Vodopád

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Staubbachfall ve Švýcarsku

Vodopád je příkrý až svislý stupeň v říčním korytě, přes který přepadá vodní tok. Příčiny vzniku vodopádu jsou strukturně geologické (odolné horniny spočívají na měkkých, síť puklin) nebo geomorfologické (visutá boční údolí). Mohlo by je však vytvářet i samotné proudění vody.[1]

Dělení[editovat | editovat zdroj]

  • kaskády – nízké vodopády
  • katarakty – vodopády s širokým přepadovým lemem
  • peřeje – nízké vodopády stupňovitě za sebou uspořádané

Rekordy[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšším vodopádem světa je Tugela v Jihoafrické republice (983 m).[2] Nejvyšší stupeň má ale Angelův vodopád ve Venezuele (807 m), a je tak nejvyšším volným vodopádem.[2] Největší systém vodopádů (2,7 km široký přepadový lem a v závislosti na roční době 150 až 270 samostatných vodopádů) představují vodopády Iguaçu na hranici mezi Brazílií a Argentinou.

Nejvyšším vodopádem v Česku je Pančavský vodopád v Krkonoších, který je vysoký 148 m.[3]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. https://sciencemag.cz/vodopady-mohou-vznikat-i-samy/ - Vodopády mohou vznikat i „samy“
  2. a b ROTT, Lukáš. Deset nejvyšších vodopádů na světě. Jejich pořadí se díky Čechům měnilo. deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2019-02-04 [cit. 2023-12-04]. Dostupné online. 
  3. HRDONKA, Václav. Vodopády České republiky. www.vodopady.info [online]. [cit. 2017-12-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]