Zvonek jesenický
|
|
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 |
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Campanula gelida Kovanda[1] |
Zvonek jesenický (Campanula gelida) je stenoendemická, kriticky ohrožená vytrvalá bylina z čeledi zvonkovitých, rostoucí v Hrubém Jeseníku v České republice. Vyvinul se diferenciací izolované populace zvonku Scheuchzerova (Campanula scheuchzeri), alpského druhu, který se rozšířil do oblasti Sudet v průběhu některého z chladnějších období, pravděpodobně poslední doby ledové. Je blízce příbuzný s krkonošským endemitem zvonkem českým (Campanula bohemica).[2] Někdy také bývá označován za jeho poddruh a uváděn jako zvonek český jesenický (Campanula bohemica subsp. gelida).[3] Všechny tyto druhy jsou součástí příbuzenského komplexu Campanula rotundifolia agg.[4]
Obsah |
Stanoviště [editovat]
Jediným známým místem výskytu zvonku jesenického ve volné přírodě jsou Petrovy kameny v Národní přírodní rezervaci Praděd. Roste na jižním a východním svahu vrcholové skály Petrových kamenů a v kostřavovém travním porostu do vzdálenosti 10 metrů od úpatí skály, v nadmořské výšce 1 438 metrů, kde musí odolávat nízkým teplotám, sněhu a větru. Místo není přístupné veřejnosti.[2][5]
Popis [editovat]
Zvonek jesenický je velmi podobný svému příbuznému zvonku českému. Botanik Miloslav Kovanda, který zvonek jesenický popsal jako první v roce 1968, ho dokonce později označil za poddruh zvonku českého. V současné době ho většina botaniků opět považuje za samostatný druh.[5]
Zvonek jesenický se od svého nejbližšího příbuzného liší především bohatými trsy a menšími květy a tobolkami. Květy často vyrůstají jednotlivě nebo tvoří malé, nejvýše čtyřkvěté hrozny. Jeho menší lodyhy nepřesahují délku 20 cm. Přízemní listy přetrvávají, dokud rostlina neodkvete.[5]
Růst a rozmnožování [editovat]
Zvonek jesenický roste v trsech, obvykle v malých škvírách skalnatého, kyselého podloží. Dává přednost plochám přímo osvíceným sluncem, ale některým rostlinám se daří i ve stínu.[2][6] K životu potřebuje hodně vláhy, protože té však na Petrových kamenech není mnoho, je odkázán na deště či vysráženou mlhu.[7] Většinou se rozmnožuje vegetativně, protože možnosti pohlavního rozmnožování jsou omezovány nepříznivými klimatickými podmínkami jeho stanoviště. Kvete od poloviny července do konce srpna. Podobně jako i u jiných zvonků se v květech rozvíjí blizna až poté, co se uvolnil pyl z prašníků, což brání samoopylení.[2][6][5]
Ohrožený druh [editovat]
Ačkoliv je zvonek jesenický kriticky ohroženým druhem a v 70. letech 20. století byl na pokraji vyhynutí, v současné době se jeho populace zdá stabilizovaná. Ohrožují jej zejména lyžaři projíždějící zakázaným územím a rozšiřování jiných druhů jako metlice trsnatá, maliník obecný a třezalka skvrnitá.[2][6]
Zvonek jesenický je na seznamu zvláště chráněných rostlin České republiky uvedenému ve vyhlášce 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, a tak je zakázáno jej trhat, vykopávat, poškozovat nebo jinak rušit ve vývoji.[8] Zvonek jesenický byl také zařazen na Červený seznam ohrožených rostlin České republiky do kategorie C1 (kriticky ohrožené), na Červený seznam ohrožených druhů IUCN, kategorie E,[9] a do bernské Úmluvy o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť.[10] Místo jeho výskytu je součástí soustavy chráněných území Natura 2000.[11]
Zaměstnanci Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky také zvonek jesenický pěstují ve Staré Vsi u Rýmařova.[2][6]
Reference [editovat]
- ↑ Zařazení v systému - zvonek jesenický [online]. BioLib.cz, [cit. 2007-12-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f RYBKA, Vlastik. Metodika monitoringu evropsky významného druhu - zvonek jesenický [pdf]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, [cit. 2007-12-27]. Dostupné online.
- ↑ Profil taxonu - zvonek jesenický [online]. BioLib.cz, [cit. 2007-12-27]. Dostupné online.
- ↑ FISCHER, M. A.; ADLER, W.; OSWALD, K.. Exkursionsflora für Österreich, Liechtenstein und Südtirol. Linz : Oberösterreichisches Landesmuseum Linz, 2005. ISBN 80-239-4177-1.
- ↑ a b c d RYBKA, Vlastik; RYBKOVÁ, Romana; POHLOVÁ, Renata. Rostliny ve svitu evropských hvězd. Olomouc, Praha : Sagittaria - Sdružení pro ochranu přírody střední Moravy, 2004. Dostupné online. ISBN 80-239-4177-1.
- ↑ a b c d HOLUB, Petr. Evropsky významné lokality v ČR - zvonek jesenický [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, [cit. 2007-12-27]. Dostupné online.
- ↑ Živé srdce Evropy – Zvonek jesenický [online]. Česká televize, 2009-7-13, [cit. 2010-04-02]. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška č. 395/1992 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR, [cit. 2007-12-27]. Dostupné online.
- ↑ Biomonitoring – Zvonek jesenický [online]. AOPK ČR, 2007, [cit. 2013-03-13]. Dostupné online.
- ↑ HOSKOVEC, Ladislav. Nejvzácnější rostliny Evropy [online]. Botany.cz, 19. července 2007, [cit. 2007-12-27]. Dostupné online.
- ↑ HOSKOVEC, Ladislav. Rostliny chráněné v soustavě Natura 2000 [online]. Botany.cz, 28. srpna 2007, [cit. 2007-12-27]. Dostupné online.
