Čečovice (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Čečovice
zámek Čečovice
zámek Čečovice
Základní informace
Sloh barokní
Výstavba 1. polovina 14. století (tvrz)
Přestavba před r. 1623 (manýristický zámek), okolo r. 1715 (barokní), počátek 20. století, 1955
Stavebník neznámý
Současný majitel Český svaz ochránců památek
Další majitelé páni z Čečovic, páni z Velhartic, Rožmberkové, Snopoušovští z Čečovic, Popelové z Lobkovic, Trauttmansdorffové
Poloha
Adresa Čečovice 1, Čečovice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Čečovice
Čečovice
Čečovice, Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky 31104/4-2049 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Čečovice stojí v obci Čečovice, v okrese Domažlice. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1] Okolo zámku vede cyklotrasa 2223 na Černovice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Tvrz[editovat | editovat zdroj]

Tvrz, která zámku předcházela, nechal patrně již v 1. polovině 14. století vystavět některý z jménem neznámých potomků Jaroslava z Bukovce. V letech 13551358 je jako majitel Čečovic, Bukovce a tvrze uváděn Jaroslav z Čečovic; ze stejné doby pochází také první zmínka o tvrzi. V roce 1364 obce i s tvrzí od něho odkupují bratři Jan Bušek a Václav z Velhartic. Později je jako majitel uváděn už jen Jan Bušek, přičemž zboží spravoval z hradu Velhartice. V roce 1395 získala Čečovice Anna z Velhartic, přičemž svůj podíl zde měl i její druhý manžel Václav z Vartemberka (uváděn v roce 1401). V roce 1409 ji pak Anna, tehdy již provdána za Hynka staršího z Náchoda, postoupila Jindřichovi III. z Rožmberka, který statek spravoval prostřednictvím purkrabích. V roce 1390 zde Jindřich nechal popravit Přibíka z Janovic, který se proti němu vzbouřil, což vyvolalo boje s Rýzmburskými z Janovic, které trvaly až do Jindřichovy smrti v roce 1412. V polovině 15. století statek odkoupil Dobeš Snopoušovský z Čečovic a následně docházelo k rychlému střídání majitelů. V roce 1546 ji odkoupil Jan mladší Popel z Lobkovic a následně připojil k horšovskotýnskému panství. Tehdy ztratila svoji sídelní funkci a rychle zpustla. Z roku 1587 se pak dochoval popis komplexu, který obsahoval kromě již zmíněné tvrze také sladovnu, pivovar, dvůr s ovčín a nacházela se zde i chmelnice a štěpnice a pod tvrzí rybník. Někdy před rokem 1623, zřejmě stále za Popelů z Lobkovic, prošel přestavbou na manýristický zámek.

Zámek[editovat | editovat zdroj]

V roce 1623 však bylo horšovskotýnské panství Popelům zkonfiskováno a zakoupil jej hrabě Maxmilián Trauttmansdorff. Za Trauttmansdorffů, patrně okolo roku 1715, došlo k výstavbě barokního východního křídla a dalším úpravám zámku. Zároveň došlo k přestavbě gotického paláce původní tvrze na sýpku, dnešní západní křídlo zámku. Od této doby sloužil zámek jako zázemí pro knížete a jeho hosty při návštěvách zdejší obory. V podstatě v nezměněné podobě zůstal až do počátku 20. století, kdy byl po pozemkové reformě jako zbytkový statek prodán a jeho přízemí upraveno na hospodářské prostory. V roce 1955 byl státním statkem upraven na ubytovnu zemědělských brigádníků. Státní statek o zámek však brzy ztratil zájem a po útocích místních obyvatel, kteří přízemní prostory upravili na garáže, značně zchátral. Situaci se nezlepšila ani za vlastnictví JZD Puclice, neboť v roce 1990 objekt vyhořel. V roce 1998 se zámek dostal do majetku Českého svazu ochránců památek a od té doby prochází generální rekonstrukcí. Postupně došlo ke statickému zajištění budov a v roce 2005 k dokončení kompletního zastřešení objektu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-14]. Identifikátor záznamu 142600 : zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]