Álvaro Cunhal
| Álvaro Cunhal | |
|---|---|
.jpg) Álvaro Cunhal (1980) | |
| Rodné jméno | Álvaro Barreirinhas Cunhal |
| Narození | 10. listopadu 1913  Coimbra, Portugalsko |
| Úmrtí | 13. června 2005 (ve věku 91 let) Lisabon, Portugalsko |
| Pseudonym | Manuel Tiago |
| Povolání | politik, sochař, spisovatel, advokát a revolucionář |
| Alma mater | Lisabonská univerzita |
| Ocenění | Řád Říjnové revoluce (1973) Řád přátelství (1984) Leninova mírová cena (1989) Řád Playa Girón Leninův řád |
| Politická příslušnost | Portuguese Communist Party |
| Rodiče | Avelino da Costa Cunhal[1] |
| Příbuzní | Maria Eugénia Cunhal (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Álvaro Barreirinhas Cunhal [alvaru barreiriňaš kuňal] (10. listopadu 1913 Coimbra – 13. června 2005 Lisabon) byl portugalský politik a spisovatel, přední funkcionář Portugalské komunistické strany (PCP) a jeden z hlavních odpůrců Salazarovy diktatury.
Cunhal, jehož rodina se přestěhovala do Lisabonu, se stal aktivním členem PCP roku 1931. Ve 30. letech byl předsedou komunistické mládeže a navštívil Sovětský svaz. Současně studoval právo, které dokončil licenciátem na téma legality a ilegality potratu.
Coby komunista byl Cunhal od roku 1937 zatýkán, případně se skrýval. Roku 1960 se mu za pomoci druhů podařilo prchnout z vězení v pevnosti v Peniche a odejít do Moskvy a posléze do Paříže; v letech 1961—1992 byl generálním tajemníkem PCP, která za salazarovského režimu (do r. 1974) působila ilegálně a byla řízena z exilu. V koloniálních válkách podporovala Cunhalova PCP antikoloniální odboj; v roce 1968 Cunhal výslovně podpořil vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
Po Karafiátové revoluci se mohl vrátit do Portugalska a stát se členem parlamentu (do 1992). Pod pseudonymem Manuel Tiago napsal několik historických románů, kromě toho maloval a překládal. Ke stáru trpěl zeleným zákalem a postupně slepl. Jeho pohřeb v roce 2005 byl masovou událostí. O dva roky později byl v televizní show Os Grandes Portugueses zvolen se ziskem 19,1 % hlasů 2. největším Portugalcem v dějinách (1. byl jeho protivník Salazar se ziskem 41 % hlasů); podle mnoha historiků a pozorovatelů[kdo?] nemá tato show přílišnou vypovídací hodnotu. Cunhal je symbolem portugalské radikální levice.
Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]
Řád Říjnové revoluce – Sovětský svaz, 6. listopadu 1973
Řád Playa Girón – Kuba, 1984[2]
Řád přátelství – Československo, 18. září 1984[3]
Leninův řád – Sovětský svaz, 9. listopadu 1988
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Dostupné online.
- ↑ 1984: Granma Archives Index - LANIC. lanic.utexas.edu [online]. [cit. 2020-06-23]. Dostupné online.
- ↑ Řád přátelství: Seznam nositelů podle matriky nositelů Dostupné online Archivováno 3. 6. 2019 na Wayback Machine.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Álvaro Cunhal na Wikimedia Commons - Milan Krajča: Zemřel Alvaro Cunhal, legenda portugalského komunistického hnutí Archivováno 26. 10. 2015 na Wayback Machine.
- (portugalsky) Biografie
- (portugalsky) Cunhal na marxists.org
