Přeskočit na obsah

Státní znak Slovinska: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 193.85.151.2 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je MiroslavJosef
Řádek 32: Řádek 32:
'''[[Státní znak]] [[Republika Slovinsko|Republiky Slovinsko]]''' byl přijat v&nbsp;předvečer vyhlášení [[nezávislost]]i státu na [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávii]] – [[24. červen|24. června]] [[1991]] – prostřednictvím stého dodatku tehdejší slovinské ústavy.<ref name="ULRSL016">{{Citace elektronického periodika | titul = Ustavni amandma C k Ustavi Republike Slovenije | periodikum = Uradni list Republike Slovenije | datum = 1991-06-25 | dostupnost = [online] | url = http://www.uradni-list.si/dl/vip_akti/1991-01-0002.pdf | druh nosiče = pdf | datum přístupu = 2010-07-01 | issn = 1318-0576 | jazyk = slovinsky}}</ref> Slovinsko jako státní útvar vzniklo v&nbsp;rámci [[Jugoslávie]] po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] a od té doby je hlavním motivem znaku nejvyšší slovinský vrchol – [[Triglav]].<ref name="EB276">{{Citace monografie | titul = The New Encyclopaedia Britannica | odkaz na titul = Encyclopædia Britannica | vydání = 15 | vydavatel = Encyclopædia Britannica Inc. | místo = Chicago | rok = 1982 | počet stran = 1025 | strany = 276 | svazek = IX | typ svazku = Volume | isbn = 0-85229-387-9 | jazyk = anglicky}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Heimer | jméno = Željko | titul = Slovenia: Coat of arms of Slovenia | url = http://www.fotw.net/flags/si.html#coa | datum vydání = 2002 | datum přístupu = 2010-07-07 | jazyk = anglicky}}</ref> Ten se ve znaku oficiálně objevuje od roku 1947. V&nbsp;období meziválečného království, v&nbsp;letech 1921 až 1941, bylo Slovinsko ve znaku [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] a poté [[království Jugoslávie]] reprezentováno umělým znakem vytvořeným na základě domnělé vazby s&nbsp;dávnými [[Ilyrové|Ilyry]]. Do vzniku státu [[Jugoslávie|jižních Slovanů]] byl ústředním slovinským symbolem znak [[Kraňsko|Kraňska]] z&nbsp;třináctého století.<ref name="UN">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Benedejčič | jméno = Andrej | titul = Slovenian National Insignia | url = http://www.un.int/slovenia/insignia.html | datum vydání = [1995] | datum přístupu = 2010-07-15 | jazyk = anglicky}}</ref>
'''[[Státní znak]] [[Republika Slovinsko|Republiky Slovinsko]]''' byl přijat v&nbsp;předvečer vyhlášení [[nezávislost]]i státu na [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávii]] – [[24. červen|24. června]] [[1991]] – prostřednictvím stého dodatku tehdejší slovinské ústavy.<ref name="ULRSL016">{{Citace elektronického periodika | titul = Ustavni amandma C k Ustavi Republike Slovenije | periodikum = Uradni list Republike Slovenije | datum = 1991-06-25 | dostupnost = [online] | url = http://www.uradni-list.si/dl/vip_akti/1991-01-0002.pdf | druh nosiče = pdf | datum přístupu = 2010-07-01 | issn = 1318-0576 | jazyk = slovinsky}}</ref> Slovinsko jako státní útvar vzniklo v&nbsp;rámci [[Jugoslávie]] po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] a od té doby je hlavním motivem znaku nejvyšší slovinský vrchol – [[Triglav]].<ref name="EB276">{{Citace monografie | titul = The New Encyclopaedia Britannica | odkaz na titul = Encyclopædia Britannica | vydání = 15 | vydavatel = Encyclopædia Britannica Inc. | místo = Chicago | rok = 1982 | počet stran = 1025 | strany = 276 | svazek = IX | typ svazku = Volume | isbn = 0-85229-387-9 | jazyk = anglicky}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Heimer | jméno = Željko | titul = Slovenia: Coat of arms of Slovenia | url = http://www.fotw.net/flags/si.html#coa | datum vydání = 2002 | datum přístupu = 2010-07-07 | jazyk = anglicky}}</ref> Ten se ve znaku oficiálně objevuje od roku 1947. V&nbsp;období meziválečného království, v&nbsp;letech 1921 až 1941, bylo Slovinsko ve znaku [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] a poté [[království Jugoslávie]] reprezentováno umělým znakem vytvořeným na základě domnělé vazby s&nbsp;dávnými [[Ilyrové|Ilyry]]. Do vzniku státu [[Jugoslávie|jižních Slovanů]] byl ústředním slovinským symbolem znak [[Kraňsko|Kraňska]] z&nbsp;třináctého století.<ref name="UN">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Benedejčič | jméno = Andrej | titul = Slovenian National Insignia | url = http://www.un.int/slovenia/insignia.html | datum vydání = [1995] | datum přístupu = 2010-07-15 | jazyk = anglicky}}</ref>


== Historické znaky Slovinska ==
Vykuřte mi jmenuji se Mateus !
Za historický znak Slovinska bývá považován především znak [[Kraňsko|Kraňska]]. Kraňský znak vyobrazuje na stříbrném štítu modrou [[Orlice (heraldika)|orlici]] s&nbsp;červenou zbrojí a na hrudi s&nbsp;desetkrát červenozlatě šachovaným půlměsícem.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Preuß | jméno = Volker | titul = Krain: Wappenschild – Blazon | url = http://www.flaggenlexikon.de/foestkrn.htm#Wappen | datum aktualizace = 2010 | datum přístupu = 2010-07-15 | jazyk = německy, anglicky}}</ref> Samotnou kraňskou orlici je možné vysledovat do roku [[1195]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Hesmer | jméno = Karl-Heinz | titul = Chronik griffbereit: Flaggen und Wappen der Welt: Mit aktuellen Länderinformationen | vydavatel = Chronik | místo = München | rok = 2008 | isbn = 978-3-577-14537-4 | strany = 237 | url = http://books.google.cz/books?id=KXUGRq2uNTUC&lpg=PA237&ots=08GhaHI3sn&dq=krain%20wappen%20adler&pg=PA237#v=onepage&q=krain%20wappen%20adler&f=false | dostupnost = Dostupné online | jazyk = německy}}</ref> Kraňský znak jako takový se objevuje od [[13.&nbsp;století]] a vznikl patrně kombinací erbů rodů [[Andechs-Meranové|Andechs-Meranů]] (orlice) a [[Spanheimové|Spanheimů]] (červenostříbrné šachování).<ref name="UN" /> Listinou z&nbsp;12.&nbsp;ledna 1463 císař [[Fridrich III. Habsburský]] přidal zlatou korunu; zlatá barva také vystřídala stříbrnou barvu na štítu i&nbsp;v&nbsp;šachovnici.<ref>{{Citace periodika | titul = Izbor barv za slovensko zastavo | periodikum = Grafičar: Revija slovenskih grafičarjev | rok = 2006 | číslo = 6 | strany = 25 | url = http://www.dlib.si/v2/StreamFile.aspx?URN=URN:NBN:SI:doc-QD1MUVLP&id=6fca03d5-fe79-4001-a59e-c56b24c99ca4&type=PDF | jazyk = slovinsky | issn = 1318-4377}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | autor = Slovenska heraldika | titul = Kranjska | url = http://www.grboslovje.si/arhivkranjska.php | datum vydání = c2007-2010 | datum přístupu = 2010-07-15 | jazyk = slovinsky}}</ref> Císařskými dekrety z&nbsp;22.&nbsp;srpna a 17.&nbsp;listopadu 1836 rozhodl císař [[Ferdinand I. Dobrotivý]] o&nbsp;změně kraňského znaku. V&nbsp;novém popisu byly zlaté části s&nbsp;výjimkou koruny opět stříbrné jako před rokem 1463.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Serše | jméno = Aleksandra | titul = Grb in zastava dežele Kranjske upoštevaje zlasti leto 1916 deželnostanovske, deželne in narodne barve kranjskega grba in zastave | periodikum = Arhivi | datum vydání = 2008 | datum přístupu = 2010-07-15 | ročník = 31 | číslo = 1 | strany = 139 (3) | url = http://www.dlib.si/v2/StreamFile.aspx?URN=URN:NBN:SI:doc-00HV8A6T&id=2caa6021-f1e5-46aa-a44f-63d951d71721&type=PDF | poznámka = [dále jen Serše (2008)]}}</ref> Počátkem dvacátého století došlo v&nbsp;kraňském znaku k&nbsp;drobné změně, když se šachovnice na hrudi orlice stala zlatočervenou.<ref>Serše (2008). s. 140 (4).</ref> Po vzniku státu jižních Slovanů po první světové válce se kraňský znak objevoval na [[Standarta|standartách]] příslušníků vládnoucího rodu [[Karađorđevićové|Karađorđevićů]].<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Heimer | jméno = Željko | titul = Royal Yugoslavia (1918-1941): Royal standards | url = http://www.fotw.net/flags/yu_shs_r.html | datum vydání = 2003 | datum přístupu = 2010-07-01 | jazyk = anglicky}}</ref>

V&nbsp;průběhu roku 1920 bylo rozhodnuto, že Slovinsko bude na [[Státní znak Království Jugoslávie|znaku Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] zastupováno svým novým znakem, který bude tvořit modrý štít se třemi šesticípými hvězdami, pod nimiž bude půlměsíc. Již první informace o&nbsp;novém slovinském znaku, který měl podle oficiální interpretace odkazovat ke starým [[Ilyrové|Ilyrům]], vyvolaly kritiku a odpor: byla zpochybňována historicko-národní vazba Ilyrů se Slovinskem a jako jediný skutečný slovinský znak byla prohlašována kraňská orlice.<ref>{{Citace periodika | titul = Vprašanje slovenskega grba | periodikum = Slovenec: političen list za slovenski narod | datum = 1920-09-18 | ročník = 48 | číslo = 213 | strany = 3 | url = http://www.dlib.si/v2/StreamFile.aspx?URN=URN:NBN:SI:doc-2LK2GNNY&id=ee57332a-ccc6-4608-811d-a77ae72104e7&type=PDF | jazyk = slovinsky}}</ref><ref>{{Citace periodika | titul = Spaka | periodikum = Slovenec: političen list za slovenski narod | datum = 1920-10-21 | ročník = 48 | číslo = 241 | strany = 1 | url = http://www.dlib.si/v2/StreamFile.aspx?URN=URN:NBN:SI:doc-MBK8YOVS&id=ad84609f-1386-410c-bf39-bb974ce628e3&type=PDF | jazyk = slovinsky}}</ref> [[Vidovdanská ústava]] z&nbsp;června 1921 však zavedla článkem 2 znak [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]], jehož součástí byl kritizovaný znak slovinský, který tvořil modrý štít se třemi zlatými šesticípými hvězdami, pod nimiž byl bílý půlměsíc.<ref>Čl. 2 In {{Citace elektronické monografie | titul = Ustav Kraljevine Srba, Hrvata i Slovenaca (1921) | url = http://sr.wikisource.org/w/index.php?title=%D0%A3%D1%81%D1%82%D0%B0%D0%B2_%D0%9A%D1%80%D0%B0%D1%99%D0%B5%D0%B2%D0%B8%D0%BD%D0%B5_%D0%A1%D1%80%D0%B1%D0%B0,_%D0%A5%D1%80%D0%B2%D0%B0%D1%82%D0%B0_%D0%B8_%D0%A1%D0%BB%D0%BE%D0%B2%D0%B5%D0%BD%D0%B0%D1%86%D0%B0_(1921)&oldid=19321 | datum vydání = 2007-08-26 | datum aktualizace = 2007-11-30 | datum přístupu = 2010-07-01 | jazyk = srbsky}}</ref>

[[Osvobodilna fronta|Osvobozenecká fronta]], hlavní slovinská představitelka národněosvobozeneckého boje za druhé světové války, měla ve svém emblému trojvrší Triglavu.<ref name="smole">{{Citace periodika | příjmení = Smole | jméno = Viktor | titul = V povirju treh rek | periodikum = Jezik in slovstvo | rok = 1977/78 | ročník = 23 | měsíc = prosinec–leden | číslo = 3/4 | strany = 45 | url = http://www.dlib.si/v2/StreamFile.aspx?URN=URN:NBN:SI:doc-GODYHCIS&id=c6d1ad0c-247f-404d-bee1-6093b5117763&type=PDF | jazyk = slovinsky | issn = <!-- 0021-6933 -->}}</ref> Autorem emblému Osvobozenecké fronty byl [[Edvard Ravnikar]], který zkombinoval národní symbol Triglavu s&nbsp;pěticípou hvězdou symbolizující význam komunistů v&nbsp;Osvobozenecké frontě.<ref name="UN" /><ref name="gore">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Šaver | jméno = Boštjan | titul = Triglav, sveta gora slovenstva | url = http://www.gore-ljudje.net/novosti/1219/ | datum vydání = 2004-07-01 | datum přístupu = 2010-07-21 | jazyk = slovinsky}}</ref> Motiv Triglavu zůstal zachován i&nbsp;po [[druhá světová válka|druhé světové válce]]. Historicky první slovinská ústava z&nbsp;ledna 1947 se vymezení znaku, jehož autorem byl [[Branko Simčič]]<ref name="UN" />, věnovala ve článku 3:

{{Citát|Státní znak Lidové republiky Slovinsko je pole obklopené žitným klasem. Klas je propleten s lipovými listy. Mezi vrcholy klasu je pěticípá hvězda. V dolní části pole jsou tři vlnité linie představující moře. Nad nimi se tyčí tři vrcholy, z nichž prostřední je vyšší, boční stejné; vrcholy představují Triglav.|Ust. čl. 3 Ústavy [[Socialistická republika Slovinsko|Lidové republiky Slovinsko]]<ref name="ULLRS19474A">{{Citace elektronického periodika | titul = Ustava Ljudske republike Slovenije | periodikum = Uradni list Ljudske republike Slovenije | datum = 1947-01-24 | dostupnost = [online] | url = http://www.sistory.si/publikacije/pdf/uradnilisti/Uradni_list_LRS_1947/04-01-24-1947_004a.pdf | druh nosiče = pdf | datum přístupu = 2010-07-01 | jazyk = slovinsky}}</ref>|200}}

Stejně tak byl později vymezen i&nbsp;znak [[Socialistická republika Slovinsko|Socialistické republiky Slovinsko]].<ref>Čl. 7 In {{Citace elektronické monografie | titul = Ustava Socialistične republike Slovenije (1974)/Socialistična republika Slovenija | url = http://sl.wikisource.org/w/index.php?title=Ustava_Socialisti%C4%8Dne_republike_Slovenije_(1974)/Socialisti%C4%8Dna_republika_Slovenija&oldid=1505 | datum vydání = 2006-07-17 | datum aktualizace = 2006-07-18 | datum přístupu = 2010-07-01 | jazyk = slovinsky}}</ref>


== Současná podoba znaku ==
== Současná podoba znaku ==

Verze z 25. 6. 2011, 22:36

Šablona:Infobox Státní znak Státní znak Republiky Slovinsko byl přijat v předvečer vyhlášení nezávislosti státu na Jugoslávii24. června 1991 – prostřednictvím stého dodatku tehdejší slovinské ústavy.[1] Slovinsko jako státní útvar vzniklo v rámci Jugoslávie po druhé světové válce a od té doby je hlavním motivem znaku nejvyšší slovinský vrchol – Triglav.[2][3] Ten se ve znaku oficiálně objevuje od roku 1947. V období meziválečného království, v letech 1921 až 1941, bylo Slovinsko ve znaku Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a poté království Jugoslávie reprezentováno umělým znakem vytvořeným na základě domnělé vazby s dávnými Ilyry. Do vzniku státu jižních Slovanů byl ústředním slovinským symbolem znak Kraňska z třináctého století.[4]

Historické znaky Slovinska

Za historický znak Slovinska bývá považován především znak Kraňska. Kraňský znak vyobrazuje na stříbrném štítu modrou orlici s červenou zbrojí a na hrudi s desetkrát červenozlatě šachovaným půlměsícem.[5] Samotnou kraňskou orlici je možné vysledovat do roku 1195.[6] Kraňský znak jako takový se objevuje od 13. století a vznikl patrně kombinací erbů rodů Andechs-Meranů (orlice) a Spanheimů (červenostříbrné šachování).[4] Listinou z 12. ledna 1463 císař Fridrich III. Habsburský přidal zlatou korunu; zlatá barva také vystřídala stříbrnou barvu na štítu i v šachovnici.[7][8] Císařskými dekrety z 22. srpna a 17. listopadu 1836 rozhodl císař Ferdinand I. Dobrotivý o změně kraňského znaku. V novém popisu byly zlaté části s výjimkou koruny opět stříbrné jako před rokem 1463.[9] Počátkem dvacátého století došlo v kraňském znaku k drobné změně, když se šachovnice na hrudi orlice stala zlatočervenou.[10] Po vzniku státu jižních Slovanů po první světové válce se kraňský znak objevoval na standartách příslušníků vládnoucího rodu Karađorđevićů.[11]

V průběhu roku 1920 bylo rozhodnuto, že Slovinsko bude na znaku Království Srbů, Chorvatů a Slovinců zastupováno svým novým znakem, který bude tvořit modrý štít se třemi šesticípými hvězdami, pod nimiž bude půlměsíc. Již první informace o novém slovinském znaku, který měl podle oficiální interpretace odkazovat ke starým Ilyrům, vyvolaly kritiku a odpor: byla zpochybňována historicko-národní vazba Ilyrů se Slovinskem a jako jediný skutečný slovinský znak byla prohlašována kraňská orlice.[12][13] Vidovdanská ústava z června 1921 však zavedla článkem 2 znak Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, jehož součástí byl kritizovaný znak slovinský, který tvořil modrý štít se třemi zlatými šesticípými hvězdami, pod nimiž byl bílý půlměsíc.[14]

Osvobozenecká fronta, hlavní slovinská představitelka národněosvobozeneckého boje za druhé světové války, měla ve svém emblému trojvrší Triglavu.[15] Autorem emblému Osvobozenecké fronty byl Edvard Ravnikar, který zkombinoval národní symbol Triglavu s pěticípou hvězdou symbolizující význam komunistů v Osvobozenecké frontě.[4][16] Motiv Triglavu zůstal zachován i po druhé světové válce. Historicky první slovinská ústava z ledna 1947 se vymezení znaku, jehož autorem byl Branko Simčič[4], věnovala ve článku 3:

Státní znak Lidové republiky Slovinsko je pole obklopené žitným klasem. Klas je propleten s lipovými listy. Mezi vrcholy klasu je pěticípá hvězda. V dolní části pole jsou tři vlnité linie představující moře. Nad nimi se tyčí tři vrcholy, z nichž prostřední je vyšší, boční stejné; vrcholy představují Triglav.
— Ust. čl. 3 Ústavy Lidové republiky Slovinsko[17]

Stejně tak byl později vymezen i znak Socialistické republiky Slovinsko.[18]

Současná podoba znaku

Stý dodatek tehdejší slovinské ústavy z června 1991 charakterizoval znak, jehož autorem je sochař Marko Pogačnik,[19] takto:

Státní znak Republiky Slovinsko má tvar štítu. Uprostřed štítu je na modrém pozadí silueata Triglavu v bílé barvě, pod ním jsou dvě vlnité modré čáry, které představují moře a řeky, nad nejvyšším vrcholem jsou v trojúhelníku umístěny tři zlaté šesticípé hvězdy. Štít je červeně lemován.
— Dodatek C odst. 2 Ústavy Republiky Slovinsko[1]

Pojetí znaku je podle jeho autora ovlivněno dílem France Prešerena a Jože Plečnika. Prešeren úvodem své básně Krst pri Savici zmiňuje Triglav, pod ním hladinu jezera a nad ním zlaté světlo, což jsou podobné prvky jaké využil Pogačnik ve znaku.[20] Zatímco byl v období komunistického politického monopolu motiv Triglavu spojován především s emblémem Osvobozenecké fronty, povšiml si Pogačnik díla Jože Plečnika již z roku 1934.[15][20] V tomto roce vytvořil Plečnik mariánský sloup, který se dnes nachází v Bledu, na němž není vytesán znak Slovinska z oficiálního znaku království Jugoslávie, ale zvláštní emblém, na němž se nachází Triglav s šesticípou hvězdou nad ním.[20] Podle všeho byl Plečnikův mariánský sloup také inspirací pro Ravnikara a jeho emblém Osvobozenecké fronty.[16]

Tři šestiramenné zlaté hvězdy nacházející se nad Triglavem pocházejí z erbu hrabatCelje.[21] Tento původně německý rytířský rod na nějaký čas sjednotil většinu území se slovinským obyvatelstvem.[22] Původní skutečný význam hvězd je neznámý. V současnosti se spekuluje o tom, že tři hvězdy mají symbolizovat Slunce, a to při svítání, v zenitu a při západu.[23] Absence významu hvězd byla a je motivem i dalších spekulací. Již v meziválečném období se objevovala účelová interpretace, podle níž usilovali již Celjští o národně-státní sjednocení jižních Slovanů a tři hvězdy v jejich znaku tak předvídaly tři plemena jednoho jihoslovanského národa. Tyto spekulace však byly i ve své době odmítány.[24] V souvislosti se slovinským státním znakem jsou dnes hvězdy prezentovány jako symbol kulturní a správní tradice Slovinska a jeho zapojení do proudu evropských dějin, neboť Celjští se díky dědickým smlouvám a výhodné sňatkové politice zařadili v pozdním středověku mezi přední evropské šlechtické rody.[21][22] Erb Celjských je dnes znakem městské občiny Celje.[23]

Další podrobnosti ke slovinským státním symbolům stanovuje zákon o znaku, vlajce a hymně Republiky Slovinsko a o slovinské národní vlajce ze října 1994.[25]

Odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Státní znak Slovinska na Wikimedia Commons

Reference

  1. a b Ustavni amandma C k Ustavi Republike Slovenije. Uradni list Republike Slovenije [pdf]. 1991-06-25 [cit. 2010-07-01]. [online]. ISSN 1318-0576. (slovinsky) 
  2. The New Encyclopaedia Britannica. 15. vyd. Volume IX. Chicago: Encyclopædia Britannica Inc., 1982. 1025 s. ISBN 0-85229-387-9. S. 276. (anglicky) 
  3. HEIMER, Željko. Slovenia: Coat of arms of Slovenia [online]. 2002 [cit. 2010-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c d BENEDEJČIČ, Andrej. Slovenian National Insignia [online]. [1995] [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. PREUSS, Volker. Krain: Wappenschild – Blazon [online]. Rev. 2010 [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (německy, anglicky) 
  6. HESMER, Karl-Heinz. Chronik griffbereit: Flaggen und Wappen der Welt: Mit aktuellen Länderinformationen. München: Chronik, 2008. Dostupné online. ISBN 978-3-577-14537-4. S. 237. (německy) 
  7. Izbor barv za slovensko zastavo. Grafičar: Revija slovenskih grafičarjev. 2006, čís. 6, s. 25. Dostupné online. ISSN 1318-4377. (slovinsky) 
  8. Slovenska heraldika. Kranjska [online]. C2007-2010 [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (slovinsky) 
  9. SERŠE, Aleksandra. Grb in zastava dežele Kranjske upoštevaje zlasti leto 1916 deželnostanovske, deželne in narodne barve kranjskega grba in zastave. S. 139 (3). Arhivi [online]. 2008 [cit. 2010-07-15]. Roč. 31, čís. 1, s. 139 (3). [dále jen Serše (2008)]. Dostupné online. 
  10. Serše (2008). s. 140 (4).
  11. HEIMER, Željko. Royal Yugoslavia (1918-1941): Royal standards [online]. 2003 [cit. 2010-07-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Vprašanje slovenskega grba. Slovenec: političen list za slovenski narod. 1920-09-18, roč. 48, čís. 213, s. 3. Dostupné online. (slovinsky) 
  13. Spaka. Slovenec: političen list za slovenski narod. 1920-10-21, roč. 48, čís. 241, s. 1. Dostupné online. (slovinsky) 
  14. Čl. 2 In Ustav Kraljevine Srba, Hrvata i Slovenaca (1921) [online]. 2007-08-26, rev. 2007-11-30 [cit. 2010-07-01]. Dostupné online. (srbsky) 
  15. a b SMOLE, Viktor. V povirju treh rek. Jezik in slovstvo. Prosinec–leden 1977/78, roč. 23, čís. 3/4, s. 45. Dostupné online. (slovinsky) 
  16. a b ŠAVER, Boštjan. Triglav, sveta gora slovenstva [online]. 2004-07-01 [cit. 2010-07-21]. Dostupné online. (slovinsky) 
  17. Ustava Ljudske republike Slovenije. Uradni list Ljudske republike Slovenije [pdf]. 1947-01-24 [cit. 2010-07-01]. [online]. (slovinsky) 
  18. Čl. 7 In Ustava Socialistične republike Slovenije (1974)/Socialistična republika Slovenija [online]. 2006-07-17, rev. 2006-07-18 [cit. 2010-07-01]. Dostupné online. (slovinsky) 
  19. BROŽEK, Aleš. Lexikon vlajek a znaků zemí světa. Praha: Kartografie, 2003. ISBN 80-7011-776-1. S. 176. 
  20. a b c Slovenski simboli: Predstavitev korenine za tabor voditeljev Glej Daleč [doc]. Novo mesto: SKVO Gorjanskih medvedov, 2006 [cit. 2010-07-15]. S. 4-5. Dostupné online. (slovinsky) 
  21. a b National Assembly. National symbols [online]. C2010 [cit. 2010-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. a b KOMÁRKOVÁ, Monika. Srovnání literární postavy Friderika II. Celjského v dramatech J. Jurčiče, O. Župančiče, A. Novačana a B. Krefta. Brno: Masarykova univerzita, 2010. 66 s. Dostupné online. S. 18. [dále jen Komárková (2010)]. 
  23. a b Mestna občina Celje. Grb in zastava Mestne občine Celje [online]. C2010 [cit. 2010-07-18]. Dostupné online. (slovinsky) 
  24. Komárková (2010). s. 33.
  25. Zakon o grbu, zastavi in himni Republike Slovenije ter o slovenski narodni zastavi. Uradni list Republike Slovenije [online]. 1994-10-27 [cit. 2010-07-01]. [online]. ISSN 1318-0576. (slovinsky) 

Literatura

Související články

Externí odkazy