Wikipedista:Zolwikcz/Pískoviště3
Seznam pohřbených[editovat | editovat zdroj]
Po-řadí | Gene-race | Jméno pohřbeného | Datum a místo narození | Otec | Datum a místo sňatku, choť | Pohřeb a uložení do hrobky | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Datum a místo úmrtí | Matka | ||||||
1. | Anna Marie Šemberová z Boskovic a Černé Hory | 1575 Vídeň | Jan Šembera z Boskovic[pozn. 1] kolem 1543 – 30. 4. 1597 |
1592: Karel I. z Liechtensteinu (č. 2) |
Pohřbena v kostele Narození Panny Marie v Opavě, v roce 1641 její tělo převezeno do Vranova.[1] | 1. kněžna z Liechtensteinu (1608–1625), vévodkyně opavská (1613–1625) a krnovská (1622–1625).
Porodila 7 dětí,[1] mezi nimi:
| |
6. 6. 1625 Plumlov | Anna Krajířová z Krajku | ||||||
2. | Karel I. z Liechtensteinu | 30. 7. 1569 | Hartman II. z Liechtensteinu 6. 5. 1544 – 5. 10. 1585 Lednice |
1592: Anna Marie Šemberová z Boskovic a Černé Hory (č. 1) |
Pohřben v cínové rakvi s nápisem.[1] | 1. kníže z Liechtensteinu (20. 12. 1608), vévoda opavský (28. 12. 1613) a krnovský (5. 3. 1622), tajný rada, rytíř Řádu zlatého rouna, místodržící Českého království. Konvertoval ke katolictví (1599). | |
12. 2. 1627 Praha | Anna Marie z Ortenburgu 1547 – 16. 12. 1601 | ||||||
3. | Kateřina Šemberová z Boskovic a Černé Hory | Jan Šembera z Boskovic kolem 1543 – 30. 4. 1597 |
1597: Maxmilián z Liechtensteinu (č. 4) |
Zdědila Nový hrad, Pozořice a Bučovice.[2] Spoluzakladatelka kostela. Bezdětná. | |||
24. 1. 1637 Bučovice | Anna Krajířová z Krajku | ||||||
4. | Maxmilián z Liechtensteinu | 1578 | Hartman II. z Liechtensteinu 6. 5. 1544 – 5. 10. 1585 Lednice |
1597: Kateřina Šemberová z Boskovic a Černé Hory (č. 3) |
Pohřben v paulánském rouchu.[3] | Kníže z Liechtensteinu (1623). Polní maršál. Nechal přestavět kostel a při něm založil klášter paulánů. | |
23. 4. 1643 Györ | Anna Marie z Ortenburgu 1547 – 16. 12. 1601 | ||||||
5. | František Dominik z Liechtensteinu | 1. 11. 1652 Valtice | Karel Eusebius z Liechtensteinu (č. 11) | Pochován v malé cínové rakvi se svým dvojčetem Karlem Josefem.[4] | |||
6. 11. 1652 Valtice | Johana Beatrix z Dietrichsteinu (č. 10) | ||||||
6. | Karel Josef z Liechtensteinu | 1. 11. 1652 Valtice | Karel Eusebius z Liechtensteinu (č. 11) | Pochován v malé cínové rakvi se svým dvojčetem Františkem Dominikem.[4] | |||
8. 11. 1652 Valtice | Johana Beatrix z Dietrichsteinu (č. 10) | ||||||
7. | Marie Anna z Liechtensteinu | 23. 5. 1648 | Karel Eusebius z Liechtensteinu (č. 11) | Zemřela na neštovice.[4] | |||
14. 3. 1654 Vídeň | Johana Beatrix z Dietrichsteinu (č. 10) | ||||||
8. | František Eusebius Václav z Liechtensteinu | 30. 5. 1654 | Karel Eusebius z Liechtensteinu (č. 11) | Pohřben v cínové rakvi.[4] | |||
25. 6. 1655 | Johana Beatrix z Dietrichsteinu (č. 10) | ||||||
9. | Cecílie z Liechtensteinu | 6. 8. 1655 | Karel Eusebius z Liechtensteinu (č. 11) | ||||
24. 11. 1655 | Johana Beatrix z Dietrichsteinu (č. 10) | ||||||
10. | Johana Beatrix z Dietrichsteinu | asi 1625 | Maxmilián z Dietrichsteinu 27. 6. 1596 Mikulov – 6. 11. 1655 Mikulov |
4. 8. 1644: Karel Eusebius z Liechtensteinu (č. 11) |
2. kněžna z Liechtensteinu (1644–1676).
Narodilo se jí devět dětí:
| ||
26. 3. 1676 | Anna Maria z Liechtensteinu 7. 12. 1597 – 26. 4. 1640 | ||||||
11. | Karel Eusebius z Liechtensteinu | 12. 9. 1611 | Karel I. z Liechtensteinu (č. 2) | 4. 8. 1644: Johana Beatrix z Dietrichsteinu (č. 10) |
Ostatky převezeny na Vranov v roce 1699.[5] | 2. kníže z Liechtensteinu (1627–1684), vévoda opavský a krnovský, pán na Valticích, v Paumgartenu, Lednici, Plumlově, Prostějově, Úsově, Černé Hoře ad. | |
5. 4. 1684 Kostelec nad Černými lesy | Anna Marie Šemberová z Boskovic a Černé Hory (č. 1) | ||||||
12. | František Antonín z Liechtensteinu | 1. 9. 1689 | – |
||||
19. 3. 1711 Volkersdorf | – | ||||||
13. | Jan Adam I. z Liechtensteinu | 30. 11. 1656 | Karel Eusebius z Liechtensteinu (č. 11) | 16. 2. 1681 Vídeň: Erdmunda Tereza z Dietrichsteinu (č. |
3. kníže z Liechtensteinu (1684–1712), vévoda opavský a krnovský, skutečný tajný rada, rytíř Řádu zlatého rouna. Koupil Šternberk, Karlsberg a Hodonín, dále Čechy (1707) a Červený Hrádek. Koupil také říšské panství Schellenberg (1699) a Vaduz (1712). Založil obrazárnu ve Vídni. Nechal postavil Liechteinsteinský palác ve Vídni-Rossau. | ||
16. 6. 1712 Vídeň | Johana Beatrix z Dietrichsteinu (č. 10) | ||||||
14. | Antonín Florián z Liechtensteinu | 28. 5.1656 zámek Wilfersdorf | – |
||||
11. 10. 1721 Vídeň | – | ||||||
15. | Jan Antonín z Liechtensteinu | 1699 | – |
||||
24. 3. 1724 | – | ||||||
16. | Marie Anna Kateřina z Oettingen-Spielbergu | 21. 9. 1693 Vídeň | – |
||||
15. 4. 1729 Hlohov | – | ||||||
17. | Josef I. Jan Adam z Liechtensteinu | 25. 5. 1690 Vídeň | – |
||||
17. 12 1732 Valtice | – | ||||||
18. | Erdmunda Tereza z Dietrichsteinu | 17. 4. 1662 | – |
16. 2. 1681 Vídeň: Jan Adam I. z Liechtensteinu (č. |
3. kněžna z Liechtensteinu (1684–1712). | ||
15. 3. 1737 Vídeň | – |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ultimus familiae.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c WEINLICH, Antonín. Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově. 2. vyd. Brno: [s.n.], 1890. 55 s. Dostupné online. S. 23. Dále jen Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově.
- ↑ Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 25
- ↑ Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 26
- ↑ a b c d Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 29
- ↑ Krypta knížecího rodu z Lichtensteinů na Vranově, s. 28
Literatura[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- []
Seznam pohřbených[editovat | editovat zdroj]
Po-řadí | Gene-race | Jméno pohřbeného | Datum a místo narození | Otec | Datum a místo sňatku, choť | Pohřeb a uložení do hrobky | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Datum a místo úmrtí | Matka | ||||||
1. | – |
||||||
– | |||||||
1. | – |
||||||
– |
Trauttmansdorff Friedrich 1905 https://www.portafontium.eu/iipimage/30062406/horsovsky-tyn-58_2060-z?x=501&y=207&w=351&h=215