Únor

Únor (Přebohaté hodinky vévody z Berry)

Únor je podle gregoriánského kalendáře druhý měsíc v roce. Má 28 dní, v přestupném roce má 29 dní. Třikrát v historii měl únor i 30 dní. Český název měsíce vysvětlují jazykovědci tím, že se v tuto dobu při tání ledu ponořují ledové kry na řekách (únor = nořiti se).

V římském kalendáři byl únor posledním měsícem v roce. Právě proto tento měsíc má proměnlivý počet dnů a právě k němu se přidával v přestupném roce jeden den. Při přechodu z juliánského na gregoriánský kalendář se tento zavedený postup neměnil. Varianty původně římského (respektive latinského) názvu Februarius obsahuje většina evropských jazyků.

Únor začíná vždy stejným dnem v týdnu jako březen a listopad, s výjimkou přestupného roku. Tehdy začíná ve stejný den jako srpen. Únor začíná vždy stejným dnem v týdnu jako loňský červen.

Při výpočtu úroků podle některých metod se únor bere jako ostatní měsíce, tzn. že má 30 dnů.

Pranostiky

K únoru se váže řada pranostik. V následujícím seznamu jsou uvedeny jen ty, které se váží k celému měsíci únoru. Vynechány jsou pranostiky, které se váží ke konkrétním únorovým dnům (např. Hromnice, svátek sv. Háty/Agáty nebo sv. Marka).

• Únor bílý — pole sílí.
• Sněhový únor — sílí úhor.
• Únorová voda — pro pole škoda.
• Únor — úmor: kdyby mohl, umořil by v krávě tele a v kobyle hříbě.
• Kdyby měl únor tu moc jako leden, nechal by v krávě zmrznout tele.
• Netrkne-li únor rohem, šlehne ocasem.
• Když v únoru mráz ostro drží, to dlouho již nepodrží.
• Když záhy taje, dlouho neroztaje.
• Když únor vodu spustí, ledem ji březen zahustí.
• Když tě v únoru zašimrá komár za ušima, poběhneš jistě v březnu ke kamnům s ušima.
• Leží-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna.
• Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky.
• V únoru sníh a led — v létě nanesou včely med.
• Teplý únor — studené jaro, teplé léto.
• Co si únor zazelená — březen si hájí; co si duben zazelená — květen mu to spálí.
• Mnoho mlh v únoru přivodí mokré léto.
• Když větrové na konec února uhodí, moc obilí se na poli neurodí.
• Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky.
• V únoru-li vítr neburácí, jistě v dubnu krovy kácí.
• Když v únoru mráz ostro drží, to dlouho již nepodrží.
• Můžeš-li se v lednu vysléci do košile, připravuj si na únor kožich.
• Je-li v únoru zima a sucho, bývá prý horký srpen.
• V únoru když skřivan zpívá, velká zima potom bývá.
• Když skřivánek v únoru zpívá, brzy se pod nosem slívá.
• Skřivánek-li v únoru zpívat počne, v dubnu jistě umlkne.
• Je-li únor mírný ve své moci, připílí s mrazem březen i v noci.
• Když v únoru mušky lítajú, to v marcu robky v ruce chuchajú.
• Jestli února měsíce jest teplo, nepohrdej hned pící, která ti zůstává, neb s námi ráda zima po Veliké noci zahrává.
• Nechce-li severňák v únoru váti, v dubnu se to musí přec jenom státi.
• V únoru prudký severníček — hojné úrody bývá poslíček.
• Když půlnoční větrové v tomto měsíci silné jsou, bývá dobrá čáka úrody na ovoce; pakli ale ne, tak přicházejí v měsíci dubnu, máji a škodí vínu a stromům.

Související články

• 30. únor
• Únor 1948

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu únor na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo únor ve Wikislovníku

Autoritní data	BNF: cb13195246p (data) GND: 4405048-3 LCCN: sh2001002063 NLI: 987007532631705171