Vosa obecná
 Vosa obecná | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Podkmen | šestinozí (Hexapoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Podtřída | křídlatí (Pterygota) |
| Řád | blanokřídlí (Hymenoptera) |
| Podřád | štíhlopasí (Apocrita) |
| Nadčeleď | vosy (Vespoidea) |
| Čeleď | sršňovití (Vespidae) |
| Rod | vosa (Vespula) |
| Podrod | vosa (Paravespula) |
| Binomické jméno | |
| Vespula vulgaris L., 1758 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vosa obecná (Vespula vulgaris) je zástupce jedovatého blanokřídlého hmyzu z čeledi sršňovitých, podrodu Paravespula. Na rozdíl od včel může své žihadlo použít opakovaně, neboť není opatřeno zpětnými háčky. Většina lidí zná vosu pro její hojný výskyt v blízkosti přeslazených nápojů a přezrálého ovoce.
Synonyma
- Paravespula vulgaris
Popis
Vosy dosahují velikosti 1,2–1,5 cm. Charakteristické zbarvení vosy obecné je černožlutý pruhovaný zadeček. Samice a dělnice se odlišují třemi skvrnami na čelním štítku s tmavým podélným pruhem a žlutými spánky s černou skvrnou uprostřed.
Hnízdění a rozmnožování
Vosy si staví své hnízdo obvykle v zemi, např. v lesích, podél břehů vod a cest, někdy také v tmavých dutinách nad zemí. Žije v něm celá vosí kolonie čítající až 2000 jedinců. Přezimující oplodněná královna se probouzí na počátku jara, vylétá a vybere si vhodné místo pro založení nové vosí kolonie. Začne se stavbou buněk, do nichž pak klade vajíčka. Z těchto vajíček se později vylíhnou první dělnice; jsou to nedospělé samice, které tudíž nemají dovyvinuté pohlavní orgány a nemohou se rozmnožovat. Okamžitě přebírají veškerou péči o hnízdo. Od této chvíle se královna věnuje již jen kladení vajíček. Koncem léta se z vajíček vylíhnou samci a samičky. Jedině oplozené samičky zimují, aby mohly příští jaro zase založit novou kolonii. Ostatní obyvatelé hnízda včetně staré královny umírají.
Potrava
Vosa obecná se živí převážně nektarem, pochutná si však i na sladkém ovoci nebo limonádě.
Larvy vosy obecné jsou ovšem dravé. Dělnice vyrážejí každý den na lov kořisti, nejčastěji much a různého malého hmyzu, které usmrcují kusadly (občas použijí i žihadlo).
Složení jedu
Vosí jed se skládá ze tří základních složek – biogenních aminů a aminokyselin, enzymů a polypeptidů.
- Biogenní aminy jsou produktem dekarboxylace některých aminokyselin. Biogenní aminy způsobují bolestivou reakci na bodnutí.
- Enzymy jsou vysokomolekulární proteinové molekuly. Nejvýznamnější enzymovou složkou je fosfolipáza A2, která má neurotoxoické účinky
- Polypeptidy ve vosím jedu nacházíme dva druhy polypeptidů – kininy a mastoparany. Tyto látky mají silný vazodilatační účinek a na krevní kapiláry působí tak, že kapilární stěny ztrácejí svou integritu. Vytváří se silné otoky a je vnímána lokální bolest.
Související články
Galerie vosa obecná na Wikimedia Commons
