Čechovna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Čechovna
Čechovna
Čechovna
Účel stavby

dům správce velkostatku

Základní informace
Slohpozdní baroko
Výstavba2. polovina 18. století
Současný majitelZámek Liteň, o.s.
Poloha
AdresaLiteň, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Kód památky19638/2-341 (PkMISSezObr) (součást památky zámek Liteň)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čechovna je vžité původně neoficiální označení pro dům čp. 150 v Litni v okrese Beroun. Dům měli k dispozici jako služební byt správci a ředitelé panství a velkostatku v Litni, jehož centrem byl liteňský zámek. Čechovna je spolu se zámkem zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod rejstříkovým číslem 19638/2-34 s účinností od 3. 5. 1958. [1]

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Přízemní budova z poloviny 18. století se sedlovou střechou je situována východně naproti budově zámku a uzavírá západní křídlo zámeckého hospodářského dvora, ve kterém navazuje na budovu bývalé sýpky. Z jihu dům uzavírá východní část zámeckého parku. Čechovna pochází z poloviny 18. století. Je postavena ve stylu vrcholného baroka. Pozoruhodné je zejména trojosé západní průčelí se zdobným volutovým štítem. Po celkové precizní rekonstrukci vyniká výtvarná štuková výzdoba fasády, především šambrány a suprafenestry oken.

Pobyt Svatopluka Čecha[editovat | editovat zdroj]

V tomto domě část svého dětství prožil básník a spisovatel Svatopluk Čech (21. únor 1846 – 23. únor 1908). Jeho otec František Jaroslav Čech (1817 Peruc - 1877 Slupka, Bukovina), panský hospodářský správce a český vlastenec byl od 1. 5. 1852 do 31. 3. 1856 správcem liteňského panství u Josefa Františka Doubka. [2] Podle toho je také dům tradičně nazýván Čechovna. Básník svou velmi populární a čtenou báseň Ve stínu lípy situoval do Litně jako vzpomínku na mládí. [3] Z Litně a okolí se Čech inspiroval i v eposu Lešetínský kovář z roku 1885 a básni Václav Živsa z roku 1901. Ve svých Dávných vzpomínkách v Rozličné próze z roku 1895 vzpomíná na dětství v Litni, na pobyt v Čechovně, na otcovu knihovnu a tehdejšího liteňského faráře Františka Josefa Řezáče. [4] Liteň již od konce 19. století vnímala a prezentovala Svatopluka Čecha jako významnou osobnost své historie. Liteňský farář P. Josef Kreisinger ve své práci Liteň a přifařené obce k ním vydané v roce 1896 uvádí v seznamu správců a direktorů liteňského panství Roku 1852 - 1855 Frant. Čech, otec našeho předního básníka. [5] V roce 1896 bylo Čechovi uděleno čestné občanství Litně. Čechův pobyt v Litni byl na Berounsku připomínán až do roku 1938, po roce 1948 [6] i po roce 1989. V roce 2013 byla v Litni instalována Naučná stezka Liteň. Její čtyři zastavení na svých panelech připomínají Čechův pobyt v Litni a jeho dílo. [7] [8] [9][10]

Pamětní deska na Čechovně[editovat | editovat zdroj]

Básníkova dětská léta prožitá v domě připomíná jeho pamětní deska s reliéfem jeho hlavy a nápisem ZDE ŽIL SVATOPLUK ČECH. OD 1853 - 1856. Její odhalení 29. 6. 1925 se stalo velkou národní manifestací. Slavnostní projev zakončený výzvou Čechu, více Čecha !, pronesl Čechův životopisec Ferdinand Strejček. Slavnosti se zúčastnila básníkova sestra Zdeňka (narozená v Litni) a bratr Václav, spisovatel Ignát Herman, básník Viktor Dyk a nakladatel Čechových spisů František Topič. [11] Shromáždění se účastnilo velké množství obyvatel Litně, ale také Berouna a Řevnic. Organizaci zajišťoval slavnostní výbor. Jeho předseda MUDr. Josef Honzík z Litně, který shromáždění zahajoval, byl v dalších letech též předsedou Sdružení pro úpravu Sadů Svatopluka Čecha usilujícího o instalaci Pomníku Svatopluka Čecha v Litni . [12]

Využití[editovat | editovat zdroj]

V meziválečném období Čechovnu užíval k bydlení majitel panství Jiří Daubek a jeho manželka pěvkyně Jarmila Novotná. Po vyvlastnění zámku rodině Daubků bylo v Čechovně v letech 1964 - 2001 umístěno Muzeum Svatopluka Čecha [13] umístěné v roce 2004 v bývalé faře a rozšířené o expozici Jarmily Novotné. [14] [15] Dům po restituci a následném prodeji současnému vlastníku není veřejnosti přístupný. V rámci Festivalu Jarmily Novotné a při dalších kulturních programech se však zde konají koncerty, přednášky a diskuse pořádané občanským sdružením Zámek Liteň, které v zámeckém areálu sídlí a působí. [16]

Galerie Čechovna[editovat | editovat zdroj]

Čechovna[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska Svatopluka Čecha[editovat | editovat zdroj]

Detaily[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti spojené s Čechovnou[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zámek [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze. Dostupné online. (česky) 
  2. STREJČEK, Ferdinand. Životní román Františka Jaroslava Čecha. Praha: F.Topič (Knihy českých osudů), 1940. 202 s. S. 186–187. (česky) 
  3. NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl druhý.. I. vyd. Praha: Vesmír, 1923 (1923 tisk). 238 s. Dostupné online. Kapitola čtvrtá Tři idyly, s. 165–186. (česky) 
  4. ČECH, Svatopluk. Rozličná prosa. První. vyd. Praha: František Topič, 1895 (1895 tisk). 326 s. (Čítárna Švandy Dudáka - knihy rozmarné i vážné / seš. 10). Kapitola Z dávných vzpomínek. (česky) 
  5. KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. I. vyd. Liteň: nákladem autora, 1896 (1896 tisk). 79 s. Kapitola Dějiny panství. - Majitelé Litně., s. 64. (česky) 
  6. PALIVEC, Viktor. Literární místopis Berounska. Praha: Národní knihovna, 1957. 74 s. (česky) 
  7. A2 Svatopluk Čech [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. (čeština) 
  8. A3 Muzeum [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. (čeština) 
  9. A6 Zámek [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. (čeština) 
  10. C1 Čechovna [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. (čeština) 
  11. Odhalení desky Svatopluka Čecha v Litni. Národní listy. 30. červen 1925, roč. 1925, čís. 176, s. 2. ISSN 1805-2444. (česky) 
  12. Pro vybudování pomníku a úpravu sadů Svatopluka Čecha v Litni. Národní listy. 25. prosinec 1929, roč. 1929, čís. 353, s. 4. ISSN 1805-2444. (česky) 
  13. ZDRŮBEK, Zdeněk; HAMANOVÁ, Růžena. Muzeum Svatopluka Čecha v Litni. první. vyd. Liteň: Místní národní výbor v Litni, 1975 (1975 tisk). 29 s. S. 1–29. (česky) 
  14. Muzeum Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné v Litni. Liteň: Městys Liteň, 2012 (?). 4 s. S. 1–4. (česky) 
  15. IVANA, Ševčíková. Čeští spisovatelé na Berounsku a muzea těmto spisovatelům věnovaná. Plzeň, 2012 [cit. 2015-02-21]. 123 (Přílohy I - LI) s. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická, katedra českého jazyka a literatury. Vedoucí práce Doc. PhDr. Bohumil Jirásek, CSc. s. 89–96, XXXII-XXXVII. Dostupné online.
  16. Pocta Jarmile Novotné [online]. Liteň: Zámek Liteň, občanské sdružení, 2014 [cit. 2014-12-21]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. S. 37–41. 
  • ČECH, Svatopluk. Rozličná prosa. První. vyd. Praha: František Topič, 1895 (1895 tisk). 326 s. (Čítárna Švandy Dudáka - knihy rozmarné i vážné / seš. 10). Kapitola Z dávných vzpomínek. (česky) 
  • KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. Liteň: nákladem autora, 1896. S. 1–79. 
  • NOVÁK, Arne. Svatopluk Čech : dílo a osobnost. Díl druhý [online]. I. vyd. Praha: Vesmír, 1923 [cit. 2014-12-05]. Kapitola čtvrtá Čtyři idyly, s. 165–186. Dostupné online. (česky) 
  • PALIVEC, Viktor. Literární místopis Berounska. Praha: Národní knihovna, 1957. 74 s. (česky) 
  • STREJČEK, Ferdinand. Jménem, srdcem stejně Čech : o básníkově životě a díle / napsal Ferdinand Strejček.. I. vyd. Praha: Topič, 1909. 58 s. (česky) 
  • STREJČEK, Ferdinand. Životní román Františka Jaroslava Čecha. Praha: F.Topič (Knihy českých osudů), 1940. 202 s. (česky) 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 189. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma. Praha: Libri, 2008. 503–606 s. ISBN 978-80-7277-367-1. S. 556–558. 
  • IVANA, Ševčíková. Čeští spisovatelé na Berounsku a muzea těmto spisovatelům věnovaná. Plzeň, 2012 [cit. 2015-02-21]. 123 (Přílohy I - LI) s. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická, katedra českého jazyka a literatury. Vedoucí práce Doc. PhDr. Bohumil Jirásek, CSc. s. 89–96, XXXII-XXXVII. Dostupné online.
  • ZDRŮBEK, Zdeněk. Z kronik Podbrdska. první. vyd. Praha: Naše vojsko, 1984. 302 s. (česky) 
  • ZDRŮBEK, Zdeněk; HAMANOVÁ, Růžena. Muzeum Svatopluka Čecha v Litni. první. vyd. Liteň: Místní národní výbor v Litni, 1975 (1975 tisk). 29 s. S. 1–29. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Čechovna na Wikimedia Commons
  • Pocta Jarmile Novotné [online]. Liteň: Zámek Liteň, občanské sdružení, 2014 [cit. 2014-12-21]. Dostupné online. (česky) 
  • Zámek [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze. Dostupné online. (česky) 
  • A2 Svatopluk Čech [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. (čeština) 
  • A3 Muzeum [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. (čeština) 
  • A6 Zámek [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. (čeština) 
  • C1 Čechovna [online]. Ořech: Karlštejnsko, 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné online. (čeština)