Wikipedista:Lenka Bojdová/pískoviště

Wikipedista:Lenka Bojdová/pískoviště
Wikipedista:Lenka Bojdová/pískoviště
Funkce	Veřejný městský park
Lokalita	Brno-střed, Brno
Zeměpisné souřadnice	49°12′23″ s. š., 16°36′30″ v. d.
Rozloha	22,3 ha
Založeno	1786, současná podoba 1840
Architekt	Antonín Šebánek

Lužánky (původně Augarten) jsou nejvýznamnějším brněnským městským parkem. Park se nachází v městské části Brno-střed, jeho rozloha činí přibližně 22 hektarů. Jde o nejstarší pro veřejnost otevřený městský park v ČR, prohlášený též za kulturní památku České republiky.^[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínky o Lužánkách pocházejí ze 13. století, kdy brněnský měšťan Niger (Schwarz) věnoval „lužnou louku“ a na ní postavený hospodářský dvorec nedaleko brněnských hradeb herburskému klášteru. V 16. století přebírají klášter i dvorec jezuité, kteří zde v 18. století budují kapli a okrasnou zahradu pro meditace, duševní činnost a odpočinek.

Za vlády Josefa II. byl roku 1786 jezuitský klášter zrušen a celý prostor byl Josefem II. věnován městu Brnu ke zřízení jednoho z prvních veřejných parků ve střední Evropě; pro jeho úpravu uvolnil i svého dvorního zahradníka. Ten místo zchátralého dvorce dal postavit dřevěné kolonády proti dešti s výletní restaurací a Lužánky se tak staly výletním a rekreačním místem Brňanů. V roce 1792 zde byl odpálen první ohňostroj v okolí Brna. Dnešní podobu dal Lužánkám brněnský městský zahradník Antonín Šebánek roku 1840, který přeměnil původní francouzský park na park přírodního charakteru s mnoha vzácnými dřevinami.

V roce 1849 byl park stavovským sněmem prohlášen národní památkou, v roce 1958 pak byl prohlášen za kulturní památku.

Do 60. let 20. století náleželo území parku ke katastru Velké Nové Ulice a Červené. Od radikální katastrální reformy Brna v této době pak náleželo jeho území ke katastrálnímu území Lužánky, a bylo součástí městského obvodu Brno III. Od 1. července 1979 náleží území parku ke katastrálnímu území Černá Pole. Od roku 1990 je tato část katastrálního území Černá Pole součástí městské části Brno-střed.

Stavby a objekty v parku[editovat | editovat zdroj]

6. července 1850 se park spolu s celým tehdejším předměstím a katastrálním územím Velkou Novou Ulicí stal součástí Brna. Roku 1855 byl na místě stržené restaurace podle plánů vídeňského architekta Ludwiga Förstera postaven novorenesanční pavilon s velkým sálem pro plesy, koncerty a slavnosti, v letech 1948-1949 změněný adaptacemi a přístavbou severního křídla na zařízení pro volný čas dětí a mládeže, první svého druhu v republice.

Ve školním roce 1949/50 zde začalo pracovat 18 zájmových kroužků s celkem 175 dětmi. Náplň, obsah i rozsah činnosti se s přibývajícími lety proměňovaly podle společenské potřeby, poptávky i podpory. Pamětníci si vzpomínají na slevačskou, tkalcovskou či tiskařskou dílnu, dnešní děti si současných více než dvě stě kroužků nedovedou představit bez výpočetní techniky, country tanečních či jógy.

Dalšími stavbami v parku jsou kašna se sousoším tří puttů (andílků) z r. 1860 od F. Melnitzkého (rekonstruována v roce 2000) a pomník Josefa Merhauta z r. 1929 od Emila Hlavici (původně stál na náměstí 28. října, roku 1939 přesunut).^[3] Stál zde též pomník zakladatele parku, císaře Josefa II., který však byl roku 1888 zničen a nahrazen replikou v roce 2001.^[4]