Zbyněk Netopil
| Zbyněk Netopil | |
|---|---|
| Osobní informace | |
| Datum narození | 21. září 1960 |
| Místo narození | Prostějov |
| Datum úmrtí | 11. listopadu 2023 (ve věku 63 let) |
| Místo úmrtí | Prostějov |
| Výška | 185 cm |
| Hmotnost | 87 kg |
| Sportovní informace | |
| Sport | kanoistika, rafting |
| Výsledky | |
| Získal téměř 160 domácích titulů (ČR) ve všech disciplínách, je v kategorii masters 28 násobným mistrem Evropy a 18 násobným mistrem světa. | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Zbyněk Netopil (21. září 1960 Prostějov – 11. listopadu 2023 Prostějov) byl český sportovec věnující se raftingu a kanoistice.[1] Získal 160 domácích titulů ve všech disciplínách dohromady, mezi muži v kategorii masters je 28 násobným mistrem Evropy a 18 násobným mistrem světa v raftingu.[2]
Život[editovat | editovat zdroj]
V mládí se věnoval cyklistice, ale velmi záhy našel zalíbení ve sjezdu divoké vody. Z počátku se věnoval kanoistice – pevným lodím. Poté se více zaměřil na rafting. Získal nespočet titulů mistra ČR ve slalomu, sjezdu, sprintu.[zdroj?] Prosadil se se svými posádkami i ve světovém měřítku. Několik desítek titulů na ME nebo světa.[zdroj?] Za svou kariéru se i významně podílel na vedení mládeže a růstu nemálo talentů v tomto sportu. Získal několik ocenění sportovce města Prostějova a Olomouckého kraje.[zdroj?] Za zmínku stojí i jeho trenérská kariéra, kde přivedl ke světovým titulům juniory, mládež i muže v tomto nádherném sportu. Vystudoval vodohospodářství na VUT v Brně a podniká v oboru požární techniky a servisu.
Měl dvě děti, Tomáše (* 1987) a Petru (* 1995).
Sportovní činnost[editovat | editovat zdroj]
Svou sportovní činnost začal jako osmiletý v první experimentální plavecké třídě, současně se věnoval závodní cyklistice. Zde měl těžký úraz, který kariéru přibrzdil. Začal závodně ve třídě Evropa v jachtingu, věnoval se výkonnostní turistice, kde dosáhl mistrovské třídy. Poté ho zaujala voda a zde vítězil pravidelně v krajských i celostátních soutěžích, za kariéru sjel téměř 500 řek s několika prvosjezdy, nejcennější asi sjetí 12 m vodopádu Marui Falls na Novém Zélandu. Od vodní turistiky byl jen krok ke kanoistice, kde největším úspěchem bylo několik titulů MR v kategorii R4, na deblu pak se svým partnerem dosáhl největšího úspěchu na MS ve sjezdu v kategorii nad 40 let. Souběžně absolvoval několik dlouhých a vítězně i krátkých triatlonů. V MR extrémních sportů získal se svým týmem několik titulů v kategorii nad 40 let. Jakmile vznikly závody v raftingu okamžitě se mu začal věnovat a věnuje již 30 let. Za tu dobu získal téměř 160 domácích titulů ve všech disciplínách, mezi muži v kategorii masters je 28 násobným mistrem Evropy a 18 násobným mistrem světa. Ve voleném čase rád lyžoval, potápěl se a jezdil na jachtě. V roce 2020 se s týmem kvalifikoval na MS v Austrálii, kde ukončil svou závodní kariéru.
Funkcionářská činnost[editovat | editovat zdroj]
Od roku 1989 pracoval jako předseda správní rady TJ OP Prostějov, mnoho let byl členem sportovní komise města Prostějov a s panem Sonnevendem vymyslel i anketu o nejlepšího sportovce města. Před 30 lety založil klub raftingu, který se vypracoval na nejlepší na světě.
Založil jako člen rady a předsednictva Svazu vodáků ČR reprezentační komisi.
Trenérská činnost a organizátorská činnost[editovat | editovat zdroj]
Od mládí se věnoval výchově mládeže, vedl vodácký kroužek v ODDM a organizoval pro širokou veřejnost spousty autobusových zájezdů po celé Evropě. Působil jako ředitel 30 ročníků závodů a splutí Hloučele, několik ročníků závodů MR O pohár starosty PV na nejtěžších českých terénech – Labské soutězce ve Špindlerově Mlýně a Čertových proudech na Lipně.
Během kariéry byl vyhodnocen jako nejlepší trenér kraje.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SONNEVEND, Marek. Zbyněk Netopil:„Miluju přírodu a sport, divoká voda je spojuje“ [online]. vecernikpv.cz, 2019-04-12 [cit. 2020-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-22.
- ↑ HEGER, Ivo. Zemřel Zbyněk Netopil, mnohonásobný šampion v kanoistice a raftingu [online]. Prostějov: Sportovní komise Rady města Prostějova, 2023-11-13 [cit. 2023-11-17]. Dostupné online.