Československá obchodní banka
| Československá obchodní banka | |
 Logo | |
 Ústředí ČSOB v pražských Radlicích | |
| Základní údaje | |
|---|---|
| Právní forma | akciová společnost |
| Datum založení | 21. prosince 1964 |
| Adresa sídla | Radlická 333/150, Praha, 150 00, Česko |
| Klíčoví lidé | John Arthur Hollows |
| Charakteristika firmy | |
| Oblast činnosti | banka |
| Obrat |
37,2 mld. Kč (2017) 34 mld. Kč (2016)[1] |
| Výsledek hospodaření |
17,5 mld. Kč (2017) 15,1 mld. Kč (2016)[1] |
| Celková aktiva |
1,3 bil. Kč (2017)[2] 1,1 bil. Kč (2016)[1] |
| Vlastní kapitál | 93,7 mld. Kč (2017) |
| Zaměstnanci | 8 299 (2017) |
| Mateřská společnost | KBC Group |
| Majitel | KBC Bank (100 %) |
| Dceřiné společnosti |
Hypoteční banka (100 %) Českomoravská stavební spořitelna (55 %) ČSOB Advisory (100 %) ČSOB Leasing (100 %) Patria Finance (100 %) Top-Pojištění.cz (100 %) |
| Identifikátory | |
| Oficiální web |
www |
| IČO | 00001350 |
| LEI | Q5BP2UEQ48R75BOTCB92 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Československá obchodní banka, a. s., známá pod zkratkou ČSOB, je bankovní institucí působící na českém a slovenském trhu finančních služeb. Specializuje se na bankovní služby pro fyzické osoby a podnikatelské subjekty. Má centrálu v Radlicích na Praze 5, její budova je největší kancelářskou budovou v zemi.[3] Banka je dnes vlastněna belgickou bankou KBC spadající do finanční skupiny KBC Group N.V. Belgické bance patří 100 % akcií ČSOB.
Banka obsluhuje přibližně 3,1 milionu[4] klientů (v České republice je zhruba 800 tisíc z nich obsluhováno pod „modrou“ značkou ČSOB, asi 2,2 milionu pod „červenou“ značkou Poštovní spořitelna; ve Slovenské republice banka obsluhuje asi 200 tisíc klientů).[zdroj?] Banka provozuje 210 poboček v Česku a 78 na Slovensku.[kdy?] Na pobočkách banky je možné získat i produkty dalších společností skupiny ČSOB, například hypotéky Hypoteční banky nebo stavební spoření Českomoravské stavební spořitelny (ČMSS).
Banka za poskytování služeb zákazníkům obdržela několik ocenění.[5]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Banka byla založena státem již v roce 1964 jako specializovaná součást tzv. monobankovního systému Státní banky československé a měla v tehdejším Československu zajišťovat financování zahraničního obchodu pod přímým dohledem státu a půjčky v zahraničních měnách z mezinárodních kapitálových trhů pro komunistický stát. Po Sametové revoluci v roce 1989 rozšířila banka své služby z tehdejších podniků zahraničního obchodu („PZO“) i pro nově vzniklé podnikatelské subjekty a fyzické osoby. Také dramaticky rozšířila svou pobočkovou síť. V 90. letech 20. stol. byl minimální vklad pro fyzické osoby 100 000 Kč.
V prosinci 1997 rozhodla tehdejší vláda o privatizaci významných bankovních domů v Česku, v prvním tendru v bankovním sektoru vyhlásila prodej ČSOB. Po tendru v červnu 1999 stát prodal svůj akciový podíl vítězné belgické bance KBC Bank za téměř 40 mld. Kč (dle tiskové zprávy ČSOB).
Převzetí IPB[editovat | editovat zdroj]
V červnu roku 2000 došlo k převzetí předlužené Investiční a Poštovní banky, a. s. po dohodě s nuceným správcem ČNB.
Většinový akcionář IPB, japonská Nomura, podala následně žádost o arbitráž proti českému státu, na kterém se domáhala kompenzace za poškození investice podle česko-nizozemské smlouvy o ochraně investic (Nomura ovládala IPB prostřednictvím firmy Saluka registrované v Nizozemsku). Arbitráž nezpochybnila převzetí IPB Československou obchodní bankou, dala však Nomuře možnost prokázat skutečnou výši eventuálních škod v druhém kole arbitráže. Na druhé kolo však nedošlo. Do konce nedoběhla ani arbitráž českého státu proti Nomuře ohledně porušení podmínek smlouvy mezi Nomurou a Fondem národního majetku ČR. Vzájemné vztahy Nomury a českého státu skončily dohodou o narovnání (smírem), kterou inicioval ministr financí Vlastimil Tlustý a následně byl přijat Topolánkovou vládou v listopadu 2006. K uzavření celé záležitosti však dosud chybí narovnání mezi Nomurou a ČSOB a také mezi českým státem a ČSOB. O tom jednání probíhají. Smlouvy mezi Nomurou a ČR měly být odtajněny do konce března 2007, ale již bylo ohlášeno prodloužení tohoto slibu. Dne 26. dubna 2007 informoval předseda vlády Mirek Topolánek, že smlouvy zatím ještě odtajněny nebudou. K tomu došlo až v roce 2010 rozhodnutím ministra financí.
Nové sídlo[editovat | editovat zdroj]
V letech 2006 až 2007 se sídlo ČSOB přesunulo z historických budov v centru Prahy do nového ústředí v Radlicích na Praze 5. Nachází se u metra B, stanice Radlická a u zdejší tramvajové smyčky. V komplexu pracuje 2500 lidí, návrh vytvořil český architekt Josef Pleskot a jeho ateliér AP atelier. Budova je šetrná k životními prostředí a disponuje 2. stupněm certifikátu LEED.[3]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ a b Kontroverzní pražské stavby: podívejte se na banku s parkem na střeše. iDNES.cz [online]. 2011-11-26 [cit. 2017-09-19]. Dostupné online.
- ↑ http://www.csob.cz/cz/Csob/O-CSOB/Profil-CSOB/Stranky/default.aspx
- ↑ Obdržená ocenění, csob.cz
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Československá obchodní banka ve Wikimedia Commons - Oficiální stránky, csob.cz
- ČSOB Pojišťovna, csobpoj.cz
- ČSOB factoring, csobfactoring.cz
- Leasingová společnost ČSOB, csobleasing.cz
- ČMSS, stavební spořitelny ČSOB, cmss.cz
