Wikipedista:Juandev/MÚ AV ČR

Budova Matematického ústavu AV ČR v Žitné ulici v Praze

Matematický ústav Akademie věd České republiky (správně Matematický ústav Akademie věd České republiky, v.v.i.) je neuniverzitní vědecká instituce bádající v oblasti matematiky a teoretické informatiky. Matematický ústav je součástí Akademie věd České republiky. Byl založen v roce 1947 a od svého založení prošel řadou organizačních změn. V současné době (od roku 2007) se jedná o veřejnou vědeckou instituci označovanou zkratkou v.v.i. V čele ústavu stojí ředitel, dalšími funkcemi jsou zástupce ředitele, vědecký tajemník, předseda rady ústavu a vedoucí pobočky v Brně. Ústav má hlavní sídlo v Praze v Žitné ulici, jedna pobočka se pak nachází v Brně v ulici Žižkově. Ústav se člení na vědecká oddělení (těch je 8 včetně detašovaného pracoviště v Brně) a 3 podpůrná pracoviště. Funkcí ústavu není pouze věda a výzkum..

Historie

Vznik ústavu

Matematický ústav byl založen po II. světové válce 14. března 1947 pod názvem Ústav pro matematiku (též nazývaný Badatelským ústavem matematickým) při České akademii věd a umění. Později prošel mnohými restrukturalizačními změnami a byl několikrát přejmenován. K založení ústavu vedla potřeba rychlého vyškolení matematiků-pedagogů, kterých se v poválečných letech na vysokých školách nedostávalo. Vědců v oboru matematiky, také nebylo mnoho.

Prvním ředitelem ústavu se stal prof. Eduard Čech (1893–1960) známý například Čechovou teorií homologie, Čechovými homologickými a kohomologickými grupami či Čechovým analytickým prostorem. V té době sídlil ústav v ulici Ke Karlovu v Praze na Novém Městě v budově tehdejší Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. V těchto raných počátcích ústav školil učitele, studenty a jiné zájemce o matematiku, založena byla také odborná matematická knihovna.

Ústav v 2. polovině 20. století

Následně v 50. letech došlo dvakrát k organizačním změnám v ústavu. Nejprve byl přeorganizován na Ústřední ústav matematický (1. června 1950) a později k 1. 1. 1953 byl přejmenován na Matematický ústav a začleněn do Československé akademie věd. V tomto stavu již zůstal až do roku 1993, kdy došlo v souvislosti s rozdělením Československa, k přejmenování akademie věd na Akademii věd České republiky. V této době se také začal ústav vědecky zabývat tématy, ve kterých byl, do té doby pociťován nedostatek. Jednalo se o obory diferenciálních rovnic, numerickou matematiku a matematickou statistiku. V té době se také ústav zapojil do prvního problém z praxe. V tzv. výpočtu Orlické přehrady šlo o technologický problém urychlení betonování této přehrady. Při tvrdnutí cementu obsaženém v betonu totiž dochází k uvolňování tepla. Proto bylo třeba vypočítat různá technologická řešení a varianty situací, které mohou nastat. Projekt trval 2 roky, výsledky se ověřili v praxi na vodním díle Vír na Svratce. Za celou dobu bylo provedeno asi 3 miliony aritmetických operací. Od Jednoty československých matematiků a fyziků získal matematickou knihovnu, kterou začlenil do té své. Od stejné jednoty získal ústav budovu v Žitné ulici 25, kde sídlí doposavad. Teprve však na počátku 90. let se mohla všechna oddělení ústav, sídlící do té doby po celé Praze, do této budovy nastěhovat. V padesátých letech také začíná narůstat počet stálých pracovníků z původních 10. Jsou vydávány různé časopisy a publikace, mezi nejznámější patří odborný časopis Aplikovaná matematika, později Applications of Mathematics (vydávaný od roku 1956). Také jsou školení studenti postgraduálního studia.

Šedesátá léta poté přinesly rozvoj funkcionální analýzy, topologie a matematické logiky. Od 60. let začal také ústav pořádat mezinárodní konference TOPOSYM (od roku 1961) – Topological Symposium, česky Topologické sympózium s pětiletým cyklem o... – a EQUADIFF (od roku 1962) – Differential Equations, .... Tím se také upevňovala mezinárodní spolupráce pěstovaná již od dob založení ústavu v roce 1947. Koncem tohoto desetiletí došlo také k založení Matematického ústavu v Brně (1969), který byl později v roce 1972 přiřazen k pražskému ústavu jako jeho pobočka. Důvodem k založení ústavu v moravské metropoli, byla kulturní a ekonomická důležitost tohoto města, ale také tradice brněnské matematické školy. Prvním ředitelem brněnského ústavu matematického byl prof. Otakar Borůvka (1899–1995), badatel v oblasti diferenciálních rovnic a teorie grafů.

Následně v 70. letech se ústav dále rozrůstal až asi na 75 stálých pracovníků. V této době jsou hlavními badatelskými směry diferenciální rovnice (ať již obyčejné či parciální), konstruktivní metody řešení diferenciálních rovnic, numerické metody, teorie grafů, matematická logika, funkcionální analýza, teorie pravděpodobnosti, matematická statistika, a základní matematická struktura.

Osmdesátá léta...

Počátek 90. let pak přinesl dramatický pokles zaměstnanců na 50 (v letech 1990–1992), po rozdělení Československé akademie věd a republiky, ale následoval nárůst až na necelých 70 v roce 2005. V této době došlo k již poslední restrukturalizaci a také se všechna oddělení sestěhovala do Žitné ulice. Od roku 1996, zde pravidelně působí zahraniční odborníci, řada vědců je i pedagogy na vysokých školách. Ústav je financován rozpočtem i získanými granty na vědecko-výzkumnou činnost. Od roku 1998 je také pravidelně jednou ročně pořádán den otevřených dveří a spolu s jednotou českých matematiků a fyziků Matematickou olympiádů pro studenty středních škol.

Na počátku nového tisíciletí

Ředitelé ústavu

V průběhu existence ústavu se v jeho čele vystřídali tito ředitelé:

• Prof. Eduard Čech (1947–1954)
• Prof. Vladimír Knichal (1954–1972); prof. Otakar Borůvka (1969–1972) ředitel Matematického ústavu v Brně
• Prof. Josef Novák (1972–1976)
• Prof. Jiří Fábera (1976–1978)
• Prof. Alois Kufner (1978–1990)
• Prof. Jaroslav Kurzweil (1990–1996)
• Doc. Karel Segeth (1996–?)
• RNDr. Pavel Krejčí (od roku ?)

Sem vložte neformátovaný text

Současnost

V současnosti se ústav stále zabývá započatými činnostmi z minulosti. Jeho hlavním cílem, je základní výzkum, podílí se také i na projektech z praxe. Dalším velkým cílem jsou cíle vzdělávací. Řada zaměstnanců ústavu je i vysokoškolskými profesory, samotný ústav má akreditované doktorské programy v oblasti matematiky, informatiky a fyziky, které zajišťuje ve spolupráci z vysokými školami. Vyjma toho ústav různými způsoby spolupracuje s řadou českých vysokých škol, spolupráce však byla navázána i se zahraničím (např. Univerzita Friedricha Schillera v Jeně (Německo)). V případě českého prostředí se například jedná o spolupráci s Matamaticko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy (dále MFF UK) a Fakultou jadernou a fyzikálně inženýrskou Českého vysokého učení v Praze na Centru Jindřicha Nečase pro matematické modelování, řešící klíčové problémy matematické teorie modelů kontinua. Dalším příkladem může být spolupráce s Přírodovědeckou fakultou Masarykovy univerzity a MFF UK v Centru Eduarda Čecha pro algebru a geometrii. Na poli mezinárodně vzdělávacím je to pak možnost pro zahraniční studenty a vědce, vyjíždět do Čech na odbornou stáž zajišťovanou samotným ústavem. Dále jsou zde dva dlouhodobé projekty, kterých se ústav ve spolupráci s vysokými školami zabývá. Jedná se o Centrum pro diskrétní matematiku, teoretickou informatiku a aplikace (DIMATIA, z anglického Center for Discrete Mathematics, Theoretical Computer Science and Applications), který vznikl v roce 1996 na MFF UK a v současné době na něm spolupracuje i Vysoká škola chemicko-technologická. Druhým projektem je pak Institut teoretické informatiky (ITI, z anglického Institute for Theoretical Computer Science), který byl založen taktéž na Karlovy Univerzitě v roce 2000. Vyjma Matematického ústavu a Matematicko-fyzikální fakulty na něm ještě participuje Ústav informatiky Akademie věd a Masarykova univerzita Brno.

Vyjma vysokoškolského vzdělávání pak ústav nepřímo participuje in středoškolském a celoživotním vzdělávání. Pravidelně každý rok pořádá den otevřených dveří a matematickou olympiádu; vydává časopisy Czechoslovak Mathematical Journal (vydávaný od roku 1872, tehdy pod jménem Časopis pro pěstování matematiky a fysiky) a Mathematica Bohemica jako druhý následník Časopisu pro pěstování matematiky a fysiky. Třetím časopisem je pak časopis nazvaný Applications of Mathematics (vydávaný od roku 1956 pod názvem Aplikovaná matematika). Zároveň se v Praze na Matematickém ústavu nachází i redakce bibliografického časopisu Zentralblatt für Mathematik. Součástí ústavu je také největší matematická veřejná knihovna v České republice, mající ve svých sbírkách přes 72 000 jednotek.

Ústav má v současnosti 6 výzkumných oddělení, detašované pracoviště v Brně a Kabinet pro didaktiku matematiky. Právě tento kabinet přispívá pořádáním seminářů a workshopů k rozvoji vzdělávání matematiky na základních školách. Vyjma seminářů a workshopů ústav také pořádá Čechovské přednásky, pojmenované po prvním řediteli ústavu Eduardu Čechovi. V neposlední řadě se jedná i o pořádání konferencí, mezi ty nejstarší patří TOPOSYM (každých 5 let od roku 1961) a EQUADIFF (každé 4 roky od roku 1962).

Vědecká oddělení a směry výzkumu

Co se týká směrů výzkumu, tak ty jsou úzce spjaty se svými odděleními. Těch je v současnosti 7 včetně detašovaného pracoviště v Brně. Jedná se o: Oddělení reálné a pravděpodobnostní analýzy, Oddělení teorie evolučních diferenciálních rovnic, Oddělení kvalitativních metod matematické analýzy, Oddělení konstruktivních metod matematické analýzy, Oddělení topologie a funkcionální analýzy a Oddělení matematické logiky, algebry a teoretické informatiky.

Oddělení kvalitativních metod matematické analýzy se zabývá

Odkazy

Externí odkazy

• Matematický ústav, v.v.i.
• Centrum Jindřicha Nečase pro matematické modelování
• Centrum Eduarda Čecha pro algebru a geometrii
• Centrum pro diskrétní matematiku, teoretickou informatiku a aplikace (DIMATIA)
• Institut teoretické informatiky (ITI)