Škoda 24FC
| Škoda 24FC | |
|---|---|
 Škoda 24FC na Mezinárodním strojírenském veletrhu Brno 2010 | |
| Typ | Škoda 24FC |
| Výrobce | Ústav jaderného výzkumu |
| Výroba v letech | 2009 |
| Technické údaje | |
| Délka | 11 990 mm |
| Šířka | 2 500 mm |
| Pohotovostní hmotnost | 14 000 kg |
| Motory a převodovky | |
| Elektromotor | asynchronní Škoda |
| Výkon elektromotoru | 120 kW |
 multimediální obsah na CommonsNěkterá data mohou pocházet z datové položky. | |
Škoda 24FC (obchodním jménem TriHyBus, původně H2bus) je český hybridní autobus na vodíkový pohon, elektrobus čerpající energii z palivových článků, který byl vyvíjen od roku 2006 Ústavem jaderného výzkumu v Řeži.[1] Prototyp byl dokončen v polovině roku 2009 a do provozu má být nasazen u firmy Nerabus (skupina Veolia Transport Česká republika) na lince městské hromadné dopravy v Neratovicích,[1] případně na dalších linkách.[2]
Historie vývoje
[editovat | editovat zdroj]Evropská unie založila v lednu 2004 speciální technologickou platformu pro podporu výzkumu a vývoje vodíkového pohonu (existuje i obdobná česká platforma[3]). Ústav jaderného výzkumu v Řeži je hlavním řešitelem projektu českého vodíkového autobusu.[1] Podle BUSportálu.cz se má jednat o první autobus s touto technologií v České republice i v nových zemích EU, ačkoliv již v roce 2005 existovalo na světě kolem 600 prototypů vodíkových automobilů, v roce 2009 kolem tisíce.[1] Předpokládá se, že v roce 2030 bude nejméně třetina vyráběných automobilů mít vodíkový pohon.[1] V západní Evropě (Barcelona, Berlín, Londýn či Reykjavík) již vodíkové autobusy na některých linkách experimentálně jezdí.[4] Česká verze má však mít vyšší účinnost a delší dojezd,[5] protože má být první ve využití elektrické energie ze tří zdrojů.[6]
Technologická zařízení pro vodíkový pohon vozidla vyvíjí od roku 2006 Ústav jaderného výzkumu v Řeži, vývojový tým vede Luděk Janík a na vývoji pracují ještě další tři pracovníci ÚJV.[1] Cílem projektu s názvem FCZ-H2BUS[2] (způsob psaní spojovníku v názvu projektu se různí, píše se též FCZ-H2-BUS nebo FCZ H2-BUS) je představit vodíkový pohon veřejnosti a tím napomoci jeho širšímu využití v dopravě.[1] Náklady na vývoj a úpravu autobusu na vodíkový pohon jsou asi 30 milionů Kč. Na financování autobusu i čerpací stanice se podílejí i strukturální fondy Evropské unie (operační fond Infrastruktura[7]) a Ministerstvo dopravy České republiky (z kapitoly pro rozvoj alternativních paliv[7]),[8] které se dohromady podílí na celém projektu 75 %,[9] a to 56 % Evropská unie a 19 % Ministerstvo dopravy ČR, zbytek hradí partneři projektu.[10]
Karoserii typu Citelis 12M dodala společnost Irisbus Iveco[8] Elektrický pohon a řídicí systém dodala Škoda Electric.[1] Palivový článek, nádrže a další vodíkovou infrastrukturu dodává společnost Proton Motor z bavorského Puchheimu.[1] Na projektu dále spolupracuje IFE Halden z Norska, JRC Petten z Nizozemska, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a dopravní společnost Nerabus s. r. o. Konečnou kompletaci a uvedení do chodu má provést Škoda Electric.[11]
V polovině února 2009 ÚJV oznámil, že vozidlo již zkušebně jezdí na elektřinu z akumulátorů a ultrakapacitorů a vodíková část technologie má být dokončena do dvou měsíců.[1]
Vzhledem k propagačnímu účelu prototypu má být se zavedením vozidla spojena propagační kampaň a prostor pro cestující bude vybaven LCD monitorem MMI, který bude zobrazovat aktuální energetické procesy během jízdy.[5][7][11]
Zkušební provoz v Neratovicích
[editovat | editovat zdroj]Prototyp má být od poloviny roku 2009 nasazen do zkušebního provozu u firmy Nerabus (skupina Veolia Transport Česká republika) na lince městské hromadné dopravy v Neratovicích.[1]
Vodíková čerpací stanice za asi 20 milionů Kč, první na území České republiky,[2] byla vybudována v areálu společnosti Nerabus a provozuje ji společnost Linde Gas,[1] která po světě provozuje již několik desítek takových stanic.[8] Vodík je do stanice dovážen z Ostravy,[8] ačkoliv původně byl projekt zacílen na Neratovice kvůli přebytku vodíku produkovaného Spolanou Neratovice[7] při parním reformingu zemního plynu[12] a informace o použití neratovického vodíku se objevují dosud.[12][13] Stanice, první svého druhu v Česku a střední a východní Evropě, byla slavnostně otevřena 5. listopadu 2009.[14][15]
Společnost Linde Gas a. s. byla vybrána ve výběrovém řízení a smlouvu s ÚJV uzavřela v říjnu 2007.[2] Stanice je na vzdálenost dojezdu od nejbližší další vodíkové čerpací stanice v Drážďanech, což umožní využití i zahraničním vodíkovým automobilům.[9]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Autobus má karoserii Irisbus Citelis o délce 12 metrů.[5][6] Pohotovostní hmotnost celého vozidla má být 14 tun, celková hmotnost 18 tun.[5][6] Maximální rychlost má být 65 km/h.[5][6]
Hnací asynchronní elektromotor má výkon 120 kW[5][6][12] (některé zdroje psaly o výkonu 50 kW[1][12]).
Energetické zdroje mají mít celkový výkon přes 200 kW.[12] Zdrojem elektrické energie mají být
- palivové články 48 kW PEM[5][6] (původně se uváděl výkon asi 100 kW[11])
- trakční akumulátor shromažďující rekuperovanou brzdnou energii, typ Li-Ion (max. 100 kW, 26 kWh, 422V, LiFePO4),[5][6] původně byl zmiňován akumulátor NiCd[11]
- ultrakapacitory pokrývající proudové špičky při rozjezdu[1] (celkem 17, 8F, 780V, max. 200 kW, využitelná energie 0,32 kWh)[5][6]
Vodík má být umístěn v plynném stavu pod tlakem 35 MPa v tlakových lahvích na střeše autobusu,[11] a to čtyři nádoby s celkovým objemem 820 litrů,[5][6] které mají pojmout až 20 kg vodíku.[1] Některé zdroje psaly v roce 2007 o 8 nádobách po 205 litrech, celkem pro 41 kg vodíku.[11][16]
Spotřeba se odhaduje asi na 7,5 kg[5][6] nebo 8 kg vodíku na 100 kilometrů.[9] Původně se psalo o dojezdu 400 až 500 kilometrů,[7] později o dojezdu 250 kilometrů[5] nebo necelých 300 kilometrů.[1]
Náklady na kilometr jízdy mají být srovnatelné s naftovými autobusy,[9] vodíkové vozidlo však emituje jen vodní páru. Na vodík se zatím na rozdíl od jiných paliv nevztahuje spotřební daň.[13]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p J. L. M.: První autobus na vodíkové palivové články míří do finiše, BUSportál.cz, 19. 2. 2009
- ↑ a b c d Vodíkový autobus s palivovými články Archivováno 17. 12. 2008 na Wayback Machine., oficiální web prvního vodíkového autobusu v ČR
- ↑ Česká vodíková technologická platforma
- ↑ Jaderné elektrárny mohou vyrábět vodík pro čistější dopravu Archivováno 12. 4. 2008 na Wayback Machine., Česká nukleární společnost, Zpravodaj ČNS 10/2006
- ↑ a b c d e f g h i j k l Škoda Electric pokročila ve vývoji vodíkového autobusu, EnviWeb.cz, 19. 2. 2009
- ↑ a b c d e f g h i j Na unikátním autobusu pracuje i Škoda Electric, Škodovák č. 38[nedostupný zdroj], listopad 2008, str. 3, 5 a 6, informační časopis společnosti Škoda Holding a. s.
- ↑ a b c d e Téma měsíce: Vodíkový autobus z Neratovic, Český rozhlas, 29. 4. 2006, Zdeněk Vališ
- ↑ a b c d Zeptali jsme se na podrobnosti k projektu prvního českého „h2busu“, BUSportál.cz, 3. 2. 2009
- ↑ a b c d Miroslav Petr: Od května budeme tankovat vodík. Ústav jaderného výzkumu a Linde Gas dokončují první vodíkovou pumpu v České republice., Hospodářské noviny, 28. 1. 2009
- ↑ Robert Zelenka: Autobus na vodíkový pohon vyjde na 35 milionů[nedostupný zdroj], časopis E15, 20. 2. 2009
- ↑ a b c d e f Vodíkový autobus v ČR - poslední informace Archivováno 16. 4. 2008 na Wayback Machine., H2web, 13. 2. 2007, zdroj: ÚJV Řež
- ↑ a b c d e Tisková zpráva: Vodíkový autobus vyjede už za rok[nedostupný zdroj], BUSportál.cz, 11. 2. 2008
- ↑ a b V Česku se začne jezdit na vodík, Český rozhlas, 19. 2. 2009, Zdeněk Vališ
- ↑ ČT24. V Česku se otevírá první vodíková čerpací stanice [online]. Ct24.cz, 2009-11-05 [cit. 2009-11-07]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ dabra. První vodíková čerpací stanici v Česku byla oficielně otevřena v Neratovicích [online]. Busportal.cz, 2009-11-05 [cit. 2009-11-07]. Dostupné online.
- ↑ Jan Veselý: Vodíkový autobus v ČR, Autobusové noviny. 30. 10. 2007, jako zdroj uveden článek na H2webu
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Jan Veselý: Vodíkový autobus v ČR, Autobusové noviny. 30. 10. 2007, jako zdroj uveden článek na H2webu
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Škoda 24FC na Wikimedia Commons - Vodíkový autobus s palivovými články Archivováno 25. 6. 2010 na Wayback Machine., oficiální web prvního vodíkového autobusu v ČR (web spuštěn 15. července 2008)
- Téma měsíce: Vodíkový autobus z Neratovic, Český rozhlas, 29. 4. 2006, Zdeněk Vališ
- Vodíkový autobus v ČR - poslední informace, H2web, 13. 2. 2007, zdroj: ÚJV Řež
- Od května budeme tankovat vodík. Ústav jaderného výzkumu a Linde Gas dokončují první vodíkovou pumpu v České republice., Hospodářské noviny, 28. 1. 2009
- Zeptali jsme se na podrobnosti k projektu prvního českého „h2busu“, BUSportál.cz, 3. 2. 2009
- J. L. M.: První autobus na vodíkové palivové články míří do finiše, BUSportál.cz, 19. 2. 2009
- V Česku se začne jezdit na vodík, Český rozhlas, 19. 2. 2009, Zdeněk Vališ
- Škoda Electric pokročila ve vývoji vodíkového autobusu, EnviWeb.cz, 19. 2. 2009
- První vodíková čerpací stanice v ČR
