Wikipedista:Roxyarchi/Pískoviště
Kostel sv. Palmácia (Karlštejn)[editovat | editovat zdroj]
Úvod[editovat | editovat zdroj]
| Kostel sv. Palmácia (Karlštejn) | |
|---|---|
[[Soubor: kostel sv. Palmácia pohled z hřbitova | |
| Účel stavby | |
uložení ostatků sv. Palmácia | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický sloh baroko |
| Výstavba | 1351 |
| Přestavba | 18.stol |
| Poloha | |
| Adresa | Karlštejn,  Česko |
  Kostel sv. Palmácia | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 15678/2-329 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Jedná o v jádru středověkou stavbu založenou v roce 1351 v souvislosti s výstavbou hradu Karlštejn, barokně přestavěnou v 18. stol. Je památkově chráněn.
Původně šlo o gotickou kapli založenou Karlem IV. pro uložení ostatků sv. Palmácia. Dnes se jedná o jednolodní stavbu s prebystářem zaklenutým sklípkovou klenbou. Stojí na hřbitově, rozloženém ve svažitém terénu. Spadá pod Římskokatolickou farnost Řevnice.
Při pohledu přes řeku Berounku na hrad Karlštejn tvoří důležitý malebný motiv v popředí. Kostel sv. Palmácia se nachází v podhradí Karlštejna. Dnes ho spravuje Římskokatolická farnost Řevnice a pravidelné bohoslužby se zde konají v neděli v 16:00 hodin.
Historie[editovat | editovat zdroj]
S příchodem Karla IV. začíná v českých zemích činnost řady francouzských hutí, na něž postupně naváží další mistři. K nejvýznamnějším podnikům patří budování nové katedrály na pražském hradě.
V roce 1348 začal Karel IV. stavět v horské kotlině při řece Berounce na Tetínském panství hrad Karlštejn, který měl být nedobytnou schránkou pro říšské korunovační klenoty. Po desíti letech, dne 27.3.1357 byla stavba hotova a posvědcena.
Karel IV. založil téhož roku sbor kanovníků, čili kapitolu kolegiátní. Jak je zřejmé ze zakládací listiny dané 27.3.1357, měla karlštejná kapitola vykonávat duchovní službu v hradních kostelech a být strážkyní klenotů a svátostí chovaných na hradě. Kanovníci měli být zcela odděleni od světského života, proto pro ně byl vystavěn dům na blízkém vrchu, který se od té doby jmenuje ,,Kněží hora”, později ji byl pravděpodobně přidělen příbytek na hradě.
V čele kapitoly byl děkan, který po dobu pobytu Karla IV. na hradě byl i jakýmsi kaplanem.Modlili se v kapli Panny Marie a kapitola byla až do hustiských válek v rozkvětu, poté místa kanovnická zanikla.
Děkanství získalo někdy v 16. století ves Praskolesy spolu s dříve královským patronátem, ves Tobolku a podací právo k farám kostelů - tohoto budňanského a loděnického.
Administrátor vykonával všechny bohoslužebné i duchovní správy, děkan byl vázán jen o božích hodech a o velikých svátcích mariánských, kdy byl povinen kázat slavnou mši v karlštejnské kapli . V ostatní svátky byly konány Boží služby právě v kostele Budňanském.
Dle záznamu Ing. Hlavice z r. 1766 se o nedělích konaly Boží služby střídavě - jednu neděli v hradní kapli, druhou v tomto kostele sv. Palmacia a třetí ve filiálním kostele sv. Stanislava v Mořině .
V roce 1890 se ale započalo s opravou hradu, všechny služby byly přeloženy do kostela sv. Palmácia.
Stavební vývoj[editovat | editovat zdroj]
Kostel sv. Palmátia byl postaven císařem Karlem IV. současně se stavbou hradu Karlštejn. V případě Karlštejna je známo položení základního kamene dne 10. června 1348 Arnoštem z Pardubic. Výstavba kostela se hřbitovem započala roku 1351 na Budňanské skále. První literární zmínky o kostelu sv. Palmácia jsou stejně jako o kostelu v Mořině ze 14. stol. Kostel má dochovanou konstrukci z této doby. Podmětem pro založení na tomto místě byla blízkost Karlštejna. Hradní huť bezpochyby dodávala do obou sousedních lokalit opracované architektonické články. Stavebním materiálem byl místní lomový vápenec.
Uvádí se, že novostavba nahradila starší svatyni, o jejíž podobě není nic známo. Různé zprávy nasvědčují tomu, že byl kostel dostavěn v roce 1356, tedy přibližně o jeden rok dříve stavba hradu. Téhož roku získal císař Karel IV. od trevírského arcibiskupa a říšského arcikancléře pro Galii a království Arelánské Boemunda ostatky mučedníka sv. Palmáce (Palmácia), trevírského konzula umučeného 5.10.286. Kostel sv. Palmáce je jediný tohoto zasvěcení v naší vlasti. Byl vysvěcen roku 1357 arcibiskupem Arnoštemz Pardubic. V okolí kostela byly založeny vinice a chmelnice. Úsilím Karla IV. bylo shromáždit na Karlštejně ostatky svatých z celé křesťanské Evropy a jednou z prvních relikvií byly právě ostatky sv. Palmáce.
V latině znamená palmatius = držitel palmy neboli vítězný. Jednalo se o dobu pronásledování křesťanů za vlády římského císaře Diokleciána (284-305). Spolu se sv. Palmácem jsou uváděna i jména Tyrsa, Bonifáce, Leandra, Sotera, Alexandra, Hormisda, Papiria, Joviána, Krescenze, Konstantina, Justina, Maxentia a ještě dalších.Legenda uvádí, že to byli vojáci thébské legie tábořící severně od Porta Nigra (dnes patrně rozšířené údolí řeky Mosely v Porýní-Falc v Německu), od nichž bylo požadováno, aby obětovali římským modlám. Oni však s pevným rozhodnutím odmítli, vědomi si toho, že je lépe pro Krista snášet utrpení a pro vyznání víry zemřít, než si pro uctívání toho, co je jim cizí, zachovat pozemský život.Původ těchto mučedníků ani místo jejich zabití není doloženo. Nebýt Karla IV., neměli bychom u nás památku na tohoto světce. Historici uvádějí u císaře jistý kult ke světcům, jejich ostatkům a relikviím. Dokonce se někde píše o císařově sběratelské vášni, takový měl být údajně jeho zájem o vzácné ostatky svatých mučedníků. Zda za posílením kultu světců byla jeho záliba v drahocenných předmětech a umělecky hodnotných relikviářích či finanční zisk z poutí, které se k těmto relikviím konaly nebo posvěcení císařského majestátu a upevnění panovníkovy politické pozice se odborníci stále neshodli. Určitě v tom hrála ale nezastupitelnou roli císařova osobní zbožnost. Každopádně se jednalo o činnost, která neměla ne jenom v českých dějinách obdoby. Ke spravování kostela ustanovil císař karlštejnskou kapitulu v roce 1357. Denně se sloužily mše a vykonávala další duchovní i pastorační činnost. Později přešly duchovní a pastorační povinnosti z kanovníků na kapitulní děkany a jimi jmenované kaplany a administrátory. Jedním z nich byl v roce 1677 synovec Jana Amose Komenského – Jan Ignác Komenský. Kostel byl spravován karlštejnskou kapitulou, ustavenou Karlem IV. v roce 1357 v zakládací listině. K povinnostem kapituly patřilo denní sloužení a duchovní i pastorační povinnosti. Spojení s karlštejnskou kapitulou bylo přerušeno až v roce 1958. kdy se Budňany staly samostatnou farností s filiálním kostelem v nedaleké Mořině.
Historické prameny mluví o přepadení kostela husitskými vojsky v roce 1422 a poté o jeho značném poškození při obléhání hradu spojenými vojsky Pražanů a Poláků, kdy se jim nepodařilo dobýt hrad.
Kostel byl znovu obnoven na počátku 16. století za krále Vladislava, který projevil o duchovní stránku Karlštejna značný zájem. V této podobě se nám, až na méně podstatné změny zachoval až dodnes. Presbytář tohoto kostela dostal novou sklípkovou klenbu.
V roce 1648 byl kostel poškozen Švédy a zůstal dlouho neopraven a ještě v roce 1706 je připomínán jako polorozbořený - ecclesia s Palmatii semidiruta, ruinosa - visit zpráva z roku 1706 v arcob. archivu.
Mohly bychom si tedy myslet, že barokní přestavba proběhla v následujících letech, ovšem věž nad sakristií byla ještě roku 1760 dřevěná. K důkladnější opravě došlo až v roce 1888 , kdy byl kostel vymalován. Byl také přistavěny nové schody od silnice.
Další opravy byly provedeny ve 20. století, zejména prejzové zastřešení a odvodnění kolem kostela.
Zpočátku 20. století pocházejí i přístavky předsíní: jižní, před hlavním vchodem, a západní prostředkující vstup na hudební kůr.
V roce 1991 byla zahájena celková generální oprava za výrazné pomoci pražského arcibiskupství, kdy byla obnovena fasáda a a báň kostela byla opatřena měděnou krytinou. Současně bylo potvrzeno, že zdivo je z velké části původní, výrazným pozůstatkem gotické podoby je malé okénko v presbytáři a zbytky dalšího ostění.
Byl zde také umístěn nový oltář realizovaný sochařem Petrem Váňou.
V roce 1999 byla provedena oprava omítky, vymalování interiéru a oprava pozednice poškozené plísní a červotočem.
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Areál se nachází v dominantní poloze nad řekou Berounkou. Kostel stojí na hřbitově, rozloženém ve svažitém terénu, s mnoha náhrobky. Hřbitov je vymezen ohradní zdí. Přístup do areálu je od JV strmým schodištěm vedoucím z hlavní cesty k hradu. V patě schodiště, v blízkosti domu čp. 85, stojí kříž ze sliveneckého mramoru, pocházející z roku 1798. Další vstup na hřbitov je ze SV. Za vstupní branou na SV je situována márnice (není předmětem ochrany). U severní stěny presbytáře stojí náhrobek - obelisk ze sliveneckého mramoru, pocházející z roku 1803. Předmětem ochrany je kostel, ohradní zeď, schodiště, kříž, náhrobek a pozemky vymezeného areálu. Při pohledu přes řeku Berounku na hrad Karlštejn tvoří kostel důležitý malebný motiv v popředí.
Jedná se o v jádru středověkou stavbu založenou v roce 1351 v souvislosti s výstavbou hradu a barokně přestavěnou v 18. století.
Z hlediska památkové ochrany je kostel popsán jako historicky významná sakrální stavba spjatá s výstavbou hradu Karlštejna v dominantní vyvýšené poloze. Z evidenčního listu nemovité památky zpracovaného 1969 se dovídáme, že stav zachování byl dobrý, kostel je popsán jako gotický, zbarokizovaný vesnický kostel ve velmi působivé a exponované poloze. Odkazuje na literaturu Posvátná místa království českého od Ant. Podlahy. Využití je kultovní.
Jedná se o jednoduchou jednolodní stavbu, kde loď je čtvercová, plochostropá, od chóru oddělena půlkruhovým vítězným obloukem. Loď je osvětlena ze severní strany dvěma obdélníkovými okny, nahoře zakončenými nízkým obloukem. Pětiúhelníkový prebystář je trojboce uzavřen, zaklenut na sever křížovou, na závěr sklípkovou síťovou hvězdicovitou klenbou bez žeber o vzorci čtyřcípé hvězdy. Výběhy sklípkových hran jsou ostré, z jednoho bodu. Tato klenba vznikla nepochybně po dokončení stavebních úprav na karlštejském purkpabství kolem roku 1500. Takových staveb je v Čechách málo a s klenbou v purkrabství hradu jsou jediné ve středních Čechách. Sklípková klenba tohoto kostela je však na rozdíl od větsiny těchto kleneb provedena z lomového kamene. Na severní straně prebystáře se nalézá výklenek- kamenný sanktuář s jednoduchým renesančním kamenným orámováním, který je uzavíratelný železnými mřížovými dvířky a byla v něm ukládána Nejsvětější svátnost. V obou postranních zdech presbyteria je výklenek s jednoduchým renesančním kamenným orámováním. Z pohledu historie se jeví zajímavé malé okénko v presbytáři, které si zachovalo svoji původní gotickou podobu. Ve východní zdi i ve zdech bočních jsou úzká hrotitá okénka bez kružeb.
Po jižním boku prebystáře se nachází nízká zděná hranolovitá věž. Ta byla před opravou fasády členěna pouze jednoduchou římsou mezipatrovou a okapní. Průzkum odhalil pouze malované modrošedé leseny a šambrány kolem oken. Římsy byly ve světle okrové barvě základní plochy.
Věž je ukončena plechem pobitou cibulovitou bání. Je z doby po r. 1760, neboť ještě roku 1760 je zmiňována nad klenbou sakristie pouze dřevěná zvonice.
Ve věži visí 2 zvony, jeden asi z 15. stol s gotickým, nerozluštitelným nápisem a druhá s nápisem německým, z něhož se dovídáme, že byl ulit roku 1857 od bratří Diepoldtů v Praze. V přízemí věže se nachází sakristie.Ta má lomenou valenou klenbu. Na jihu lodi se nachází plochostropá předsíň. Vzadu zděná kruchta, která spočívá na masivních zkosených pilířích. Z počátku 20 stol pocházejí přístavky předsíní : jižní, před hlavním vchodem, a západní prostředkující vstup na hudební kůr.
Hradní huť bezpochyby dodávala do obou sousedních lokalit opracované architektonické články. Stavební kamenem byl místní lomový vápenec. Kostely v Budňanech a Mořině pravděpodobně stavěla táž skupina řemeslníků, jak o tom svědčí shodná technika zdění, srovnatelné rozměry obou staveb, a jejich podobná nápadně malá výška. V obou případech byla prebysteria původně plochostropá. Okénka mají příbuzné profily ostění. Pro ostění je příznačné sestavení ze 4 dílů: parapetu, dvou stojek a záklenku. Jediný rozdíl je možné pozorovat v rozdílném provedení drážek pro vsazení zasklení. Vzhledem k nutné sériovosti musela srovnatelné kamenické články dodávat karlštejnská huť. Ostění leží při vnějším líci zdi a její okosení odsazující vyžlabený poloviční prut je značně užší než v Mořině. První opravy vnějších omítek kostelů sv. Palmacia a sv. Stanislava v létě 1991 poskytly možnost k hlubšímu poznání stavební minulosti obou památek. Je zajímavé, že gotický původ těchto památek byl starší literaturou často zpochybňován a vznik stávající konstrukce sv. Palmácia hledán až v době pohustiské. Avšak již starší literatura věděla o úzkém okénku ve východní zdi budňanského prebystáře. Jednoduché ostění nemožno považovat za pozdně gotické, naopak není důvodu vylučovat jeho vznik tesně po polovině 14. stol. Porovnání profilace s některými okny na Karlštejně potvrzuje úvahy o těsnější souvislosti mezi dvěma stavbami. Po sejmutí omítek z kostelní lodi se ukázalo, že se na na podélných stěnách poblíže západních nároží zachovaly spodní částí dvojice obdobných okének. Je téměř jisté. že srovnatelné otvory bývaly i ve východní čísti lodi a v šikmých stěnách prebysteria, zanikly však při pozdějším zřizování nynějších velkých oken. Západní stěnu zjevně nepřerušoval žádný otvor.
Zdivo kostela v Budňanech má některé charakteristické vlastnosti. Výrazné jsou vyrovnávané ložné spáry, jejichž výškový rozdíl činí cca 1 m, odpovídají tedy patrování stavebního lešení, které spočívalo na trámech položených napříč zdi. Zajímavé je, že trámy procházely zdivem asi 20 cm pod spárou. Toto řešení je celkem logické. Vždy po vyzdvižení stěny do výšky zhruba 1 m nad poslední patro lešení, bylo počítáno s další etáží lešení. Protože otvory byly ve zdivu vynechány a přeloženy plochými kameny, soudíme, že trámy do nich nebyly vezdívány, ale teprve dle potřeby v průběhu prací vsouvány. Nadezděním oněch asi 20 cm výšky nad otvory k ložné spáře byla zapezpečena stabilita nového patra lešení. Po vsunutí trámu a vložení prken - pracovní plošiny- na jejich konce, se cyklus opakoval. Podrobnost s jíž je tento postup popsán má příčinu v určité neobvyklosti, podle dosavatních vědomostí. Souvisí to i s tím, že břevna, často kruhového průřezu byla běžně do zdi zalita maltou, a jejich konce se při dokončování stavby prostě odřezávaly. Na kostelní lodi v Budňanech bylo možno dále pozorovat, že s rozvržením ložných spár různě korespondovala pozice okenních ostění. Stěny jsou sestaveny z místního lomového vápence, okenní ostění byla tesána v opuce. Nároží nejsou zpevněna kvádrovou armaturou. Pozůstatky originální úpravy zdiva nebyly zjištěny.
Při značné šíři lodi nás zaujme podprůměrná výška původní stavby, vyčíslitelná necelými 5 metry.
Interiér[editovat | editovat zdroj]
Z původního zařízení kostela zbyla jen gotická menza oltáře a menza na pravé straně lodi. Na gotické menze oltáře je postavená rokokově formovaná, bohatě členěná, s rozvilinami po stranách, výzdoba s dominantou obrazu patrona kostela sv. Palmátia.
Uprostřed na plátně je světec je vyobrazen jako římský voják. Levicí se opírá o tasený meč, pravici má položenou na prsou. Andílek mu klade na hlavu věnec. Dole jiný andÍlek drží bílý štít s červeným křížem. Malba je z počátku 18.stol. Na stranách obrazu stojí dřevěné sochy sv. Václava a sv. Ludmily. Jak obraz, tak sochy patří do movitého památkového zařízení. Tento komplex snad v roce 1830 nahradil původní deskový pozdně gotický oltářní obraz s postavou Ježíše Krista, sv. Palmácia a sv. Václava, který je nyní uložen v Manské síni (Rytířském sálu) na hradu Karlštejn.
Stávající barokní výzdoba kostela doznala v průběhu druhé poloviny 20. století výrazných změn, při kterých byla snaha uspořádat chrámový prostor v duchu zásad liturgické reformy II. Vatikánského koncilu při zachování starobylosti tohoto chrámu. Byly doplněny nové prvky: Ambon architekta Sokola, křížová cesta moravského výtvarníka ak. sochaře Blažka nově řešený oltář čelem k lidu. Restaurátor Václav Stádník restauroval oltář sv. Palmátia. V roce 1991 zrealizoval pro kostel sv. Palmácia oltář sochař Petr Váňa. V lodi po stranách vítězného oblouku stojí po jednom oltáříku. Na straně evangelijní je oltářík pozdně renesanční, značně zvýšený později podstavenou rokokovou částí. Ve starší hořejší části je uprostřed obraz sv. Anny vyučující P.Marii, po stranách sv.Josef a sv.Joachim. V dolejší části je tabernakl a na něm zasklená skříňka, v níž je ze dřeva řezaná soška stojícího Jesulátka.Po stranách a na volutách jsou barokní sošky P.Marie a sv.Anny.
Na epištolní straně je rokokový oltářík, na němž se v zasklené skříňce nalézá barokní sousoší Panny Marie, na skříňce pak kříž s anděly po stěnách. Lavice jsou barokní a křtitelnice pozdně barokní. V lodi jsou četné náhrobky; nápisové z 18. stol., znakový ze 16. stol., v presbytáři náhrobek z r. 1750, v předsíni figurální z r. 1623. V prebystáři ve dlažbě je náhrobní kámen 5-leté dcerušky zemřelé r. 1750 a v chrámové předsíňce, rovněž ve dlažbě náhrobní kámen synáčka Daniela Třebonského z Rožmitálku, písaře důchodu Karlštejnského, zemřelého několik hodin po narození r 1621. Oba tyto náhrobní kameny mají české nápisy.
Úryvek z knihy Povídky ze starých hradů[editovat | editovat zdroj]
A když u sv. Palmácia zazněl zvonek, vsickni hrnuli se do chrámku, aby vroucí modlitbou volali k Pánu všemocnému.
Modlila se tu věrná srdce česká za svého dobrodince, modlily se tu děti české za svého tatíčka…
Lid v Budňanech jásal, z chrámu sv. Palmácia hlaholila píseň svatováclavská.
-Povídky ze starých hradů
Karel Václav Rais
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
literatura[editovat | editovat zdroj]
Posvátná místa království českého řada první:Arcidiecese pražská Díl II.-Dr. Ant Podlaha-1 vyd- Praha 1908- tiskem k.a.knihtiskárny - nákladem Dědictví sv. Jana Nepomuckého- 372str.
Kniha o sklípokových klenbách - Milana a Oldřich Radovi- 1.vyd -Praha Jalna 1998- 384 str.
Umělecké památky Čech-svazek druký K/O - Emanule Poche -1vyd- Academia 1978- 578str.
Berounsko na starých pohlednicích- Petr Čapek, Petr Prášil- 1 vyd- Baron 2007
SOMMER Jan: Průzkum gotických kostelů v Budňanech a Mořině, in: Zprávy památkové péče, roč. 52, 1992, č. 1, s. 21-27, ISSN 1210-5538 by MONUDET
externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
http://pamatkovykatalog.cz/?mode=fulltext&keywords=15678+%2F+2-329&order=relevance%3Adesc&presenter=ElementsResults http://revnice.farnost.cz/index.php?id=karlstejn
https://balustrada.cz/studium/seminar_barevnost.pdf
http://www.hrady.cz/index.php?OID=2833&PARAM=11&tid=5484&pos=450
http://sbirky.museion-online.cz/ktf/predmet/15834719