Kostel Proměnění Páně a svatého Mikuláše
| Kostel Proměnění Páně a svatého Mikuláše | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Královéhradecký |
| Okres | Jičín |
| Obec | Nová Paka |
| Souřadnice | 50°29′41,63″ s. š., 15°31′27,11″ v. d. |
  Kostel Proměnění Páně a svatého Mikuláše | |
| Základní informace | |
| Církev | řeckokatolická |
| Provincie | česká |
| Užívání | soukromý |
| Zasvěcení | svatý Mikuláš |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Typ stavby | kostel |
| Výstavba | 18. století |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | dřevo |
| Další informace | |
| Kód památky | 31565/6-1284 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Proměnění Páně a svatého Mikuláše je dřevěná řeckokatolická stavba z 18. století nacházející na východně města Nová Paka ve svahu Husova kopce. Do Nové Paky byl přenesen z obce Obava nedaleko Mukačeva na Podkarpatské Rusi. Do Obavy se dostal v roce 1788 ze slovenské obce Smrečany.[1] Původně byl zasvěcený Zesnutí Přesvaté Bohorodice.[2]
Před zkázou ho v Obavě zachránil novopacký továrník Otto Kretschmer, který ho nechal v roce 1930 rozebrat a převézt na svůj pozemek na západním svahu Husova kopce v Nové Pace, kde vlastnil letohrádek. Zde kostel po řádné konzervaci znovu nechal postavit. Kostel je roubený ze silných dubových trámů, které k sobě těsně přiléhají až k temeni střechy. Střecha je stupňovitá, pokrytá šindelem. Střecha přečnívá a vytváří ze tří stran podsíň lemovanou sloupy. Vpředu nad vchodem a kruchtou je čtyřboká barokní věž zakončena osmihrannou bání se zasklenou lucernou a dvojitým křížem. Střechy nad lodí a kněžištěm jsou zakončeny menšími cibulovými báněmi. Do kostela se vchází pod kruchtou jednodílnými dveřmi, za kterými je část určena pro ženy, odtud lze stoupat na kruchtu a dále do věže.[3] Podélná okna jsou malá a podlaha je z dubových špalíčků. Prostor mezi třemi vchody do kněžiště je vyplněn ikonickými obrazy světců, které opravil Karel Medlík, žák Václava Kretschmera. V presbyteriu je umístěn svatostánek, který měl sloužit k uschování uren majitelova rodu. V interiéru byly umístěny pozdně gotické sochy světců, plastiky Piety a Madony ze 16. století a bohatě zdobený oltář zhotovený koncem 17. století, dále ikonostas z roku 1812.[4][1]
Po roce 1948 byl kostel zestátněn. Před likvidací ho zachránila až restituce po roce 1989, kdy byl kostel vrácen potomkům majitele. V interiéru se zachovala pouze původní měděná křtitelnice. Kostel byl po roce 1989 znovu vysvěcen a je propůjčován řeckokatolické i římskokatolické církvi. Kostel je na seznamu kulturních nemovitých památek od 3. května 1958.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b ČÍŽEK, Jiří. řeckokatolický dřevěný kostel, Nová Paka. www.hrady.cz. 2013-05-26. Dostupné online [cit. 2018-02-06]. ISSN 1803-0076.
- ↑ http://www.kudyznudy.cz/Aktuality/Velke-manevry--mala-kaple,-obri-kostel-a-dalsi--st.aspx
- ↑ BOHÁČ, Zdeněk. Poutnı́ mı́sta v Čechách. Praha: Nakl. Debora, 1995. ISBN 80-85923-07-6.
- ↑ Archivovaná kopie. test.cirkevnituristika.cz [online]. [cit. 2018-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-02-07.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Proměnění Páně a svatého Mikuláše na Wikimedia Commons
