Wikipedista:Alysson95/Pískoviště
Miguel de Cervantes y Saavedra (* 29. září 1547 Alcalá de Henares – † 22. dubna 1616, Madrid) byl španělský voják, básník a spisovatel. Působil na přelomu 16. a 17. stol. za vlády Filipa II. a jeho potomka Filipa III., ačkoliv ve Španělsku byla hospodářská krize, španělské umění a literatura dosahovaly svého vrcholu (jinými významnými osobnostmi v této době byli: Valazquez, Murillo, El Greco, Lope de Vega a Calderon). [1]
Byl synem chudého ranhojiče. Rodiče mu zajistili vzdělání, jaké jim dovolila jejich finanční situace. [2] V roce 1551 se celá rodina přestěhovala za lepším životem do Valladolid. Bohužel tento cíl nebyl naplněn a Cervantesův otec, Rodrigo, byl uvězněn kvůli dluhům a jejich majetek byl zabaven. V roce 1553 se rodina vrátila zpět do rodného města. Cervantes tak měl možnost chodit do Jezuitské školy v Córdobě. V roce 1564 se přestěhovali do Sevilly, a v roce 1566 do Madridu. [3] V devatenácti letech začal studovat na veřejné škole Estudio de la Villa, provozovanou Juanem Lopézem de Hoyos,[4] který se nejvíce zasloužil na Cervantesovu vzdělání a také v jednom se svých děl vydal i několik Cervatesových raných básní.[2]
Roku 1550 se narodil Cervatesův bratr Rodrigo, v roce 1552 sestra Magdalena, a v roce 1555 bratr Juan. [3]
V roce 1569 se Cervantes přestěhoval do Říma. Tam pracoval jako tajemník pro Gulia Acquaviva. Možné vysvětlení pro Cervantesův nečekaný odjezd ze Španělska byl útěk před trestem za účast v souboji s Antoniem de Sigurga. [4] V roce 1570 narukoval k vojsku Juana de Austria. V bitvě u Lepanta přišel o ruku. Avšak i přes tento handicap se zúčastnil tažení na Korfu a do Tunisu, kde se mu dostalo uznání velení, které mu napsalo doporučující dopisy pro krále.[2]
Při návratu z tažení byl na cestě do Španělska zajat piráty, kteří ho mylně považovali za bohatého šlechtice kvůli doporučujícím dopisům. Spolu s bratrem byl odvlečen do alžírského zajetí. Stal se otrokem renegáta Alí Mámího a později Hassana Paši. Protože jeho rodina neměla dost peněz na výkupné několikrát se pokusil o útěk – vždy neúspěšně. [2]
V roce 1576 se uskutečnil Cervantesův první pokus o útěk s jinými křesťany, kteří byli opuštěni muslimským průvodcem a museli se vrátit do vězení. O rok později byl vykoupen jeho bratr Rodrigo. Připlul na lodi, aby zachránil Cervantese a dalších 14 vězňů. Plán se nepovedl, Cervantes vzal na sebe celou zodpovědnost a byl zavřen v královském žaláři. Po roce se Cervantes pokusil o útěk po třetí. Poslal dopisy veliteli Oranu, ve kterých ho požádal, aby zachránil zbytek vězňů. Cervantes byl pak odsouzen k tvrdému trestu, nicméně neexistuje záznam o tom, že by byl trest vykonán. [4] Cervantese po 5 letech náhodou vykoupil mnich za 500 eskudů. Po návratu do vlasti nemohl Cervantes dlouho najít práci.[2]
Roku 1584 Ana Francou de Rojas porodila Isabel de Saavedra, jediné Cervantesovo dítě. Poté se Cervantes přestěhoval do Esquivas, kde se jako 37letý muž oženil s 19letou Catalinou de Saalazar. Cervantes podepsal smlouvu k publikaci dvou románů, nicméně vyšla jen La Galatea. V roce 1592 nechal vydat dalších 6 románů. Potom Cervantes ukončil práci jako obchodník pro španělské loďstvo, kterou nastoupil v roce 1587. Posléze byl zaměstnán jako účetní. [4]
Jelikož Cervantes se dobře nevyznal v obchodních transakcích, záhy se stal obětí podvodu a následně byl exkomunikován z církve. Po tomto incidentu byl Cervantes často vězněn z různých důvodů např. kvůli dluhům, později kvůli vraždě šlechtice, kterého nalezli před jeho dveřmi [2] nebo v roce 1597 skončil v Sevillském vězení, jelikož nezaplatil soudně nařízenou pokutu. Z této situace mohla vzniknout osnova Cervantesova románu Don Quijote de La Mancha.[4]
V roce 1605 byl v Madridu vydán Cervantesův román Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha, který se stal okamžitou senzací. Navzdory tomu měl stále potíže s křivými obviněními, kvůli kterým byl často ve vazbě nebo před soudem.[4] Jakmile vydal Dona Quijota sklidil respekt a získal pár vlivných ochránců. To mu ale již nebylo moc platné, jelikož žil sám a v bídě. [2] O několik let později vstoupil do Shromáždění nejvyšší svátosti.[4] Poslední léta života strávil sám v Madridu, jeho žena zůstala v rodném Esquivanu. [2]
Roku 1614 Cervantes publikoval knihu Cesta na Parnas, ale v tisku se objevila i falešná 2. část Dona Quijota. Rok později Cervantese tento falzifikát přiměl k vydání své vlastní 2. části románu Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Chvíli poté 22. dubna 1616 Cervantes zemřel a jeho poslední kniha, kterou dokončil Persiles a Sigismunda, byla vydána až po jeho smrti.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
- ↑ KREJČÍ, Emil. M. Cervantes. Praha: Orbbis, 1947. S. 4-5.
- ↑ a b c d e f g h BURIANOVÁ, Zuzana; HODOUŠEK, Eduard. Slovník spisovatelů Španělska a Portugalska: baskická literatura, galicijská literatura, katalánská literatura, portugalská literatura, španělská literatura.. Praha: Libri, 1999. ISBN 80-85983-54-0. S. 202, 203, 204.
- ↑ a b GOLDBERG, Jake. Miguel de Cervantes. New York: Chelsea House Publishers, 1993. ISBN 0791012387. S. 33, 35, 37.
- ↑ a b c d e f g h KEEVIL PARKER, Barbara; PARKER DUANE, Frank. Miguel de Cervantes. Philadelphia: Chelsea House Publishers, 2003. ISBN 9780791072523. S. 98-100.