Úhlová rychlost

Úhlová rychlost
Název veličiny; a její značka	Úhlová rychlost; ω
Hlavní jednotka SI; a její značka	radián za sekundu; rad·s−1
Definiční vztah
Dle transformace složek	pseudovektorová
Zařazení jednotky v soustavě SI	odvozená

Úhlová rychlost je fyzikální veličina popisující otáčivý pohyb tělesa (otáčení, rotaci). Vyjadřuje uraženou úhlovou dráhu, tedy změnu úhlu v obloukové míře (v radiánech), za jednotku času. Úhlová rychlost je pseudovektor (zjednodušeně se termín úhlová rychlost se stejnými jednotkami používá pro její průmět do osy rotace – pseudoskalár). Je třeba ji tedy nezaměňovat s úhlovou frekvencí, která je přímo skalárem s jednotkou s⁻¹ a obvykle nesouvisí s otáčením.
Jednotkou uhlové rychlosti je radián za sekundu. Radián je v současné SI bezrozměrná jednotka, úhlová rychlost má tedy stejný rozměr jako úhlová frekvence.

Časová změna úhlové rychlosti je úhlové zrychlení.

Značení

Symbol veličiny: ω.
Jednotka SI: radián za sekundu.
Značka jednotky: rad·s⁻¹.
V některých aplikacích se používá i stupeň (°) za sekundu, Platí $1^{\circ }{\text{s}}^{-1}=\pi /180\ {\text{rad}}\cdot {\text{s}}^{-1}$ . Používá se např. i otáčka za minutu $(1\ {\text{ot}}\cdot {\text{min}}^{-1}=\pi /30\ {\text{rad}}\cdot {\text{s}}^{-1})$ . Ani jedna z těchto jednotek však nepatří do SI soustavy.

Výpočet:
- Okamžitá úhlová rychlost $\omega ={\frac {\mathrm {d} \varphi }{\mathrm {d} t}}$
- Průměrná úhlová rychlost $\omega ={\frac {\varphi }{t}}$

Definice

Úhlová rychlost je definovaná jako časová změna (t) středového úhlu φ opsaného otáčejícím se (resp. natáčejícím se) průvodičem, kolmým k ose otáčení:

\omega ={\frac {\mathrm {d} \varphi }{\mathrm {d} t}}\,

Úhlovou rychlostí 1 za 1 sekundu se otáčí průvodič, který při rovnoměrné rotaci opíše úhel 1 radiánu za 1 sekundu.

Například minutové ručičky všech hodin a hodinek mají stejnou úhlovou rychlost, při různé obvodové rychlosti jejich konců.

Úhlová rychlost jako vektor

V některých případech (např. při prostorových pohybech) je vhodné definovat úhlovou rychlost jako vektorovou veličinu vztahem

{\boldsymbol {\omega }}={\frac {\mathbf {r} \times \mathbf {v} }{|\mathrm {\mathbf {r} } |^{2}}}\,.

Vektor ${\boldsymbol {\omega }}$ je tedy kolmý k rovině tvořené polohovým vektorem $\mathbf {r}$ a vektorem obvodové rychlosti $\mathbf {v}$ pohybujícího se bodu. Vektory ${\boldsymbol {\omega }},\mathbf {r} ,\mathbf {v}$ tvoří pravotočivou soustavu. Tento vektor má tedy vždy směr osy rotace (axiální vektor).

Jako definiční se uvádí i vektorový vztah obdobný skalární definici:

{\boldsymbol {\omega }}={\frac {\mathrm {d} {\boldsymbol {\varphi }}}{\mathrm {d} t}}

,

je však třeba mít na zřeteli, že orientovaný úhel ${\boldsymbol {\varphi }}$ lze považovat za axiální vektor pouze pro infinitezimální otočení.

Použití

Otáčkoměr, například v automobilu, měří střední dobu jedné otáčky hřídele – periodu. Stupnice otáčkoměru je cejchována v obrácené hodnotě periody tj. kmitočtu, konkrétně střední počet otáček za jednotku času. Rozměr s⁻¹; min ⁻¹.

Okamžitá úhlová rychlost (rad·s⁻¹) rotujících součástí spalovacího pístového motoru, během jednoho pracovního cyklu, není konstantní.

Letecký přístroj zatáčkoměr na palubě letadla udává okamžitou úhlovou rychlost obvykle ve stupních za minutu (např. při úhlové rychlosti 3° za sekundu udělá letadlo 360° za dvě minuty). Ani tato úhlová rychlost (obvykle) nebývá konstantní.

Související články