obyvatel, což je za 19 let nárůst o 68,82 %.[11]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sheikhupura na anglické Wikipedii.

  1. Pakistan: Provinces and Major Cities - Population Statistics, Maps, Charts, Weather and Web Information
  2. Pakistan City & Town Population [online]. Tageo.com [cit. 2021-11-09]. Dostupné online. 
  3. POPULATION SIZE AND GROWTH OF MAJOR CITIES [online]. [cit. 2021-11-09]. Dostupné online. 
  4. Kot Dayal Das Map — Satellite Images of Kot Dayal Das [online]. maplandia.com [cit. 2021-11-09]. Dostupné online. 
  5. ABÍD, Ali. Sheikhupura’s historical sites attractive for tourists [online]. nation.com.pk [cit. 2021-11-09]. Dostupné online. 
  6. District Profile: Central Punjab- Sheikhupura [online]. [cit. 2021-11-09]. Dostupné online. 
  7. Asian Historical Architecture: A Photographic Survey [online]. orientalarchitecture.com [cit. 2021-11-09]. Dostupné online. 
  8. RUGGLES, D. Fairchild. Islamic Gardens and Landscapes. [s.l.]: University of Pennsylvania ISBN 9780812207286. 
  9. COLONIAL TRANSFORMATION IN THE DISTRICT OF SHEIKHUPURA, 1849-1947 [online]. [cit. 2021-11-09]. Dostupné online. 
  10. a b c d e MENON, Ritu; BHASIN, Kamla. Borders & Boundaries: Women in India's Partition. 1998. vyd. [s.l.]: Rutgers University Press Dostupné online. ISBN 9780813525525. (anglicky) 
  11. PAKISTAN: Provinces and Major Cities [online]. [cit. 2021-11-09]. Dostupné online.