Štefan Onderko

Štefan Onderko
Štefan Onderko
Narození	22. ledna 1916; Humenné
Úmrtí	6. července 2006 (ve věku 90 let)
Povolání	kněz
Ocenění	čestný doktor
Nábož. vyznání	katolicismus
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Štefan Onderko (22. ledna 1916, Humenné – 6. července 2006, Košice) byl slovenský katolický duchovní, bývalý košický generální a kapitulní vikář a z titulu těchto funkcí v letech 1962–1990 ordinář košické diecéze.

Štefan Onderko byl za komunistického režimu jednou z čelních postav kolaborantského Sdružení Pacem in terris (dále SKD-PIT), u jehož zrodu stál jako předseda přípravného výboru.^[1] Později byl jeho členem a funkcionářem a jako košický ordinář sdružení silně podporoval a to dokonce i po vydání dekretu Quidam episcopi, který kněžím členství v takovýchto sdruženích zakazoval.^[2]

Štefan Onderko si společně s několika dalšími představiteli SKD-PIT nechal udělit čestný doktorát teologie na bratislavské bohoslovecké fakultě. Proti tomu protestoval u československých úřadů velký kancléř fakulty, biskup Július Gábriš, který se též obrátil se stížností v této věci na Svatý stolec. Ten prohlásil tyto čestné doktoráty za neplatné.^[3]

Odkazy

Reference

↑ Stanislav Balík, Jiří Hanuš: Katolická církev v Československu 1945–1989, Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2007, ISBN 978-80-7325-130-7 (s. 132)
↑ viz Stanislav Balík, Jiří Hanuš: Katolická církev v Československu 1945–1989, Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2007, ISBN 978-80-7325-130-7 (s. 141)
↑ Stejně jako další čestné doktoráty udělené z donucení kolaborujícím duchovním, jako byli Josef Plojhar, Jozef Feranec, Gejza Navrátil, Alexandr Horák, Josef Vrana a další; viz Stanislav Balík, Jiří Hanuš: Katolická církev v Československu 1945–1989; Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2007, ISBN 978-80-7325-130-7 (s. 137–138)

Externí odkazy

Štefan Onderko v časopise Korzár

[1] Stanislav Balík, Jiří Hanuš: Katolická církev v Československu 1945–1989, Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2007, ISBN 978-80-7325-130-7 (s. 132)

[2] viz Stanislav Balík, Jiří Hanuš: Katolická církev v Československu 1945–1989, Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2007, ISBN 978-80-7325-130-7 (s. 141)

[3] Stejně jako další čestné doktoráty udělené z donucení kolaborujícím duchovním, jako byli Josef Plojhar, Jozef Feranec, Gejza Navrátil, Alexandr Horák, Josef Vrana a další; viz Stanislav Balík, Jiří Hanuš: Katolická církev v Československu 1945–1989; Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2007, ISBN 978-80-7325-130-7 (s. 137–138)

[1]

[2]

[3]