Čtyřúhelníkové valy Mšecké Žehrovice
| Keltská viereckschanze u Mšeckých Žehrovic | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | Mšecké Žehrovice,  Česko |
| Souřadnice | 50°10′13,7″ s. š., 13°55′13,5″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 14843/2-2773 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čtyřúhelníkové valy u Mšeckých Žehrovic v okrese Rakovník jsou pozůstatkem ohrazení z období laténské kultury označované jako viereckschanze. Jejich pozůstatky jsou chráněny jako kulturní památka.[1]
Archeologický výzkum
[editovat | editovat zdroj]Lokalita byla opakovaně archeologicky zkoumána (v roce 1943 Ivanem Borkovským, v roce 1968 Libuší Jansovou a v letech 1979–1988 Natálií Venclovou).[2] Krajina v širším okolí Mšeckých Žehrovic byla osídlena v posledních stoletích před Kristem Kelty.
Nesporným dokladem keltského osídlení lokality byl náhodný objev opukové hlavy keltského druida v roce 1943 v nedaleké pískovně. Dnes je tento náhodný nález jedním ze světově proslulých artefaktů Národního muzea v Praze.[3]
Archeolog Jiří Waldhauser se domnívá, že místo nebylo trvale osídleno, protože nálezy jsou „nápadně chudé“. Nalezena byla kostěná hrací kostka a několik keramických fragmentů kovových předmětů.[2] Lokalita je lidově nazývána Švédské šance, Žižkův tábor nebo Ležení krále Jiřího z Poděbrad.[4]
Při archeologickém výzkumu v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století vedeném archeoložkou Natalií Venclovou byl objeven tzv. čtyřúhelníkový val. Lokalita má tvar lichoběžníku o stranách 116 × 162 metrů v šířce 89 metrů a je obehnána příkopem. Dodnes zachovalé a zřetelné velmi pevné valy byly zbudovány z hlíny a drobného štěrku. Lichoběžník je v polovině přepažen příkopem s náspem, v severní části je val zřetelnější, má dva náspy se dvěma příkopy hlubokými tři až pět metrů.[5]
Při archeologickém průzkumu byl objeven ještě další příkop paralelní s delšími stranami lichoběžníku vzdálený od opevnění přes šedesát metrů s kruhovou prohlubní na vyvýšeném místě. Archeologové předpokládají, že je to pozůstatek po obranné hlásce.[6]
Uvnitř čtyřúhelníkové plochy byly objeveny základy rozměrné budovy (13,5 × 9,5 metru), jejíž kopie byla zbudována v Archeoparku v Prášilech na Šumavě. Nedaleko byly objeveny a prozkoumány tři zahloubené chaty, jejichž vznik je odhadován do druhého nebo prvního století před naším letopočtem. V jedné z nich byly objeveny zbytky železářské pece.[7]
Na lokalitě byly nalezeny při minulých výzkumech švartnové náramky a střepy laténských nádob.[4]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Valy ve tvaru nepravidelného obdélníka leží v lesní oboře na vyvýšenině s porostem smrků asi jeden kilometr Mšeckých Žehrovic. Zemní fortifikace pravoúhlého půdorysu datovaná do doby laténské leží v jihozápadní části katastru obce. Z fortifikace se poměrně zřetelně dochoval obvodový val.[8]
Pozemek je součástí ohrazené obory Libeň a přírodní rezervace Louky v oboře Libeň a není volně přístupný. V těsné blízkosti ohrazené obory vede cesta s červeně značenou turistickou trasou z Nového Strašecí do Mšeckých Žehrovic. Lokalita je ze značené cesty alespoň z části viditelná.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-11-04]. Identifikátor záznamu 125254 : Čtyřúhelníkové valy Viereckschanze, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b WALDHAUSER, Jiří. Keltské Čechy. Praha: Academia, 2012. 388 s. ISBN 978-80-200-2119-9. S. 198–201.
- ↑ Archeologická sbírka [online]. Národní muzeum [cit. 2023-02-04]. Dostupné online.
- ↑ a b BEDNAŘÍK, Tomáš. Historické památky Rakovnicka. Rakovník: Raport, 1997. 178 s. ISBN 80-902190-2-0. S. 87–88.
- ↑ BEDNAŘÍK, Tomáš. Historické památky Rakovnicka. Rakovník: Raport, 1997. 178 s. ISBN 80-902190-2-0. S. 87.
- ↑ BEDNAŘÍK, Tomáš. Historické památky Rakovnicka. Rakovník: Raport, 1997. 188 s. ISBN 80-902190-2-0. S. 88–89.
- ↑ WALDHAUSER, Jiří. Keltské Čechy. Praha: Academia, 2012. 388 s. ISBN 978-80-200-2119-9. S. 198–201.
- ↑ VENCLOVÁ, Natalie. Stavby v pravoúhlých ohrazených areálech posledních staletí př. Kr.. Muzejní a vlastivědná práce. Časopis Společnosti přátel starožitností. 1995, roč. 33, čís. 1, s. 24–34. ISSN 0027-5255.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BLAŽKOVÁ, Kateřina; SEDLÁČEK, František; STOLZ, Daniel; STOLZOVÁ, Dana; VENCLOVÁ, Natalie. Příběh nejkrásnější keltské hlavy. Pohled do života Keltů nejen na Novostrašecku. Rakovník: Muzeum T. G. M. Rakovník, 2020. 111 s. ISBN 978-80-85081-42-8.
- VENCLOVÁ, Natalie. Mšecké Žehrovice in Bohemia. Archaeological background to a Celtic hero 3rd-2nd cent. B.C. Sceaux: Kronos, 1998. 384 s. ISBN 2-910652-04-1.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu keltská viereckschanze u Mšeckých Žehrovic na Wikimedia Commons
