Vodárna Liteň
| Vodárna Liteň (Dolní Vlence) | |
|---|---|
 Vodárna v Dolních Vlencích | |
| Účel stavby | |
vodárna | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1894 |
| Stavebník | Josef Šebestián Daubek |
| Současný majitel | Městys Liteň |
| Poloha | |
| Adresa | Liteň,  Česko |
| Ulice | U Vodárny |
| Souřadnice | 49°54′38,73″ s. š., 14°9′45,59″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 104653 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vodárna Liteň je funkční vodárna v Litni v okrese Beroun. Budova čp. 282 je situována v k. ú. Běleč u Litně u cesty ze Ženíškovy ulice v Dolních Vlencích východně ve směru na Běleč. Vlastníkem a provozovatelem je Městys Liteň. Vodárna a vodovod jsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 104653 s účinností od 11. února 2012 jako vodovodní síť bývalého velkostatku[1]
Popis a historie[editovat | editovat zdroj]
Vodárna je přízemní budova se sedlovou střechou. U budovy je 29 m vysoký cihlový komín[2] strojovny. Pro pohon čerpadla sloužily dva parní kotle. Byla postavena podle projektu z března 1894 jako čerpací stanice vodovodu pro velkostatek Liteň.[3] Pravděpodobně od téhož roku funguje s minimálními úpravami déle než 130 let. Důvodem výstavby vodovodu a čerpací stanice bylo zajištění zásobování liteňského velkostatku vodou v době jeho významného rozšiřování o pivovar[4], sladovnu[5] a lihovar, které realizoval Josef Šebestián Daubek.[6] Do současnosti se dochovala původní budova, vodojem, propojovací vedení mezi studnami a vodojemem, jímací zářezy a sběrné studně. V roce 2013 byla instalována Naučná stezka Liteň a vodárna se stala jako technická památka zastavením zastavení A9 její zelené stezky na okruhu z Litně do Dolních Vlenců, Bělče a zpět do Litně.[7]
Parametry současného provozu[editovat | editovat zdroj]
Na historický vodovod je napojena většina domů v Litni. Čerpací stanice odebírá z prameniště přibližně 200 m³ pitné vody denně. Čerpaná voda je akumulována ve vodojemu před hydroforovou stanicí, nadbytečné množství je odváděno do potoka. Čerpací stanice zajišťuje pitnou vodu pro dolní tlakové pásmo liteňského vodovodu. Pro horní tlakové pásmo zásobující objekty ve vyšší poloze (v kopcích nad Litní) je voda jímána do vodojemu pod vrchem Mramor. K jímání je využíván zářez zpevněný vyskládaným lomovým kamenem pokračujícím kameninovým hrdlovým potrubím.[7]
Galerie Vodárny Liteň v Dolních Vlencích[editovat | editovat zdroj]
Pohledy na objekt vodárny[editovat | editovat zdroj]
-
Vodárna ze západu -
Vodárna ze západu -
Vodárna z východu -
Vodárna ze západu -
Přízemí na severovýchod -
Vodárna z východu -
Ochranné pásmo vodárny Liteň
Vodárna je zastavením Naučné stezky Liteň[editovat | editovat zdroj]
-
Informační panel zastavení Vodárna Liteň -
Informační panel zastavení Vodárna Liteň -
Informační panel zastavení Vodárna Liteň -
Informační panel zastavení Vodárna Liteň
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Vodovodní síť býv. velkostatku [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze, 2012. Dostupné online.
- ↑ LT C 29/Ub Vodárna, Liteň - Dolní Vlence [online]. Svazu českých komínářů, 2009-07-24, rev. 2012-01-29 [cit. 2015-01-16]. Dostupné online.
- ↑ Parní Vodárna. Liteň-Dolní Vlence, čp. 282 [online]. Praha: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta architektury Výzkumné centrum průmyslového dědictví, 2012 [cit. 2015-01-16]. Dostupné online.
- ↑ Pivovar a sladovna velkostatku Liteň. Liteň, čp. 155 [online]. Praha: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta architektury, Výzkumné centrum průmyslového dědictví, 2006, rev. 2014 [cit. 2015-01-16]. Dostupné online.
- ↑ Pivovar v Litni. Pokrok. Roč. 1862, čís. I, s. 61. ISSN null.
- ↑ TILLER, Karel. Sladovna pivovaru v Litni. Pivovarské listy. Roč. 1888, čís. VI., s. 276–277. ISSN null.
- ↑ a b Vodárna [online]. Karlštejnsko, 2014 [cit. 2015-01-13]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- DVOŘÁKOVÁ, Eva; JIROUŠKOVÁ, Šárka; PEŠTA, Jan. 100 technických a industriálních staveb Středočeského kraje,. první. vyd. Praha: Titanic, 2008. 112 s. ISBN 978-80-86652-37-5. Kapitola Pivovar Liteň, s. 98–99.
- JÁKL, Pavel. Encyklopedie pivovarů Čech, Moravy a Slezska I, Střední Čechy. Praha: [s.n.], 2004. S. 156–159.
- KREISINGER, Josef. Liteň a přifařené k ní obce. Beroun: vlastní náklad, 1896. 79 s.
- KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 3.díl Kolí-Mi. Praha: LIBRI, 2002. 952 s. ISBN 80-85983-15-X. Kapitola Liteň, s. 517–519.
- Pivovar v Litni. Pokrok. Roč. 1862, čís. I, s. 61. ISSN null.
- TILLER, Karel. Sladovna pivovaru v Litni. Pivovarské listy. Roč. 1888, čís. VI., s. 276–277. ISSN null.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vodárna Liteň na Wikimedia Commons
