Wikipedista:Nippon131/Florimond Claude, hrabě de Mercy-Argenteau
| Florimond-Claude, hrabě Mercy de Argenteau | |
|---|---|
| [[Soubor:upright|Florimond-Claude_Mercy-Argenteau|186|]] | |
| Rakouský velvyslanec v Sardinii-Piemontu | |
| Ve funkci: 14. června 1754 – 18. prosince 1760 | |
| Panovník | Marie Terezie |
| Předchůdce | Georg Barré |
| Nástupce | Johann Sigismund von Khevenhüller-Metsch |
| Rakouský velvyslanec v Rusku | |
| Ve funkci: 15. června 1761 – 6. října 1763 | |
| Panovník | Marie Terezie |
| Předchůdce | Mikuláš I. princ Esterházy |
| Nástupce | Josef Maria Karel z Lobkovic |
| Rakouský velvyslanec ve Francii | |
| Ve funkci: 1766 – 1790 | |
| Panovník | Marie Terezie, Josef II, Leopold II. |
| Předchůdce | Georg Adam von Starhemberg |
| Nástupce | Franz Paul von Blumendorf |
| Narození | 20. dubna 1721 Lutych, Belgie |
| Úmrtí | 25. srpna 1794, ve věku 67 let Londýn, Velká Británie |
| Národnost | rakouská |
| Profese | diplomat, velvyslanec |
| Náboženství | katolické |
Florimond Claude, hrabě de Mercy-Argenteau (20 dubna 1727 – 25 srpna 1794) byl rakouský diplomat.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v belgickém Lutychu jako Antoine, hrabě de Mercy-Argenteau, a vstoupil do diplomatických služeb Rakouska v Paříži ve službách říšského knížete Kaunitze . Jako rakouským velvyslanec působil v Turíně na dvoře sardinského krále Karla Emmanuela III., v Petrohradu na dvoře Kateřiny II. Veliké a poté v Paříži od roku 1766 na dvoře francouzského krále Ludvíka XV. Jeho prvním úkolem v Paříži bylo posílení spojenectví mezi Francií a Rakouskem. To bylo nakonec stmeleno sňatkem vnuka Ludvíka XV., budoucího Ludvíka XVI. a nejmladší dcerou Marie Terezie, arcivévodkyní Marie Antonií, která přijala francouzskou variantu svého jména a vstoupila do dějin jako francouzská královna Marie Antoinetta. Když Ludvík a Marie Antoinetta po smrti Ludvíka XV. nastoupili na francouzský trůn, tak hrabě Mercy-Argenteau díky svému vlivu vytvořil z Marie Antoinetty jednu z nejmocnějších osob francouzského dvora, ale tím ji také změnil v jednu z nejneoblíbenějších osob u francouzské šlechty a francouzského lidu. Ve Francii působil ještě v průběhu prvních bouřlivých letech francouzské revoluce, kdy poskytl výraznou pomoc ministrům financí Loménie de Brienne a Jacquesovi Neckerovi . V roce 1792 byl jmenován generálním guvernérem rakouského Nizozemska, které právě Rakousku vyhlásilo neposlušnost. Díky jeho schopnostem a zkušenostem se z něj brzy stal respektovaný místodržící. Mercy, zprvu jen mírně, podporoval reakční kurz Rakouska proti svému bývalému spojenci po vypuknutí francouzské revoluce. Následně byl jmenován v červenci 1794 rakouským velvyslancem v Londýně, ale během několika dní po jeho příjezdu zemřel.
Hrál ho Henry Stephenson <i id="mwJQ">ve filmu Marie Antoinetta</i> z roku 1938 a Steve Coogan ve stejnojmenném filmu z roku 2006. V českém prostředí jeho osobu ztvárnil Bronislav Poloczek v roce 1995 v útržku francouzském, Dva pokoje ve Versailles z cyklu z Hříček o královnách.
- T. Juste, Le Comte de Mercy-Argenteau (Brusel 1863)
- A. von Arneth a A. Geoff roy, Correspondances secretes de Marie Therese avec le comte de Mercy (Paříž 1874)
- A. von Arneth a J. Flammermont, Correspondance secrete de Mercy avec Joseph II et Kaunitz (Paříž 1889–1891)
- Mercy-Argenteau's Correspondances secretes de Marie Terese byl zhuštěn a přeložen do angličtiny Lilian Smythe pod názvem A Guardian of Marie Antoinette (2 vols., London 1902)
Reference[editovat | editovat zdroj]
[[Kategorie:Diplomaté Rakouska]] [[Kategorie:Valoni]] [[Kategorie:Úmrtí 1794]] [[Kategorie:Narození 1727]]