Přeskočit na obsah

Wikipedie:Transkripce arabštiny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento text shrnuje zásady pro běžný přepis arabštiny v české Wikipedii. Týká se zejména názvů článků a použití v běžném textu, ale nezakazuje například uvádění různých standardních přepisů v infoboxech nebo dialektické odchylky s ohledem na předmětné téma. Stejně tak nepřikazuje používat přepis arabštiny tam, kde již v češtině existuje pro „arabskou“ reálii nějaké zažité české jméno. Svým zjednodušeným pojetím tento přepis odpovídá českým popularizačním textům s arabskou tématikou a zároveň respektuje doporučení o názvu článku, podle kterého by se v názvech článků neměly objevovat znaky běžně v češtině nepoužívané.

Pokud je potřeba český přepis arabského jména odvodit z latinky (editor nemá arabský originál k disposici nebo nechce studovat arabské písmo), lze místo doporučení pro přímý přepis popsaný níže vytvořit zjednodušený správný český přepis podle informací v článku MÜLLEROVÁ, Eva; MÜLLER, Zdeněk. Arabská osobní a zeměpisná jména v české slovní zásobě. Naše řeč. 1980, roč. 63, čís. 5. Dostupné online. 

Zásady pro přepis arabských jmen a názvů

[editovat | editovat zdroj]

Přepis písmen arabské abecedy

[editovat | editovat zdroj]
písmeno název doporučený přepis
ا alif a, i, u, á
ب b
ت t
ث thá th
ج džím
ح h (emf.)
خ chá ch
د dál d
ذ dál z
ر r
ز záj z
س sín s
ش šín š
ص sád s (emf.)
ض dád d (emf.)
ط t (emf.)
ظ z (emf.)
ع ajn ʿ / nebo pouze a, i, u
غ ghajn gh (ráčkované r)
ف f
ق qáf q
vyslovujeme jako zadní k a nikoliv kv.
ک káf k
ل lám l
م mím m
ن nún n
و wáw w, au, ú,
ه h
ي í , j
ى alif maqsúra á, a
pouze na konci slova
ء hamza ' , ʾ
pouze uprostřed slova
ة tá marbúta krátké a nebo -atu(n)
(v žádném případě ah nebo á)
ُ damma خُبز (chubz) chléb
ِ kasra دِمشق (Dimašq) Damašek
َ fatha القاهرة (al-Qáhira) Káhira
ّ' tašdíd hlásku čteme zdvojeně
صدّام (Saddám)

Písmena alif ا, wáw و, j ي prodlužují předcházející slabiku. Příklady:

Písmeno Příklad Přepis Překlad
ا العراق al-Iráq / al-Irák Irák
و توت tút moruše
ي مدينة madína město

Výraz Alláh je specifické slovo, které se v arabském písmu přepisuje zvláštním způsobem. Slovo se skládá z písmen alif, lám, lám a há. Důvodem, proč se tento výraz čte dlouze, je ten, že prodlužovací alif je naznačen nad tašdídem (ّ ), který se nachází nad písmenem l(ل). Tento malý alif se vyznačuje pouze v kaligrafii, jako je tomu na obrázku. Nečteme tedy Allah, ale Alláh. V genitivním spojení píšeme Hizbulláh, Abdulláh atd. Někdy se lze setkat s přepisem الاه, což je ale úplně špatně.

Určitý člen

[editovat | editovat zdroj]
  • Určitý člen má tvar al-. Tento tvar stojí před jménem a je s ním spojen bez ohledu na číslo, rod a pád jména. např. al-Qáhira.-القاهرة.
  • Hláska l v určitém členu asimiluje k následujícím souhláskám:
písmeno název
ت t
ث t
د d
ذ z
ر r
ز z
س s
ش š
ص s
ض d
ط t
ظ z
ل l
ن n

Příklady správného přepisu jmen po asimilaci hlásky l

správně špatně
an-Násir al-Násir
at-Tikrítí al-Tikrítí
as-Sadr al-Sadr

Genitivní spojení

[editovat | editovat zdroj]

Genitivní spojení je syntaktická vazba. Tato vazba je tvořena dvěma nebo více jmény, z nichž první je jméno tzv. jméno řídicí a druhé jméno řízené.

  • Jméno řídící může stát ve všech pádech (nom., gen., ak.).
  • Jméno řízené je neshodným přívlastkem a je vždy v genitivu a může být určené nebo neurčené. Při přepisech na Wikipedii se setkáváme pouze s určenými přívlastky tedy těmi, které mají určitý člen al-.
písmo přepis překlad
Nominativ مدينةُ القاهرةِ Madínat ul-Qáhirat(i) Město al-Qáhira
Genitiv في مدينةِ القاهرةِ Fí madínat il-Qáhirati Ve městě Káhiře
Akuzativ رأيتُ مدينةَ القاهرةِ Ra'ajtu madínat al-Qáhirat(i) Viděl jsem město Káhiru

V praxi se setkáváme převážně s prvním pádem. Podstatná jména mají v arabštině v prvním pádě u (dammu) učitý člen jména řízeného se mění na u píšeme tedy ul- nikoliv al- . V druhém pádě má jméno řídící pádovou koncovku i píšeme tedy il- a v akuzativu koncovku a píšeme tedy al- Nejpřesnější přepis výrazu حركة المقاومة الإسلامية‎ (Hnutí islámského odporu) je tedy Harakat ul-muqáwama(t) il-islámíja(ti).

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • OLIVERIUS, Jaroslav; ONDRÁŠ, František. Moderní spisovná arabština. Praha: [s.n.], 2007. ISBN 978-80-86277-51-6. Vysokoškolská učebnice. 
  • MÜLLEROVÁ, E.; MÜLLER, Z. Arabská osobní a zeměpisná jména v české slovní zásobě. Naše řeč. 1980, roč. 63, čís. 5. Dostupné online.