Pranostika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hřímání ourody dobré a zárody hovad uhynutí znamená.“ pranostika uvedená Křišťanem z Prachatic v první čtvrtině 15. století[1]

Pranostika je drobný útvar lidové slovesnosti, předpověď, týkající se určitých dnů či období, a to obzvláště ve vztahu k zemědělství a počasí. V širším významu patří mezi pranostiky také různá rčení týkající se hospodářství. Na počátku 21. století se pranostiky stále užívají například v předpovědích počasí či různých „receptářích“. Slovo pranostika vychází z řeckého prognósis „předpověď“ a v Česku bylo zmíněno již Matoušem Benešovským v roce 1587, který namísto tohoto cizího slova navrhuje slovo předvědění. Původně byla pranostikou míněna předpověď astrologická a tento význam si slovo zachovávalo mnohdy ještě v první polovině 19. století.[2][3]

Pranostiky se liší pravděpodobností svého naplnění. Nejvyšší je u takzvaných kalendářních a časoměrných pranostik, které se týkají nástupu slunovratů, rovnodenností či délky dne a noci. Jako reálné pranostiky se označují takové, jejichž pravděpodobnost naplnění je vysoká – například pranostiky týkající se kvetení bambusu, známé z jihovýchodní Asie, nebo česká pranostika týkající se veder v polovině července („Když se slunce obrací k zimě, léto spěje v psí dny.“). Známá pranostika „Medardova kápě čtyřicet dní kape“ je vysvětlována tím, že v tomto období teplé počasí nad pevninou v Evropě vyústí ve srážky.[4] Naopak mezi nereálné pranostiky patří například: „Osvítí-li při hrubé (dopolední mše) na Boží hod pana faráře slunce, bude toho roku hojnost dobrého vína.[5]

Výzkumem pranostik se zabývá paremiologie, jako součásti lidové slovesnosti se jim věnuje i folkloristika, etnografie a etnologie.

Příklady pranostik[editovat | editovat zdroj]

  • Na Boží narození o bleší převalení
  • Na Nový rok o slepičí krok
  • Na Tři krále o skok dále
  • Na Hromnice o hodinu více
  • Svatý Matěj ledy láme, nemá-li je, nadělá je
  • Na svatého Matěje skřivan pije z koleje
  • Únor bílý – pole sílí
  • Březen – za kamna vlezem, duben – ještě tam budem.
  • Na svatého Jiří vylézají ze země hadi a štíři
  • Na svatého Marka sázej oharka
  • Na co se svatý Jiří usměje, na to se svatý Marek zamračí.
  • Studený máj – v stodole ráj
  • Medardova kápě čtyřicet dní krápe.
  • Svatá Margita hodila srp do žita
  • Svatá Anna – chladna z rána
  • Svatý Martin přijíždí na bílém koni
  • Na svatou Kateřinu schováme se pod peřinu.
  • Kateřina na blátě – Vánoce na ledu; Kateřina na ledu – Vánoce na blátě.
  • Na svatou Barboru zima jde do dvoru.
  • Svatá Lucie noci upije a dne nepřidá.
  • Na svatého Řehoře, čáp letí přes moře a žába hubu otevře.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VAŠKŮ, Zdeněk. Hold slunci, dešti, půdě a pluhu. Praha: Academia, 2014. ISBN 978-80-200-2313-1. S. 580. Dále jen Vašků (2014). 
  2. Vašků (2014), s. 17–18.
  3. TYLLNER, Lubomír. Velké dějiny zemí Koruny české - Lidová kultura. Praha: Paseka, 2014. ISBN 978-80-7432-442-0. S. 53. 
  4. HRDINOVÁ, Radka. Za extrémní sucho může anomálie. Počasí v Evropě je naruby. idnes.cz [online]. 17. května 2018 0:04. Dostupné online. 
  5. Vašků (2014), s. 19, 22, 621.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MUNZAR, Jan. Medardova kápě, aneb, Pranostiky očima meteorologa. Praha: Horizont, 1986. 
  • VAŠKŮ, Zdeněk. Hold slunci, dešti, půdě a pluhu. Praha: Academia, 2014. ISBN 978-80-200-2313-1. 
  • VAŠKŮ, Zdeněk. Velký pranostikon. Praha: Academia ISBN 80-200-0984-1. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]