Čírka karolinská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxČírka karolinská
alternativní popis obrázku chybí
Samec
alternativní popis obrázku chybí
Samice
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaptáci (Aves)
Řádvrubozobí (Anseriformes)
Čeleďkachnovití (Anatidae)
RodAnas
Binomické jméno
Anas carolinensis
Gmelin, 1789
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Synonyma
     Hnízdiště
     Celoroční výskyt
     Zimoviště
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čírka karolinská (Anas carolinensis) je druh kachnovitého ptáka z rodu Anas, který se vyskytuje v Severní Americe. Jedná se o nejčastější severoamerickou kachnu zalétající do Evropy; v roce 2017 byla poprvé ověřeně pozorována i v Česku.

Systematika[editovat | editovat zdroj]

Čírku karolinskou formálně popsal v roce 1789 německý přírodovědec Johann Friedrich Gmelin v Gmelinem revidované verzi Linného veledíla Systema Naturae. Gmelin nově popsaného kachnovitého ptáka zařadil do rodu Anas, čímž vzniklo jméno Anas carolinensis.[2] Druhové jméno carolinensis znamená karolinský.[3]

V některých zdrojích se lze setkat a s tím, že čírka karolinská je považována za poddruh čírky obecné (Anas crecca).[4] Morfologická,[5] etologická[6] i genetická[7][8] data však naznačují, že se jedná o samostatný druh.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o malou kachnu dosahující délky těla kolem 31–39 cm, váhy 140–500 g a rozpětí křídel 52–59 cm. Hlava je velká, zobák a krk krátký a ocas při posedu na vodě směřuje mírně nahoru. Samec ve svatebním šatu má kaštanovou hlavu se zeleným vertikálním pruhem od oka dále na šíji, zbytek těla je především šedý s občasnou černou. Samice je hnědá, s občasnými tmavšími a světlejšími skvrnami. Obě pohlaví mají u ocasu nažloutlé peří a výrazné sytě zelené zrcátko (speculum).[9]

Areál rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Hnízdí v severních oblastech Severní Ameriky od Aljašky přes Kanadu po Saint Pierre a Miquelon. Zimuje v jihozápadní Kanadě, Spojených státech, Mexiku a na karibských ostrovech.[10] Čírka karolinská představuje nejčastější severoamerickou kachnu zalétající do Evropy. Jen ve Velké Británii bylo do roku 2016 pozorováno 1175 jedinců, v Nizozemsku do roku 2014 bylo zaznamenáno 68 čírek karolinských.[11] Celková populace se odhaduje na 3,9 milionu dospělých jedinců.[10]

Stanoviště druhu tvoří močály, řeky a zálivy. Zatímco v letních měsících vyhledává hlavně mělká jezera a močály v otevřené krajině ve vnitrozemí, během migrace a v zimě vedle těchto habitatů obývá i zálivy podél oceánského pobřeží.[12]

Výskyt v Česku[editovat | editovat zdroj]

První ověřené pozorování čírky karolinské v Česku nastalo v prosinci 2017 u Pohořelic.[11]

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Pár samců

Jedná se o silného plavce, který dokáže vzletět přímo z vody bez nutnosti předchozího šlapání po vodě. Během zimního hřadování se může sdružovat do masivních hejn až o 50 000 jedinců.[9] Samci vydávají vysoce položené krik krik, které připomíná cvrčka. Samice vydávají tiché kvák. Krmí se semeny, vodním hmyzem, korýši a měkkýši. V zimě potravu může hledat i na obilných polích.[13]

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

K zahnízdění dochází od dubna do září.[13] Každou hnízdní sezónu si hledá nového partnera. Námluvy zahrnují komplexní vizuální a vokální projevy samců, kteří se ve skupinách až o 25 členech dvoří samicím.[9] Hnízdo představuje mělký důlek v zemi, který je často umístěn ve vegetaci v blízkosti vodní plochy. Snůšku tvoří 6–9 vajec.[13] Jejich barva je krémově bílá až světle olivově žlutohnědá. Rozměr vejce je kolem 47×33 mm. Po snesení poslední vejce samice přidá ke snůšce své vlastní prachové peří, a začne s inkubací, která trvá kolem tří týdnů. Jakmile samice započne se sezením na vejcích, samec odlétá. Vysoce prekociální mláďata již několik hodin po narození dovedou plavat, chodit i potápět se pro potravu.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. ↑ GMELIN, Johann Friedrich. Systema naturae per regna tria naturae : secundum classes, ordines, genera, species, cum characteribus, differentiis, synonymis, locis. Svazek v. 1, pt. 2. Lipsiae [Leipzig]: Impensis Georg. Emanuel. Beer Dostupné online. S. 533. (latinsky) 
  3. ↑ JOBLING, James A. The Helm Dictionary of Scientific Bird Names. London: Christopher Helm, 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-4081-2501-4. S. 92. 
  4. ↑ JOHNSGARD, Paul A., 2010. Ducks, geese, and swans of the world. Lincoln, Nebraska, US: University of Nebraska Press. ISBN 9780803209534. S. x1. (anglicky) 
  5. ↑ LIVEZEY, Bradley C. A Phylogenetic Analysis and Classification of Recent Dabbling Ducks (Tribe Anatini) Based on Comparative Morphology. The Auk. 1991, roč. 108, čís. 3, s. 471–507. Dostupné online [cit. 2023-10-05]. ISSN 0004-8038. DOI 10.2307/4088089. 
  6. ↑ LAURIE-AHLBERG, C. C.; MCKINNEY, F. The nod-swim display of male green-winged teal (Anas crecca). Animal Behaviour. 1979-02-01, roč. 27, s. 165–172. Dostupné online [cit. 2023-10-05]. ISSN 0003-3472. DOI 10.1016/0003-3472(79)90136-2. 
  7. ↑ SANGSTER, George; KNOX, Alan G.; HELBIG, Andreas J. Taxonomic recommendations for European birds: Taxonomic recommendations for European Birds. Ibis. 2002-02-27, roč. 144, čís. 1, s. 153–159. Dostupné online [cit. 2023-10-05]. DOI 10.1046/j.0019-1019.2001.00026.x. (anglicky) 
  8. ↑ JOHNSON, Kevin P.; SORENSON, Michael D. Phylogeny and Biogeography of Dabbling Ducks (Genus: Anas): A Comparison of Molecular and Morphological Evidence. The Auk. 1999, roč. 116, čís. 3, s. 792–805. Dostupné online [cit. 2023-10-05]. ISSN 0004-8038. DOI 10.2307/4089339. 
  9. ↑ a b c d Green-winged Teal. www.allaboutbirds.org [online]. All About Birds, Cornell Lab of Ornithology [cit. 2023-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-16. (anglicky) 
  10. ↑ a b Anas carolinensis [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2020 [cit. 2023-10-05]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2020-3.RLTS.T22729498A181562690.en. (anglicky) 
  11. ↑ a b VAVŘÍK, Martin, et al. Revize záznamů vzácných druhů ptáků v České republice. Sylvia [online]. 2019. Čís. 54. Dostupné online. 
  12. ↑ Green-winged Teal. www.audubon.org [online]. Audubon Field Guide [cit. 2023-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ a b c Birds of North America. Příprava vydání François Vuilleumier. New York, US: DK Publishing, 2021. ISBN 978-0-7440-2053-3. S. 44. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Birds of North America. Příprava vydání François Vuilleumier. New York, US: DK Publishing, 2021. ISBN 978-0-7440-2053-3. S. 44. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Čírka_karolinská&oldid=23837343“