Wikipedista:Zolwikcz/Pískoviště3

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Seznam pohřbených[editovat | editovat zdroj]

Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
1. Anna Marie Šemberová z Boskovic a Černé Hory
1575 Vídeň Jan Šembera z Boskovic[pozn. 1]
kolem 1543 – 30. 4. 1597
1592:
Karel I. z Liechtensteinu (č. 2)
Pohřbena v kostele Narození Panny MarieOpavě, v roce 1641 její tělo převezeno do Vranova.[1] 1. kněžna z Liechtensteinu (1608–1625), vévodkyně opavská (1613–1625) a krnovská (1622–1625).

Porodila 7 dětí,[1] mezi nimi:

  • 1. Anna Marie Františka, provd. z Dietrichsteinu (1597–1640; pohřbena v Dietrichsteinské hrobceMikulově)
  • 2. Františka Barbora, provd. Tilly (1604–1655)
  • 3. Jindřich († mladý po roce 1612)
  • 4. Karel Eusebius (1611–1684)
6. 6. 1625 Plumlov Anna Krajířová z Krajku
2. Karel I. z Liechtensteinu
30. 7. 1569 Hartman II. z Liechtensteinu
6. 5. 1544 – 5. 10. 1585 Lednice
1592:
Anna Marie Šemberová z Boskovic a Černé Hory (č. 1)
Pohřben v cínové rakvi s nápisem.[1] 1. kníže z Liechtensteinu (20. 12. 1608), vévoda opavský (28. 12. 1613) a krnovský (5. 3. 1622), tajný rada, rytíř Řádu zlatého rouna, místodržící Českého království. Konvertoval ke katolictví (1599).
12. 2. 1627 Praha Anna Marie z Ortenburgu
1547 – 16. 12. 1601
3. Kateřina Šemberová z Boskovic a Černé Hory Jan Šembera z Boskovic
kolem 1543 – 30. 4. 1597
1597:
Maxmilián z Liechtensteinu (č. 4)
Zdědila Nový hrad, Pozořice a Bučovice.[2] Spoluzakladatelka kostela. Bezdětná.
24. 1. 1637 Bučovice Anna Krajířová z Krajku
4. Maxmilián z Liechtensteinu
1578 Hartman II. z Liechtensteinu
6. 5. 1544 – 5. 10. 1585 Lednice
1597:
Kateřina Šemberová z Boskovic a Černé Hory (č. 3)
Pohřben v paulánském rouchu.[3] Kníže z Liechtensteinu (1623). Polní maršál. Nechal přestavět kostel a při něm založil klášter paulánů.
23. 4. 1643 Györ Anna Marie z Ortenburgu
1547 – 16. 12. 1601
5. František Dominik z Liechtensteinu 1. 11. 1652 Valtice Karel Eusebius z Liechtensteinu (č. 11)
Pochován v malé cínové rakvi se svým dvojčetem Karlem Josefem.[4]
6. 11. 1652 Valtice Johana Beatrix z Dietrichsteinu (č. 10)
6. Karel Josef z Liechtensteinu 1. 11. 1652 Valtice Karel Eusebius z Liechtensteinu (č. 11)
Pochován v malé cínové rakvi se svým dvojčetem Františkem Dominikem.[4]
8. 11. 1652 Valtice Johana Beatrix z Dietrichsteinu (č. 10)
7. Marie Anna z Liechtensteinu 23. 5. 1648 Karel Eusebius z Liechtensteinu (č. 11)
Zemřela na neštovice.[4]
14. 3. 1654 Vídeň Johana Beatrix z Dietrichsteinu (č. 10)
8. František Eusebius Václav z Liechtensteinu 30. 5. 1654 Karel Eusebius z Liechtensteinu (č. 11)
Pohřben v cínové rakvi.[4]
25. 6. 1655 Johana Beatrix z Dietrichsteinu (č. 10)
9. Cecílie z Liechtensteinu 6. 8. 1655 Karel Eusebius z Liechtensteinu (č. 11)
24. 11. 1655 Johana Beatrix z Dietrichsteinu (č. 10)
10. Johana Beatrix z Dietrichsteinu asi 1625 Maxmilián z Dietrichsteinu
27. 6. 1596 Mikulov – 6. 11. 1655 Mikulov
4. 8. 1644:
Karel Eusebius z Liechtensteinu (č. 11)
2. kněžna z Liechtensteinu (1644–1676).

Narodilo se jí devět dětí:

  • 1. Eleonora Marie, provd. z Eggenbergu (1647–1704)
  • 2. Marie Anna (1648–1654; č. 7)
  • 3. Marie Tereza, provd. Leslieová, poté z Wagensörg-Sonnegu (1649–1716)
  • 4. Johana Beatrix, provd. z Liechtensteinu (1650–1672)
  • 5. František Dominik (*/† 1652; č. 5)
  • 6. Karel Josef (*/† 1652; č. 6)
  • 7. František Eusebius (1654–1655; č. 8)
  • 8. Cecílie (*/† 1655)
  • 9. Jan Adam I. Ondřej (1662–1712; č. 12)
26. 3. 1676 Anna Maria z Liechtensteinu
7. 12. 1597 – 26. 4. 1640
11. Karel Eusebius z Liechtensteinu
12. 9. 1611 Karel I. z Liechtensteinu (č. 2) 4. 8. 1644:
Johana Beatrix z Dietrichsteinu (č. 10)
Ostatky převezeny na Vranov v roce 1699.[5] 2. kníže z Liechtensteinu (1627–1684), vévoda opavský a krnovský, pán na Valticích, v Paumgartenu, Lednici, Plumlově, Prostějově, Úsově, Černé Hoře ad.
5. 4. 1684 Kostelec nad Černými lesy Anna Marie Šemberová z Boskovic a Černé Hory (č. 1)
12. František Antonín z Liechtensteinu 1. 9. 1689

19. 3. 1711 Volkersdorf
13. Jan Adam I. z Liechtensteinu
30. 11. 1656 Karel Eusebius z Liechtensteinu (č. 11) 16. 2. 1681 Vídeň:
Erdmunda Tereza z Dietrichsteinu (č. 
3. kníže z Liechtensteinu (1684–1712), vévoda opavský a krnovský, skutečný tajný rada, rytíř Řádu zlatého rouna. Koupil Šternberk, Karlsberg a Hodonín, dále Čechy (1707) a Červený Hrádek. Koupil také říšské panství Schellenberg (1699) a Vaduz (1712). Založil obrazárnu ve Vídni. Nechal postavil Liechteinsteinský palác ve Vídni-Rossau.
16. 6. 1712 Vídeň Johana Beatrix z Dietrichsteinu (č. 10)
14. Antonín Florián z Liechtensteinu 28. 5.1656 zámek Wilfersdorf

11. 10. 1721 Vídeň
15. Jan Antonín z Liechtensteinu 1699

24. 3. 1724
16. Marie Anna Kateřina z Oettingen-Spielbergu 21. 9. 1693 Vídeň

15. 4. 1729 Hlohov
17. Josef I. Jan Adam z Liechtensteinu 25. 5. 1690 Vídeň

17. 12 1732 Valtice
18. Erdmunda Tereza z Dietrichsteinu 17. 4. 1662
16. 2. 1681 Vídeň:
Jan Adam I. z Liechtensteinu (č. 
3. kněžna z Liechtensteinu (1684–1712).
15. 3. 1737 Vídeň

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Ultimus familiae.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c WEINLICH, Antonín. Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově. 2. vyd. Brno: [s.n.], 1890. 55 s. Dostupné online. S. 23. Dále jen Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově. 
  2. Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 25
  3. Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 26
  4. a b c d Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 29
  5. Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 28

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • []


Seznam pohřbených[editovat | editovat zdroj]

Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
1.


1.


Trauttmansdorff Friedrich 1905 https://www.portafontium.eu/iipimage/30062406/horsovsky-tyn-58_2060-z?x=501&y=207&w=351&h=215