Štěnovice (zámek)
| Štěnovice | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Architekt | Jakub Auguston mladší |
| Výstavba | asi 1723 |
| Stavebník | Marie Rozina z Schirndingu |
| Další majitelé | Michnové z Vacínova Mladotové ze Solopisk |
| Poloha | |
| Adresa | Štěnovice,  Česko |
| Ulice | Plzeňská |
| Souřadnice | 49°40′25,34″ s. š., 13°23′53,91″ v. d. |
  Štěnovice | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 41953/4-3583 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Štěnovice jsou zámek ve stejnojmenné vesnici v okrese Plzeň-jih. Postaven byl v barokním slohu okolo roku 1723 Marií Rozinou ze Schirndingu na levém břehu Úhlavy v tehdy obnovených Štěnovičkách. V současné době je zámeček v soukromém vlastnictví. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Nejstarším panským sídlem ve Štěnovicích byla od čtrnáctého století stará tvrz, která stávala na ostrožně nad soutokem Úhlavy a Losinského potoka na místě raně středověkého hradiště.[2] Někdy v průběhu první poloviny šestnáctého století ji nahradila renesanční tvrz, která nejspíše stála v místech hospodářského dvora, ale jeho polohu neznáme.[3]
Za zakladatelku zámku se tradičně považuje Anna Dorota ze Schirndingu, která jej podle data na portálu nechala založit roku 1723.[4] Podle nápisu, který je součástí portálu, však zakladatelkou byla Marie Rozina ze Schirndingu, rozená Vinklerová z Heimfeldu, která vesnici zdědila nejspíše po Anně Dorotě ze Schirndingu.[5] Podle typu vstupního portálu zámeckou stavbu navrhl Jakub Auguston mladší. Marii Rozině panství zůstalo asi do roku 1738 a po ní se novou majitelkou stala hraběnka Terezie Pöttingová, rozená Michnová.[6]
Majitelem připomínaným roku 1788 byl hrabě Karel Michna z Vacínova. K panství tehdy kromě samotných Štěnovic patřily Čižice a Štěnovický Borek. Od Karla Michny statek koupil Matyáš Leština, který zemřel roku 1809, a majetek po něm zdědil syn Karel Leština. Ten Štěnovice v roce 1834 prodal svobodnému pánovi Vojtěchu Mladotovi ze Solopisk. V roce 1840 se majitelem stal Ferdinand z Weissenbachu, ale o dva roky později zemřel, a majetek připadl vdově hraběnce Antonii Weissenbachové, rozené z Trauttmansdorfu, které zůstal do roku 1851, kdy jej od ní koupil svobodný pán Antonín Starck. Po Starckovi zámek zdědil doktor práv Ludvík Fritsch.[7]
Od roku 1899 se majitelem statku stal Šebestián Klička, kterého v roce 1913 vystřídal Antonín Veltrubský z Veltrub a v roce 1915 Josef Vykoukal, jehož synové Jaroslav a Karel na statku společně hospodařili až do roku 1945. Od roku 1946 byl jediným majitelem Karel Vykoukal. V roce 1948 se zámek stal sídlem místního národního výboru.[8] Sídlem samosprávy zámek zůstal až do roku 1991, kdy jej obecní úřad předal synovi posledního majitele, Jaroslavu Vykoukalovi.[9]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Zámek je obdélníková jednopatrová stavba se zaoblenými rohy (sedm a čtyři okenní osy), na delší straně při řece je hranolová věž s hodinami. Přízemí je zaklenuté valenými klenbami s lunetami, v předsíni zrušené kaple je freska od F. J. Luxe.[10] V parku u levé stěny zámku se dochovaly tři barokní sochy světců, svatého Floriána, svatého Josefa a svatého Iva z let 1723–1725.[6] Na podstavcích soch je alianční znak Schirndingerů ze Schirndingu a Winklerů z Heinfeldu[6] spolu s letopočtem 1723.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-11]. Identifikátor záznamu 154087 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ ROŽMBERSKÝ, Petr. Štěnovice. Hrad, tvrz a zámek. 1. vyd. Plzeň: Nadace České hrady, 1996. 28 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 10). S. 6. Dále jen Rožmberský 1996.
- ↑ Rožmberský 1996, s. 14
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Štěnovice – zámek, s. 334.
- ↑ Rožmberský 1996, s. 18
- ↑ a b c Rožmberský 1996, s. 19
- ↑ Rožmberský 1996, s. 20
- ↑ Rožmberský 1996, s. 22
- ↑ Rožmberský 1996, s. 24
- ↑ Umělecké památky Čech. P/Š. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Štěnovice, s. 506.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Umělecké památky Čech. P/Š. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Štěnovice, s. 506.
- ROŽMBERSKÝ, Petr. Štěnovice. Hrad, tvrz a zámek. 1. vyd. Plzeň: Nadace České hrady, 1996. 28 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 10).
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Štěnovice na Wikimedia Commons
